Jdi na obsah Jdi na menu
 


VÝKRM PRASAT

11. 3. 2012

VÝKRM PRASAT

Výkrm prasat v malochovu má velmi bohatou tradici. Ze starých knih (např. Celý rok) se můžeme dočíst, že pro zástavová selata často cestovala celá rodina, případně byla selata nebo běhouni nakupování od pastevců prasat. Před např. stopadesáti lety totiž byly z dnešního území Maďarska hnána velká stáda až do Polska s tím, že vesničané si kupovali běhouny nebo selata. Někteří za hotové, někteří na dluh. Výkrm prasete byl pro rodinu velkou událostí, často se členové rodiny omezovali i ve vlastní výžive. Kravské, ale i kozí mléko bylo přednostně dáváno prasatům (pokud měl hospodář krávu, pak máslo se prodávalo překupnicím, které jej prodávaly ve městech). Hospodyně se těšila na čas zabíjačky, kdy první, co jí zajímalo byla výška hřbetního sádla (tuk byl před moha desítkami let cenější než maso - maštění placek, polévky aj.). Výšku sádla si hospodyně měřila tzv. na prsty a buď byla spokojená nebo ne. Sádlo byl hlavní živočišný produkt, protože maso rychle podléhalo zkáze (pokud nebylo uzeno, později bylo maso zavařováno).

Výběr selete k výkrmu:

  • vybíráme si selata z prověřeného chovu s dobrými chovnými podmínkami,
  • je dobré znát jak věk, tak i hmotnost selete (nákup obvykle 20 až 25 kg selat),
  • ptáme se na zdravotní situaci, vakcinaci, případné odčervení selat,
  • ptáme se čím byla selata krmena,
  • rozmyslíme si, jestli koupíme selata standardní nebo nestandardní (prasata s kýlou - existuje zde riziko úhynu, dalších zdravotních problémů).

Pokud již vybíráte selete do výkrmu, pak by jste měli vidět celý vrh a vybrat si sele silné, zdravé a bez zjevných vad (tj. kýla, otoky kloubů, úzké v hrudí - tzv. zaškrcené, sele naježené a nevzhledné). Pokud vybíráte dvě selata, která budou následně spolu ustájena, pak vždy o stejné hmotnosti, jinak silnější sele nedovolí slabšímu přijímat potravu a toto je silně odstrkováno (rozhodující je také délka koryta). 

Výkrm prasat v drobnochovu:

  • prasata se obvykle vykrmují do hmotnosti 105 až 115 kg, což je optimální porážková hmotnost z pohledu cena/výtěžnost masa (obvykle hybridní kombinace prasat)
  • výkrm prasat do vyšší porážkové hmotnosti - u vyšší porážkové hmotnosti narůstá podíl zejména sádla (výkrm prasat do 150 kg), pro výkrm do vyšší porážkové hmotnosti je vhodné například přeštické černostrakaté prase. 

Krmiva

jadrná krmiva

Jadrná krmiva mají ve výživě prasat nezastupitelnou úlohu. Obvykle je prasatům zkrmována pšenice a ječmen. U mladých chovných prasat může být zkrmován i oves. Žito se dávkuje prasatům velmi omezeně, protože nepříznivě působí na zažívání. Také kukuřice je sice velmi dobrým krmivem, na druhou stranu, pokud se zkrmuje ve velkých dávkách a do konce výkrmu, může se chovatel dočkat sádla horší kvality (nažloutlé, řidké). Tedy základem krmné dávky je šrotovaný ječmen a pšenice. Dále je vhodné do krmné směsi (ječmen a pšenice) přidávat malé dávky např, hrachu, případně pokrutin. Pokud krmíme pouze jadrnými krmivy, pak orientačně počítáme se spotřebovaným množstvím 220 až 250 kg jadrného krmiva na prase za výkrm (na začátku zkrmujeme cca 1,2 kg/ks/den s postupujícím výkrmem se dávka zyšuje až na 3,0 kg/ks/den). Pokud k jadrným krmivům dáváme prasatům i brambory, pak se denní dávka pohybuje mezi 1 kg (začátek výkrmu) až 2,5 kg (konec výkrmu). Tedy potřeba jadrné směsi je pak 140 až 170 kg jadrného krmiva za výkrm.

brambory

Brambory byly a stále ještě jsou v řadě malochovů součástí krmné dávky vykrmovaných prasat. Brambory jsou zkrmovány často v nestandardní kvalitě (malé brambory, nakopnuté apod.). Vyloučeny z krmení musí být brambory nahnilé, zaplísněné a nazelenalé. U nazelenalých brambor v syrovém stavu je nebezpečný solanin. Brambory se zkrmují vařené případně je lze silážovat (uvaří se velké množství brambor, které se následně rozšrotují a tyto se dávají do čistého plastového sudu nebo pytlů, někdy se brambory trochu prosolí - nádoby se uzavřou, aby dovnitř nemohl vzduch). Obvykle se z nich připravuje polévka, hanlivě nazývaná "šlichta". Uvařené brambory se buď rozemelou, rozmačkají nebo nastrouhají a přelejí se teplou vodou (voda z brambor se vylévá!). Poté se do této polévky přidává jadrná směs, nařezaná kopřivy, případně jiná píce a polévka se může obohatit minerálně vitamínovým doplňkem (plastin, roboran aj.). Polévky jsou významné tam, kde nemají prasat přístup k napajecíí vodě. Obvykle se zkrmují 3x denně, méně vhodné je 2x denní krmení. V případě přístupu prasete k vodě je 2x denní krmení vyhovující. V případě podávaní kaše  (tj. na díl pevného krmiva se dávají 3 díly vody), je nutné do koryta dát za cca 20 minut vodu  (pokud není součástí ustájení napáječka). 

další krmiva

Ke krmení prasat lze využívat i odpady z kuchyně. Opět zde platí zásada "prase není popelnice". Krmiva musí být hygienicky nezávadná (neplesnivá, nehnijící) a nesmí se zkrmovat ve velkém množství. Často se prasatům zkrmuje tvrdé pečivo (namáčí se do teplé vody, kterou se zalévají následně i brambory), slupky z ovoce a zeleniny, výpěstky (chrásty - nařezané), u jablek je nutné je alespoň rozčtvrtit, jinak může hrozit riziko udušení prasete. Vyvarovat se chovatel musí zbytkům z kuchyně typu - omastek, kořeněná jídla, solená jídla apod. Trávicí trakt prasete je velmi podobný lidskému! I prase může mít trávicí protíže včetně vředových chorob žaludku.

Velmi dobré je zkrmování dalších bílkovinných krmiv, např. kozího nebo kravského mléka. Dávka je obvykle 1 až 2 l na prase a den.

Prasata lze v případě dobrého oplocení také na omezenou dobu vypouštět na zahradu (tady ovšem pozor, protože prase je tvor velmi živého temperamentu). Pozor také na drůbež (z vlasní zkušenosti vím, že prase nepohrdne kuřaty, slepicí apod. - je všežravcem). Má velmi rádo padané ovoce. Např. v USA jsou v některých oblastech prasata vypouštěna do sadů, kde požírají padané ovoce a tím eliminují škůdce, kteří napadají ovoce. Ovšem i zde je nutné mít vše pod dozorem - možnost uvíznutí ovoce a udušení. Pokud tedy pastva, pak pouze pod dozorem (a mimo produkční zahrádku).

V zimních měsících můžete praseti dávat do kotce malé dávky sena (vojtěškové, jetelotravní, luční) nebo sušených kopřiv. 

Na závěr je důležité upozornit na zásady zoohygieny. Veškeré nádoby na krmiva je potřeba udržovat v náležité čistotě (platí to i pro koryta, misky apod.). Dostatek pitné vody by měl být také samozřejmostí, a to zvláště tehdy, pokud se rozhodnete pro krmení suchou kompletní krmnou směsí.

 tabulka: příklad možného výkrmu prasat s použitím brambor,doplňkové krmné směsi a mléka (případně jiného zdroje živočišné bílkoviny).

hmotnost prasete (kg)

vařené brambory (kg)

krmná směs (kg)*

mléko, syrovátka

do 40

3,0

1,2

1 až 1,5 l

40 až 50

3,5

1,3

50 až 60

4,0

1,5

60 až 70

4,5

1,7

70 až 80

5,2

1,9

80 až 90

6,0

2,0

90 až 100

6,5

2,0

100 až 110

6,8

2,2

 

*) jde o doplňkovou krmnou směs (v případě vlastního šrotu - vždy min, ze dvou zrnin - pšenice, ječmen, oves - je dobré přidávat do míchanice nebo polévky také minerálně-vitamínový doplňěk).