Jdi na obsah Jdi na menu
 


 

 

Potřebujete poradit v řadě oblastí chovů HZ, nebo nemůžete najít informace, které nutně potřebujete? Dotaz napište, a já se Vám pokusím v co nejkratším čase odpovědět. Pokud odpověď nebudu znát, pokusím se  najít specialistu, který by  na Váš dotaz odpověděl.

Akutní stavy zvířat a jejich ohrožení je nutné řešit včasným zásahem, proto na Vás chovatele apeluji, nečekejte v případech, kdy máte podezření, že se s Vašim zvířetem něco děje, ale ihned jednejte a volejte veterinárního lékaře. Čekání v mnoha případech a doufání,  je sice dočasným ušetřením peněz za ošetření zvířete, na druhou stranu jeho následným úhynem ztrácíte úplněš vše, a takovýto přístup je vizitkou chovatelské nezodpovědnosti! Standa

V případě dotazu, který nechcete zveřejnit napište nebo volejte:

email: zootechnika@email.cz

tel. 267 009 686

konzultace pro zootechniky ZD, chovatele skotu také na uvedených kontaktech.

 

058.jpg

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Re: Re: věk hospodářských zvířat

Karel,15. 3. 2013 12:58

Stando prosím Vás jak se pozná u bahnice ve věku 4 - 7 let že je již "zralá do salámu " ?

Re: Re: Re: věk hospodářských zvířat

Standa,15. 3. 2013 13:39

Hezký den, Karle,

termín "zralá do salámu" ;) bych nahradil za sebe slovem selekce. Selekce, neboli vyřazení z chovu může být na základě několika faktorů: zdravotní stav (problémy se zažíváním; problémy s kondicí - pod vlnou poznáte pomocí řeznických hmatů v jaké kondici ovce je; problémy s končetinami; záněty mléčné žlázy apod.), užitkovost - v případě nízké mléčnosti u dojených ovcí, samozřejmě ale i u masných plemen - podle přírůstků jehňat se dá poznat tzv. mléčnost (je ale závislá na úrovni chovu - výživě a ošetřování), plodnost - vyřazení z chovu (problémy se zabřeznutím, poporodní komplikace, u plemen s vícečetnými porody pak rození jedináčků), mateřské vlastnosti - pokud ovce odmítá péči o jehňata např. na druhém a dalším vrhu apod. Se selekcí je také potřeba přemýšlet nad věkovou strukturou stáda, tj. na brakováním - vyřazováním a nahrazováním starších ovcí novou generací (v případě řádně vedeného chovu by užitkovost měla být lepší rok od roku za předpokladu dobrého managementu stáda).
Zdravím standa

Paznehty u skotu

Jakub,14. 3. 2013 20:18

Dobrý den chci chovat mastný skot,ale nevim jestli se ošetřují u mastného skotu paznehty ?
Děkuji

Re: Paznehty u skotu

Standa,14. 3. 2013 22:03

Hezký den, Jakube,

i u masného skotu je dobré uskutečnit alespoň jednou (lépe) 2x v roce. Obvykle se to dělá souběžně s dalšími akcemi (vyšetření březosti, vakcinace, selekce - rozdělení zvířat při sháňce z pastvy podle pohlaví, věku apod.). Používají se k tomu naháněcí ohrady a následně průchody - naháněcí uličky s fixační klecí. Péče o paznehty je i u masného skotu důležitá a prevence se vždy vyplácí (ošetření paznehtů stojí cca 50 - 90 Kč/ks). Zdravím Standa

cizkova

zdenka ,14. 3. 2013 19:00

Dobry den,
chtela bych se zeptat jestli uz se stim nekdo setkal. Poridila jsem si kozicku asi 3mes. starou, mam ji 14 dni uz si zacala pomalu zvikat a ted jsem si vsimla ze ma na tlame skrabatelou kuzi a ridkou srst na hlave. Kozicka normalne zere a pije. Myslite re bych to mela radsi konzultovat s veterinarem? predem dekuji

Re: cizkova

Standa,14. 3. 2013 21:58

Hezký den, Zdenko,

to, že kozička pomalu přežvykuje bude asi otázkou z jakého chovu pochází a jak a kdy byla odstavena od matky.. Při nákupu jakéhokoliv zvířete je dobré jej prohlédnout (buď vy, zkušený chovatel, veterinární technik nebo veterinář), aby jste nekoupila "zajíce" v pytli, ikdyž i zde je pak možné odstoupit od kupní smlouvy a zvíře "reklamovat". Určitě nechte kozičku řádně prohlédnout.. výživný stav, zdraví, kožní parazité - prašivina apod.
Zdravím a přeji jen vše dobré. Standa

ekologické odčervení kozy

Mirka,12. 3. 2013 19:21

Dobrý den Stando,
chtěla bych se Vás zeptat, zda mohu odčervit kozu přírodní cestou, bez veterinárních léků. mám u kozy podezření na trichostrongylózu. oteklé mezisaničí, vyhublost, dehydratace, malátnost. dočetla jsem se že by ji mohl pomoct thiabenzadol, který je aplikován na citrusech pro prodloužení jejich trvanlivosti. dále jsem nic nenašla. mohl byste mi poradit? děkuji.

Re: ekologické odčervení kozy

Standa,14. 3. 2013 21:52

Hezký den, Mirko,

nejsem příznivcem "eko her", pokud je u kozy mezisaničí. Je to bolestivé a koza si zaslouží okamžité ošetření a nikoliv epxeprimentální léčení. Současná veterinární medicína má dostatek kvalitních přípravků, které budou koze ku prospěchu. Zde se "mastičkaření" nevyplácí. Také s bolavým zubem a otokem čelisti nebudete užívat čaje z bylinek na kloktání..,ale vyhledáte zubního lékaře.
Proti bylinným mastičkám jinak nic nemám, např. na oděrky, ošetření vemene po dojení, mastičky proti hmyzu apod.
Ve vašem případě se obraťte na veterináře... aby koza nepřestala příjímat krmivo - hubnutí a další zdravotní problémy.
Zdravím Standa

koza

žaneta ,9. 3. 2013 20:35

Dobrý večer,naše koza včera k večeru porodila dva kozlíky,vše se zdálo v pořádku,ale dnes od rána celý den jen leží a jen trošku pila vody.Předem děkuji za radu.

Re: koza

Standa,10. 3. 2013 9:28

Hezký den, Žaneto,

ve vašem případě bych se obrátil ihned na veterinárního lékaře, protože bude buď problém v metabolismu kozy, nebo je koza vyčerpaná. Je potřeba také veterináři říci, jak porod probíhal a jestli došlo k odchodu placenty, aby se předešlo případným poporodním komplikacím - zánětu dělohy, která může mít rychlý průběh. Nic jiného vám nemůžu poradit - volejte veterináře.
Zdravím Standa

Kastrace a odstavení kozlíka

Věra,9. 3. 2013 18:18

Dobrý den Stando,prosím Vás,chtěla bych se zeptat v kolika týdnech se má kastrovat kozlík a zda tato metoda je bolestivá,popř.jak dlouho trvá.Máme kozlíka měsíc starého,dnes jsme mu nasadili gumičku(tedy ho kastrujem)a chudinka stále mečí,tak mám strach zda jsme to udělali správně.
A ještě mám jeden dotaz co se týče dojení kozy.V kolika měsících máme kozlíka oddělit od matky.Chtěli bychom kozu na mléko.
Děkuji předem za odpověd.Pokud mohu poprosit,tak odpověd zaslat na můj email-veramatouskova2@seznam.cz.
Ještě jednou děkuji a přeji hezký víkend.Věra

Re: Kastrace a odstavení kozlíka

Standa,10. 3. 2013 9:21

Hezký den, Věro,
kastrovat by se měli kozlíci kolem druhého týdne věku. Způsoby, kterými to lze udělat jsou tři - a) krvavá chirurgická cesta, b) kleštěmi - přerušení chámovodů, c) gumičky. Osobně nejsem zastáncem nasazování gumiček, které patří k nejbolestivější metodě, protože po nasazení první den není bolest kozlíka taková, ale následující dny se bolestivost zvyšuje. Nasazením gumičky dochází za cca 2 týdny k odumření a odpadnutí šourku s varlaty. Ke kastraci v případě drobnochovu nevidím jakýkoliv důvod. Lepší je porazit kozlíky v období Velikonoc a dopřát si kůzlečí maso. Případně v pozdějším věku.
Pokud již chcete kastrovat, pak je lepší nechat kozlíka vykastrovat veterinářem, což je cesta rychlejší a bolest není tak dlouhodobá a hlavně ne tak intenzivní.
Oddělení kozlíků od koz a koziček by mělo být do 4 měsíce věku. samozřejmě v návaznosti na chov. Pokud neprodukujete plemenné kozlíky, pak bych se přikláněl k časnější porážce.
Zdravím Standa

post dipping- jaký přípravek

Lenka,7. 3. 2013 21:19

Dobrý den, můžete mi, prosím, poradit, jaký vhodný přípravek použít pro post dipping struku u kozy? Máme jednu dojící kozu. Stačí dezinfekce struků pouze po dojení nebo je nutná dezinfekce i před dojením? Děkuji. Lenka

Re: post dipping- jaký přípravek

Standa,9. 3. 2013 19:20

Hezký den, Lenko,

nemohu vám říci, který výrobek je lepší a který je horší, protože nemám v rukou žádné srovnávací studie, o které bych mohl svá doporučení opřít. Běžně se používají přípravky na bázi např. jódu s tím, že je dobré se ještě podívat při výběru, jaké obsahují další látky.. myšleno ve vztahu např. k ošetření pokožky struku - např. s obsahem glycerinu, lanolinu aj., které namáhanou pokožku struku ošetří a zvláční (regeneruje). Někdy ale nemusí koza na přípravek reagovat dobře - u jodu mohou být alergické reakce.
Dále se používají přípravky s chlorhexidinem, kyselinou mléčnou apod. Výrobců je na trhu celá řada. Je potřeba přípravky vyzkoušet. Pokud bych vyřkl konkrétní výrobek, mohl bych být napadnut některým z distributorů, že preferuji výrobek někoho jiného a to nechci.
Pro ošetření vemene před dojením preferuji buď řádně vyprané (vyvařené), případně ještě v desinfekci vymáchané froté utěrky, lepší jsou jednorázové utěrky, které se prodávají vlhčené s obsahem aktivních složek - účinné odstranění nečistot (obvykle se prodávají v plastovém vědru).
Desinfekce před dojením není nutná.
Zdraví a šťastnou ruku při výběru přípravku
Standa

Přeštické prase

Pavel,3. 3. 2013 21:29

Dobrý den prosím o radu rád bych koupil prasničku na chov a odchoval si prasata na zabíjačku.Jedná se o přeštické prase a zajimalo by mě kolik toho blibližně prase sežere do porážkové váhy cca 150kg.Budu krmit bramborama a šrotem.Dost jsem toho na internetu přečetl ale každý udává něco jiného a jsou v tom velké rozdíly.Děkuji Doksanský

Re: Přeštické prase

Standa,9. 3. 2013 19:02

Zdravím Pavle,

výživa prasat ve výkrmu
1) suchou krmnou směsí - dají se nakoupit v chovatelských prodejnách, v míchárnách krmiv, nebo v ZZN (zemědělské zásoby a nákup), pak se prasat krmí směsmi. Selata do 30 až 35 kg se krmi směsí A1 (průměrná denní potřeba je pak 1,3 kg/ks/den), poté od 35 do 60 kg se podává krmná směs A2 (průměrná denní spotřeba 1,8 kg) a od 60 kg do porážkové hmotnosti, která bývá někdy kolem 105 až 115 kg pak směsí A3 nebo také směsí s označením CDP - cereální dieta prasat (průměrná denní spotřeba 2,7 až 3 kg).
2) tradiční výkrm v podmínkách malochovu - může být opět prostřednictvím krmných směsí, nebo chovatel používá vlastní šroty (pšenice, ječmen aj.). Zde je pak možné doplnit resp. míchat vlastně vyrobený šrot s tzv. DKS - doplňkovou krmnou směsí, která dodává do směsi zejména bílkoviny.
Základem domácího výkrmu tedy jsou doma vyrobené šroty (obvykle pšenice a ječmen), pařené nebo vařené brambory (při velkém množství krmných brambor lze vytvořit do zásoby bramborovou siláž), v letních měsících kopřivy, v zimních měsících možno podávat sušené kopřivy, velmi kvalitní seno, často se dávalo kozí mléko (zdroj kvalitní bílkoviny), syrovátka, mláto, zeleninové odpady z kuchyně (skrojky zelí, kapusty, okurky aj. - vše čisté a nenahnilé), krouhanou řepu apod.
Základní pravidlo je, že zbytky jídel (zejména tučná a přesolená jídla) by neměly být součástí krmné dávky - prase není odpadkový koš a jeho zažívání je podobné tomu lidskému.
Tedy krmná dávka - na začátku výkrmu (nakoupená selata např. v hmotnosti 20 kg) se dává cca 0,7 kg šrotu, 0,5 až 0,75 kg vařených brambor, teplá voda a vytvoří se polévka (do ní lze přidat mléko, syrovátku) a tuto lze obohatit minerálně-vitamínovým doplňkem (lze zakoupit v drogerii - např. Nutrimix, Plastin, Roboran aj.). V případě podávání kopřiv je nutné pamatovat, že kopřiva je opatřena žahavými trichomy. Žahavosti se pro zbavujeme tak, že kopřivy spaříme horkou vodou (před spařením se kopřivy nasekají na řezačce kopřiv). Po částečném vychladnutí se přidává šrot, brambory, studená voda nebo mléko a polévka se zamíchá - možno rukou, aby chovatel věděl, jaká je teplota polévky. U starších prasat je pak denní dávka šrotu 2,5 až 3 kg a 3 až 4 kg brambor. Krmnou dávku lze obohatit o 1 až 2 litry mléka např. kozího nebo kravského (i odtučněného, syrovátky apod.). Mléko se dává zejména z důvodu doplnění živočišné bílkoviny. Do krmné dávky lze zařadit v případě možnosti i pšeničné otruby, mláto apod.
Prasata jsou dle konečné výkrmové hmotnosti porážena v drobnochovech mezi 6 až 7,5 měsícem věku . Složení krmné dávky ovlivňuje intenzitu průměrných denních přírůstků a tedy i věk, ve kterém prase dosáhne stanovené porážkové hmotnosti. Orientační spotřeba brambor za výkrm se pohybuje v rozmezí 550 až 600 kg, jadrná krmiva - obilné šroty 300 až 350 kg. Pokud jsou ve výkrmu používána i další krmiva je možné dosáhnout úspory.

Zdravím Standa

Ustájení skotu

Helena,6. 3. 2013 10:32

Dobrý den , prosila bych o radu. Naše rodinka plánuje chov kravky s teletem a čtyř býčků na výkrm. Mohou být spolu ustájeni všichni pod jednou střechou, samozřejmně nějak odděleni, i že na sebe neuvidí? Mám na mysli problém až by kravka měla říji.....bude problém s těmi býčky že ji ucítí? děkuji helenavavrouskova@email.cz

Re: Ustájení skotu

Standa,9. 3. 2013 19:01

Hezký den, Heleno,

ustájení býčků s krávou, která bude mít tele.. Na vsi byly někdy ustájeny na vazno spolu jak krávy, tak i býčci. Pravdou ale je, že dost sedláků časem raději mělo dva chlévy, zvlášť pro krávy a jalovice a zvlášť pro býky. Společné ustájení může být řadou problémů. Máte pravdu v tom, že největší problém bývá v době říjí, kdy býci začnou intenzivně vnímat pach říjící se krávy a začne se měnit jejich chování, které může vyústit ve snahy utrhnout se z vazného ustájení v případě vazného způsobu ustájení, nebo snahy dostat se z kotce v případě volného způsobu ustájení. Navíc u některých býčků - býků může stoupat agresivita (u býků by měli pracovat vždy muži - pokud je práce kolem nich, tak min. 2 osoby - dozor a jištění se pro případ úrazu či nehody.
Určitě se přikláním k oddělenému způsobu ustájení, nejlépe ve dvou oddělených stájích (oddělení příčkou apod.).
Zdravím Standa

Mlezivo

Monika Chochelová,3. 3. 2013 12:06

Dobrý den,tak máme opět přírustky.Jedné koze ale nestačí kůzlata vypít všechno mléko.Jsou jim 3 dny,je nějaká metoda dlouhodobější uschování tohoto mléka (mleziva)?
Děkuji Vám a přeji hezký den
Chochelová

Re: Mlezivo

Standa,6. 3. 2013 6:18

ZDravím, Moniko,

uchování mleziva je záslužná věc při odchovu jakýchkoliv mláďat přežvýkavců, zvláště pro případy, kdy matka po porodu má zdravotní problémy a její produkce mleziva je minimální, či dojde např. u krav k poporodní paréze apod. Mlezivo lze uchovávat mražením, a to bez výrazné ztráty nebo znehodnocení zejména imunoglobulinů, po dobu 1 roku (tedy chovatel si může připravit zásoby mleziva pro následující období telení, kocení či bahnění). Aby vše ale mělo smysl, musí být mlezivo uchováno z prvního dojení! Čas hraje totiž v neprospěch chovatele a po porodu s postupem času dochází i ke snižování obsahu imunoglobulinů v mlezivu. V chovu skotu je dobré ještě mít mlezivo zhodnoceno mlezivoměrem, nebo refraktometrem s tím, že vysoce kvalitní mlezivo si chovatel ponechá, méně kvalitní zkrmí mláděti při druhém, třetím krmení.
Pokud by jste chtěla uchovat nyní, tj. 3 den onen produkt, tak nejde o mlezivo, ale o mléko přechodné a nemá to z pohledu imunizace kůzlat velký význam. Od cca 5 dne již lze sekret mléčné žlázy nazývat mlékem v tom pravém slova smyslu. Na druhou stranu, je možné si z pohledu chovatelské strategie (neochota matky nechat sát mládě, problémy s příjmem - nucené napájení přes sondu)udělat zásoby směsného mleziva a mléka - následný přechod na mléčnou krmnou směs.
PS: pokud jedné koze nestačí kůzlata vypít mléko, pak jí podojte.
Snad vám má odpověď takto bude stačit. Chovu koz Zdar!