Jdi na obsah Jdi na menu
 


 

 

Potřebujete poradit v řadě oblastí chovů HZ, nebo nemůžete najít informace, které nutně potřebujete? Dotaz napište, a já se Vám pokusím v co nejkratším čase odpovědět. Pokud odpověď nebudu znát, pokusím se  najít specialistu, který by  na Váš dotaz odpověděl.

Akutní stavy zvířat a jejich ohrožení je nutné řešit včasným zásahem, proto na Vás chovatele apeluji, nečekejte v případech, kdy máte podezření, že se s Vašim zvířetem něco děje, ale ihned jednejte a volejte veterinárního lékaře. Čekání v mnoha případech a doufání,  je sice dočasným ušetřením peněz za ošetření zvířete, na druhou stranu jeho následným úhynem ztrácíte úplněš vše, a takovýto přístup je vizitkou chovatelské nezodpovědnosti! Standa

V případě dotazu, který nechcete zveřejnit napište nebo volejte:

email: zootechnika@email.cz

tel. 267 009 686

konzultace pro zootechniky ZD, chovatele skotu také na uvedených kontaktech.

 

058.jpg

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Re: Kůzle a špatné nožky

Standa,12. 2. 2015 11:08

Pěkný den, Renato,

na kůzle by se měl podívat veterinář. Může jít o kontrakturu končetiny v důsledku zkrácení šlach končetin (někdy v důsledku nedostatku místa v děloze, kde se plod vyvíjí). Je potřeba posoudit závažnost. Určitě pomáhá pomoc při stavění na končetin a masírování. U těžkých kontraktur by toto řešit veterinářem chirurgicky. Tedy masírování končetin a pomáhání při stání - úprava se dostaví v řádu 14 až 21 dní. Držím pěsti. Standa

Re: Re: Kůzle a špatné nožky

RENATA,5. 3. 2015 17:25

dnes je kuzlatku uz mesic a 14 dni po porodu uz byly nozky v poradku-asi zkracene slachy.ted beha jak certik:-) dekuji

Re: Re: Re: Kůzle a špatné nožky

pavel,7. 3. 2015 4:40

Dobrý den Renato, dobrý den Stando, díky za Vaši komunikaci o nožkách kůzlete - je to patrně podobný případ, jako ten náš s jehňaty, na která se dotazuji níže. I u nás se situace lepší po masírování a protahování. Zvažujeme krátkodobé použití dlahy, která by jehně nutila nožku propínat a došlapovat správně. Máte s tím nějakou zkušenost?

RE:RE :RE :UMĚLÉ KRMENÍ KŮZLAT

Miška ,2. 3. 2015 13:44

Tak to je super, že kůzlátka kravské mléko dobře snáší. Dávka, kterou uvádíte jim prozatím stačí. A proč je dobré jim aplikovat Selevit? Nevím, jestli vaše kůzlata stihli vypít aspoň trošku mleziva od kozičky, ale pokud ne, tak zatím v sobě nemají skoro žádné obranné látky, které by jim mlezivo dodalo. Můžou dostat svalovou dystrofii(svalové křeče), na kterou mláďata často hynou. Takže vitamín E a selen je to nejlepší co jim teď ze začátku můžete dopřát. Koupíte ho buď u vet. a nebo na objednávku v lékárně. Je k dostání i Hydrovit E+Se v tekuté formě a aplikuje se kůzlátkům 0.5ml s trochou vody přímo do tlamičky. Kupodivu jim to i chutná. Samozřejmě je na vás jestli jim ho budete chtít podat, ale já jsem mou chybou a neznalostí přišla o jehňátko. Moc držím palce ať je odchováte. Miška. O

Re: RE:RE :RE :UMĚLÉ KRMENÍ KŮZLAT

Dita,2. 3. 2015 17:52

Moc vám děkuji za odpověď. Kamarádka mi zanesla z kravína zamražené mlezivo od krávy říkala mi at jim to namíchám na půl s mlékem a ještě naředím heřmánkem to jí poradil pan veterinář co tam zrovna byl. Co si o tom myslíte? To by asi nahradilo ten vitamín co píšete. Jak dlouho by jste jim to mlezivo dávala? Moc děkuju za rady Dita

Re: Re: RE:RE :RE :UMĚLÉ KRMENÍ KŮZLAT

Standa,2. 3. 2015 21:00

Zdravím,
mlezivo má smysl u kůzlat, ale i telat jen prvních 24 hodin. Problémem déle trvajícího zkrmování může být průjem - mlezivo má podstatně více hořčíků což zrychluje peristaltiku střev. Určitě je možné přejít na mléčnou náhražku - vybírejte takové, které mají co nejvyšší podíl mléčných komponent - rostlinné přídavky v mléčné krmné směsi umí mláďata přežvýkavců trávit až od 14 dne věku. Vaječný žloutek dodává jak protein, tak i imunoglobuliny IgY (náhrada za mlezivové IgG). Aplikace vit E a selenu (buď injekčně nebo roztokem do dutiny tlamní). Příkrm kůzlat od prvního týdne (trochu sena, mačkaný oves, nebo tzv. startery - myšleno jadrné, nikoliv mléčné granule) a voda je nezbytností také. Standa

RE:UMĚLÉ KRMENÍ KŮZLAT

Miška ,2. 3. 2015 7:54

Pěkný den Dito, nejlepší by bylo, kdyby jste si pro kůzlátka sehnali sušenou náhražku mléka Jehněsan a nebo Ovis. Na trhu je toho více. My máme čtyřčata, přikrmujeme Jehněsanem. Ale kůzlátka už mají šest týdnů, tak papkají s ostatníma kozenama. Kravské mléko je taky dobré, ale přidala bych jim do mléka každý den jeden žloutek. Mám vyzkoušené, že pak se mi po mléku nepokadí. Napájela bych je tak pětkrát až šestkrát denně a jak budou starší, tak třikrát denně.. Je dobré jim po týdnu podat Combinal Selevit (pasta) a za týden zopakovat . Držím palce Miška.

Re: RE:UMĚLÉ KRMENÍ KŮZLAT

Dita,2. 3. 2015 12:20

Dobrý den Miško děkuji za rady. Kůzlatka po mléku průjem nemají tak budu asi nadále pokračovat v kravském mléku. Jen se chci ještě zeptat co je ten Combinal Selevit? Krmíme je po 3hodinách asi 120ml v noci po4hodinách.Děkuji za rady Dita

umělé krmení kůzlat

Dita,1. 3. 2015 11:28

Dobrý den ráda bych se zeptala. Po porodu kůzlat nám umřela koza chtěli by jsme se pokusit o záchranu kůzlat. Můžeme je krmit pravím kravským mlékem? A jak často jim dávat pít? Děkuji za odpověď Dita

Re: umělé krmení kůzlat

Standa,2. 3. 2015 7:48

Pěkný den, Dito,

určitě lze kůzlatům zkrmovat kravské mléko. Za podmínky, že je plnotučné. Co se týče původu, pak je vhodnější jej tepelně upravit v případě, že jej máte z chovu (přenos paratuberkulózy apod.). Krmení je v cca 3 až 4 denních intervalech s dávkou 250 ml až 600 ml podle týdnů. Pamatujte si, že kůzle by mělo dostat min. 10, lépe 12 až 15 % z živé hmotnosti (dávka mléka). Zdravím Standa

oxytocin březí dojnici???

Lenka ,28. 2. 2015 13:47

Dobrý den Stando,
diskutujeme s pár přáteli v jedné FB skupině o mastitídách a velmi nás zaskočila informace, v posledním odstavci Vašeho článku o mastitídách, o vydojování vemene pomocí oxytocinu, smím Vás poprosit o podrobnější vysvětlení, toho, jak to bylo myšleno? Předem mockrát děkuji a přeji hezký den. Lenka

Re: oxytocin březí dojnici???

Standa,2. 3. 2015 7:36

Pěkný den, Lenko,

u oxytocinu je to myšlenoi tak, že jej možné ho používat zejména u krav v začátku laktace. Tedy u krav, ale hlavně prvotelek, které mají problémy se spouštěním mléka. Je to poslední varianta, jak zabránit vnziku mastitidám, nebo časného vyřazení krávy ze stáda po otelení.
Zcela jistě víte, že oxytocin je negován stresem. Tedy kráva bude mít problémy se spouštěním mléka v prostředí, které ji stresuje (hluk, přetlak zvířat v čekárně, špatně nastavený podlat dojicího zařízení, nevhodné chování dojiče v dojírně apod.). Pokud se odstraní původce stresu a ani toto nepomůže, pak veterinární lékař může přistoupit k aplikaci oxytocinu (pokud je skutečně konstatovano zadržování mléka). Zde je potřeba umět komplexně posoudit zdraví krávy - průchodnost struků, vyloučení sekreční nedostatečnosti apod.
PS: krávy jsou dojeny i v době jejich březosti, tj. konec dojení je obvykle 2 měsíce před otelením, tj. 7 měsíc březosti (stádium vysoké březosti). Tedy oxytocin se přirozeně vyplavuje i u březích zvířat. Pokud by nebyl, zvířata by přestala laktovat.
U umělých preparátů je nutné vše nechat na rozhodnutí veterináře. Nízké dávky stimulují laktaci, vysoké pak mohou být používány v případě, kdy potřebujeme stimulovat kontrakce dělohy.
Zdravím Standa

Výživa koz

Johana Altmanová ,24. 2. 2015 0:29

Dobrý večer,
Vaše stránky jsou skvělé :) Chtěla bych se zeptat. Dělám bakalářskou práci(analýza chovu mléčných koz) a nemohu najít žádnou použitelnou literaturu k jedné části mé práce- výživě dojných koz. Chtěla bych třeba použít informace, které máte zde na stránkách, ale nemohu používat internetové zdroje. Nevíte prosím o nějaké české nebo zahraniční literatuře ze které bych mohla vzít základní informace o výživě dojných plemen koz? Moc děkuji za odpověď

Re: Výživa koz

Standa,2. 3. 2015 7:24

Hezký den, Johano,

napište mi email a pošlu Vám literaturu, kterou můžete pooužít pro svou práci. Standa

pohlavní zralost prasat

Morávková,23. 2. 2015 17:43

Dobrý den, chtěla jsem se zeptat zda má vliv na kvalitu, chuť vepřového masa zda je či není prase vykastrované, případně co dělat pokud máme nevykastrovaného kanečka stáří cca 8 měsíců, váha cca 100kg a chtěli jsme si udělat zabijačku? Jak se pozná pohlavní zralost prasete a co se dá v tom případě dělat, lze nechat kanečka vykastrovat teď a za jak dlouho po kastraci by bylo možné maso jíst aby nebylo cítit?
Děkuji za odpověď.

Re: pohlavní zralost prasat

Standa,2. 3. 2015 7:24

Pěkný den, paní Morávková,

obecným pravidlem je u kanečků jejich výkrm do 80 kg. To co máte na mysli je problematika kančího pachu. Kanečcci, ale i starší kance je možné kastrovat - dělá veterinární lékař, který kanečka uspí. Poté se nechává cca dva měsíce hojit a poté může jít na porážku. Obecně jsem zastáncem buď porážky kanečku ve velmi malé hmotnosti, nebo kastrace a následného výrkmu vepře.
PS: vyhledejte si metodiku výkrm kanečků v eko zemědělství, kde kolegyně Dostálová k této problematice píše více. Zdravím Standa

Vojtěškové seno

Petr,23. 2. 2015 13:00

Dobrý den
chtěl jsem se zeptat je vojtěškové seno vhodné pro ovce ?
děkuji

Re: Vojtěškové seno

Standa,2. 3. 2015 7:20

Pěkný den, Petře,

vojtěškové seno je vhodné pro všechny kategorie hospodářských zvířat. Nejcenější jsi na senu lístky - úsušky, které jsou bohatým zdrojem dusíkatých látek - bílkovin. Protože jde o velmi kvalitní zdroj bílkovin, mělo by s zkrmovat i v menších dávkách, a to pro zpestření celkové krmné dávky. Zdravím Standa

vápnění pastvin

simona,16. 2. 2015 9:39

Dobrý den,
Jak často se doporučuje vápnit pastviny? Je dobré u intenzivně využívané pastviny používat občas chlorované vápna pro desinfekci? Kolik vápna případně použít na 1ha pastviny? Po jaké době od vápnění (hašeným i chlorovaným vápnem) je dobré dosít a přihnojit pastvinu? Děkuji za odpověď.

Re: vápnění pastvin

Standa,2. 3. 2015 7:19

Pěkný den, Simono,

v dotazech mi chybí hlavní důvod, a to proč chcete vápnit půdu. Máte problémy s mechem, s pH půdy pastviny? Pokud budete vápnit půdu jen preventivně, může u půd s pH okolo 7 docházet k negativním jevům (prořídnutí porostu, rozšíření spíše dvouděložných druhů rostlin apod.). Preventivní opatření je vždy posekání nedopasků a rotace zvířat po pastvině, aby mohla příroda úrinně eliminovat výskyt parazitů (vývojová stádia). Obecně se dle pH půdy dávkuje od 50 až 250 kg co 5 let. Pro pastviny zásadně a nejlépe domomitický vápenec, nikoliv chlorované vápno!!! Chlorované vápno si nechte max. do stáje. Zdravím Standa