Jdi na obsah Jdi na menu
 


PASTVA KOZ

 pastva koz, obecné zásady pastvy

PASTVA KOZ

Pastva koz, resp. pobyt koz na pastvině je obvykle v našich podmínkách praktikován sezónně. Celoroční chov koz na pastvině se u nás nepraktikuje téměř vůbec a kozy jsou v období vegetačního klidu ustájeny v kozincích (stáje, chlévy, zateplené přístřešky).
Na rozdíl od ovcí koza uplatňuje tzv. selektivní způsob pastvy. Má ráda okusování keřů, stromků, vybírá si některé druhy travin a bylin (opravdu trochu platí rčení - mlsný jako koza). Chovatelé v historii (domkaři aj.) pásávali kozy na obecních cestách, příkopech v okolí cest, ale také i v hájcích a lesících, což však bylo přísně zakázáno a hlídáno polesnými. V současnosti se v některých vybraných chráněných lokalitách využívá koz k likvidaci náletových listnatých stromů v lesích.
 
Pár poznámek k pastvě koz:
  • pastviny resp. pozemky by měly být vždy ohrazeny (ploty síťové, elektrické ohradníky, dřevěné ploty aj.), aby bylo zabráněno úniku koz a případnému napadení koz jinými zvířaty,
  • ostnatý drát se k ohrazení pastviny nepoužívá!,
  • výška plotu by měla být 1,3 až 1,5 m (v závislosti na typu pletiva - koza umí velmi dobře šplhat),
  • spotřeba píce v průběhu pastvy se u koz pohybuje mezi 5 až 10 kg za den,
  • kozy jsou obvykle vyháněny na pastvu ráno a večer jsou opět tyto zavírány do stájí,
  • u dojených plemen se kozy vyhánějí na pastvinu po ranním dojení a v odpoledních hodinách jsou tyto opět přiháněny do hospodářství k večernímu dojení (interval mezi dojeními by měl být optimálně 12 hodin),
  • každá pastvina, která neumožňuje přístup zvířat v průběhu dne do stáje by měla být opatřena přístřeškem, který umožní ochranu před větrem, srážkami (pozor na riziko zmoknutí a podchlazení!) a intenzivním slunečním zářením,
  • přístřešky jsou obvykle jednoduchého konstrukčního řešení (plné tři boční stěny + střecha), dobré je mít i zpevněnou podlahu (suché místo k odpočinku),
  • koza musí mít celodenní přístup k hygienicky nezávadné vodě,
  • v případě nepříznivých klimatických podmínek, např. intenzivní srážky, kozy na pastvu nevyháníme,
  • každý chovatel si musí odpovědět je, zda-li bude praktikovat sezónní chov (pastevní výkrm s porážkou koz na konci pastevního období - jarní nákup kůzlat s porážkou na podzim), nebo bude praktikovat celoroční chov  (pastevní areál, zahrada bude současně sloužit jako pastvina a současně na těchto plochách bude chovatel získávat krmiva pro zimní období - tomu je potřeba přizpůsobit management pastvy - oplůtky, dávková pastva apod.),
  • platí pravidlo, že není pastvina jako pastvina.., proto je potřeba věnovat pozornost druhům trav a bylin, které na ní rostou (jedovat rostliny, jedovaté keře apod. je nutné předem odstranit),
  • pozornost je potřeba celoročně věnovat péči o porost - sekání nedopasků, hnojení dusíkatými a draselnými hnojivy, vápnění, vláčení, případně válení, dosevu apod., aby nedocházelo k znehodnocování pastevního porostu (pokles výnosu píce, zaplevelení, zamoření parazity apod.) - více je tato problematika popsána v knihách, které jsou věnovány pícninářství a pastvinářství,
  • zatížení pastviny - zatížením pastviny se rozumí počet zvířat na jednotku plochu, kdy při nadměrném zatížení dochází k poškození pastevního porostu, tj. plochy pro pastvu jsou pak spíše jen výběhy (obvykle je doporučováno nepřesahovat 5 až 7 koz na hektar) a kozy mohou trpět i podvýživou,
  • úživnost pastviny - často nezáleží ani na tom, jak velkou máte pastevní plochu, případně zahradu, ale na tom, jaká je její druhová skladba. Pouze porost s dobrým zastoupením kvalitních trav a jetelovin může zajistit kozám dostatek živin.
  • také je potřeba zmínit, že nejvyšší kvality a stravitelnosti dosahují porosty VŽDY před kvetením (pokud budete sušit seno, pak porosty sečte před květem trav), po odkvětu se stravitelnost porostu a využití živin totiž výrazně snižuje (v píci se zvyšuje podíl méně stravitelných složek),
  • je dobré mít v zásobě suchou píci - seno, a to pro případy, kdy v letních měsících nebude dostatek srážek a zelené píce budou mít kozy málo.. to samé platí pro dny s nepříznivým počasím (deště), kdy kozy raději necháme ve stáji,
  • kozy by měly mít na pastvě přístup k minerálnímu lizu - liz je potřeba chránit před intenzivním sluncem a srážkami,
  • zlaté kozařské pravidlo - na pastevní porost po zimních měsících kozy navykáme postupně.. dobré je začít k zimní krmné dávce (obvykle seno, sláma, senáže) přidávat velmi malé dávky zelené píce (navykací období by mělo trvat min. týden, aby došlo k pozvolnému návyku bachorové mikroflóry a mikrofauny na pastevní porost.. v případě velmi rychlého přechodu hrozí riziko vzniku metabolických poruch - průjmy, nadmutí apod.),
  • kozy před vyhnáním na pastvu ošetřete antiparazitárními prostředky – poraďte se s veterinářem na schématu odčervení, vakcinace, a to podle výsledků předchozího rozboru výkalů,
  • u dojených koz, od kterých získáváte mléko je potřeba dbát na důkladnou prohlídku vemene – hledání klíšťat a jejich odstranění.
  • častým nedostatkem je nedostatečná péče o paznehty - je potřeba paznehty prohlížet a případně tyto i upravit - zejména rohovinu vnějšího chodidla, které se může kroutit směrem pod chodidlo, rohovina může přerůstat - platí zde pravidlo, že méně je lépe, a to i při korekci paznehtu - používají se čisté a desinfikované zahradní nůžky (koukáme se také do meziprstí - mohou zde být zánětlivé infekce = porada s veterinářem a přeléčení koz).
 

img_5721.jpg