Jdi na obsah Jdi na menu
 


DOJENÍ KOZ

18. 1. 2010

 

DOJENÍ KOZ

 

 

mix-255.jpg Dojení koz je závislé na velikosti stáda a finančních možnostech chovatele. Zejména v malých stádech je stále uplatňováno ruční dojení (stáda do 10 až 12 koz), zatímco strojní dojení je uplatňováno zejména v chovech okolo 20 koz a více. Z pohledu rozdílů mezi dojením ovcí a krav, je dojení koz jednodušší s tím, že více jak 65 % mléka je  ve vemeni kozy již uloženo v mléčné cisterně, což z pohledu dojení znamená, že ke spouštění mléka dochází téměř ihned. Koza, která je zvířetem velmi sociálním si ve stádě mimo vlastní hierarchii, tvoří také hierarchi resp. pořadí při dojení, které je velmi striktně dodržováno.

Náchylnost mléčné žlázy kozy k zánětům je daleko nižší než u krav.V případě, že mléčná žláza kozy je již napadena patogenními mikroorganismy, dochází u  nich k velmi rychlému průběhu akutní mastitidy. Akutní mastitida může vyústit  až v těžké ganrény mléčné žlázy (mléčná žláza může zčernat, odumřít a odpadnout) a v řadě případů může infekce končit celkovou sepsí organismu (otravou krve) s následným úhynem kozy (průběh infekce je v řádu několika hodin od příznaků po úhyn a ani podaná antibiotika nemusí pomoci). Při zjištění jakékoliv změny v mléce či na vemeni je vhodné, aby chovatel kontaktoval veterinárního lékaře. Od počátku infekce do úhynu může uplynout několik málo hodin, a to v závislosti na agresivitě původce - patogenu.

Záněty vemene mají několik možných příčin:

  •  nevhodná výživa (například podáváním zmrzlého krmiva dochází k změnám v bachorové činnosti mikroorganismů, k disbalanci živin a následně tvorbě metabolitů, které mohou negativně ovlivňovat odolnost mléčné žlázy k infekci),

  • špatná rutina dojení - používáním tzv. mokré toalety (jeden "hadřík" na všechna vemena), je dán základ pro možný přenos patogenních mikroorganismů ze zvířete na zvíře (PREFERUJEME JEDNORÁZOVÉ VLHČENÉ UBROUSKY),

  • nedostatečná kontrola zdravotního stavu mléčné žlázy před dojením - velmi důležité jsou první odstřiky mléka (smyslové posouzení mléka - barva, zápach, konzistence apod.), pohmatové zhodnocení zdravotního stavu mléčné žlázy - vemene, kdy zdravé je bez otoku, není bolestivé, není zarudlé, nevykazuje černě zbarvené plochy, apod.

  • nevhodně nastavený podtlak dojicího stroje nebo ruční předojování - traumatizace vemene, resp,. struků, které může vyústit až ve výhřez strukového kanálku - vstup infekce - mastitida, také nepravidleně vyměňované strukové návlečky jsou možnou příčinou traumatizace struku a mléčné žlázy,

  • neuskutečněná desinfekce struku - velmi podstatným je po dojení tzv. post dipping - ošetření struku desinfekčním roztokem, který má protektivní účinky a řada moderních přípravkůl obsahuje i zvláčňující složky, které hydratují pokožku struku a chrání jí tak před případným poškozením řadou faktorů,

  • nezvládnutý management dojení - nevhodné pořadí skupin - nejdříve dojíme vždy kozičky - prvničky, poté starší kozy a jako zcela poslední dojíme kozy nemocné, které jsou léčeny s mastitidou, nebo u nich toto podezření existuje - prevence přenosu mastitidy mezi zvířaty ve stádě,

  • přenos infekce -  v ose dojič - koza  - například záděry na rukou dojiče, nedostatečná hygiena před dojením apod.

  • nezvládnutí období zaprahnutí - nevhodná technika zasušení - množností je aplikace antibiotické zátky do vememe v době zaprahování veterinárním lékařem.

  • nedetekování chronických mastitid

 

 

JAK SPRÁVNĚ DOJIT aneb pár rad pro začátek:

  • velmi podstatná je pravidelná kontrola mléčné žlázy,

  • zarudlé vemeno, oteklé vemeno či na pohmat bolestivé vemeno ihned hlásíme veterinárnímu lékaři pro podezření na zánět mléčné žlázy, 

  • mléko bývá u přežvýkavců spouštěno na základě několika podnětů:

    • a) tlak prstů a odstřik prvního mléka;

    • b) teplota ruky případně vlhčeného ubrousku či čistě vypraného hadříku.

  • před vlastním dojením je potřebné zkontrolovat první odstřiky, k tomuto účelu slouží tzv. oddojovací hrneček, který je opatřen černou destičkou, na které po odstřiku hodnotíme konzistenci mléka (v případě zánětu se objevují malé shluky - zánětlivé segmenty), 

  • po odstřiku prvního mléka uskutečňujeme hygienu mléčné žlázy - nejlépe jednorázovými vlhčenými ubrousky,

  • mokrý hadřík, případně proud vody používáme jen u silně znečištěných vemen, kdy vždy musí dojít k dokonalému osušení vemene, zejména pak struků,

  • poté již je vše připraveno k dojení jak ručnímu či stojnímu,

  • po kontrole správného vydojení - kontrola vemene pohmatem, následuje desinfekce struku tzv. post dipping (pouze v případě, že od kozy nesají mléko ještě kůzlata).

 

Obrázek 1: prohlídka vemene pohmatem - hledání klíšťat, zranění apod., současně jde o masáž mléčné žlázy (na obrázku je vidět zvětšení levé poloviny vemene u kozy)

 

 mix-261.jpg

 

Obrázek 2: odstřik mléka  a jeho kontrola - kontrola konzistence, barvy případně zápachů mléka - detekece zánětů vemene - mastitid (shluky, příměsy krve)

 

 mix-269.jpg

 

 

 

 

 

Obrázek 3: očista mléčné žlázy - vypranou vlhkou utěrkou

mix-264.jpg 

 

Obrázek 4: při sání kůzlat je potřeba kontrolovat stav mléčné žlázy a v případě, že jedna z polovin je plná, je nutné jí vydojit (v tomto případě levá polovina vemene je zvětšená)

 

mix-259.jpg

 

 

 

 

 

Obrázek 5: strojní dojení pro ovce a kozy

eutorier2008-183.jpg 

Obrázek 6: dojicí stání pro kozy - v přední části je žlab pro dávkování jadrného krmiva

img_5794.jpg