Jdi na obsah Jdi na menu
 


PRAKTICKÉ VÝPOČTY V ZOOTECHNICE

9. 7. 2009

HODNOCENÍ RŮSTU A MASNÉ UŽITKOVOSTI

1) výpočet absolutního přírůstku

w = w2 - w1

w1 - hmotnost počáteční; w2 - hmotnost konečná

Př. Býk vážil na konci výkrmu 490 kg. porodní hmotnost byla 46,50 kg. Jaký je absolutní přírůstek?

w = 490 - 46,5 = 443,50 Kg

Absolutní přírůstek u býka ve výkrmu činí 443,50 kg.


 

2) výpočet průměrného denního přírůstku

wt=  w2 - w1
          t2 - t1

w1 - hmotnost počáteční ; w2 - hmotnost konečná;

 t2 - věk ve dnech na konci období; t1 - věk ve dnech na začátku období

Př. Býk vážil na konci výkrmu, tj. ve 405 dnech 490 kg. Hmotnost na začátku výkrmu ve 110 dnech byla 138 kg. Jaký je průměrný denní přírůstek býka?.

 

 wt = (490 - 138) : (405 - 110) = 352 : 295 =  1,19 kg/ks/den

Průměrný denní přírůstek býka ve výkrmu byl za sledované období 1,19 kg za den. 


 

3) vypočet jatečné výtěžnosti

 JV = hmotnost jatečně opracovaného těla x 100 %

 

            živá porážková hmotnost      

hmotnost jatečně opracovaného těla (JOT) - hmotnost dvou jatečných půlek (prase) nebo čtyř jatečných čtvrtí, které jsou zváženy po porážce, a to do 30 minut, kdy od této hmotnosti byla odečtena hmotnost krve, hlavy, kůže a končetin oddělených v zápěstí a zánártí, bez orgánů dutiny hrudní, břišní a pánevní a bez páteře.


 

 4) výpočet čisté jatečné výtěžnosti

ČJV = hmotnost jatečně opracovaného trupu                       x 100 %

            živá porážková hmotnost - obsah trávicího traktu

 

netluky-rijen---boudy-016.jpg

 

 


PRODUKCE MLÉKA

1) vypočet indexu perzistence laktace tzv. P 2:1

Index perzistence laktace se využívá v zootechnické práci k zhodnocení průběhu laktace. Z jeho výsledků lze stanovit v jeho průběhu kritické momenty, které ovlivnily průběh laktace. Nejčastěji je vypočítáván index P2:1 méně často P3:1

P2:1 = dojivost krávy mezi 101 a 200 dnem laktace     x 100

              dojivost krávy mezi 1 až 100 dnem laktace 

 

 

vypočtené hodnoty indexu P2:1

stupeň perzistence

nad 90

-

80 - 89,9

velmi dobrý

70 - 79,9

dobrý

60 - 69,9

neuspokojivý

do 59,9

špatný

 

 

 


 2) přepočet užitkovosti dojnic na jednotný standardizovaný obsah tuku (4 %)

FCM = 0,4 · M + 15 · T

M = kg mléka

T = kg tuku v mléce

FCM = M · (0,4 · 0,15 ·t)

t = tučnost mléka v %

Př. kráva nadojila 2850 kg mléka o průměrné tučnosti 4,12 % tuku. Přepočítejte tento nádoj na standardizovanou tučnost 4 %.

2850 · 0,0412 = 117,42 kg T

a) FCM = 0,4 · 2850 + 15  ·  117,42 = 1140 + 1761,3 = 2901,30 kg M o tučnosti 4 %

b) FCM = 2850 · (0,4 + 0,15 · 4,12) = 2850 · (0,4 + 0,618) = 2901,30 Kg M o tučnosti 4 %

 


 

3) stanovení relativní užitkovosti

stanovení relativní užitkovosti je výpočet, který umožňuje posuzovat užitkovost zvířat s ohledem na jejich skutečnou hmotnost

  • RU =   M              x 100
  •     živá hmotnost

Př. dojnice I.s hmotností 643 kg nadojila za laktaci 10 542 kg mléka, dojnice II. s hmotností 525 kg nadojila 8 723 kg mléka, která z těchto dojnic má vyšší relativní užitkovost?

a) výpočet I. - (10 542 / 643) x 100 = 1639,50 kg mléka na 100 kg ž. hm.

b) výpočet II. - (8 723 / 525) x 100 = 1661,50 kg mléka na 100 kg. ž. hm.

Závěr: z výsledků vyplývá, že z pohledu relativní užitkovosti je tato v přepočtu na 100 kg ž. hm. vyšší u dojnice č. II. Pokud by dojnice č. II. vážila 643 kg jako dojnice č. I., lze teoreticky očekávat užitkovost okolo 10 683,50 kg mléka.

 p1010002.jpg


 

PŘEPOČTOVÉ KOEFICINETY - DOBYTČÍ JEDNOTKY

platí, že 1 VDJ (velká dobytčí jednotka) odpovídá 500 kg živé hmotnostii, bez ohledu na druh zvířete.

 druh zvířete, kategorie

  živá hmotnost v kg

 přepočet na dobytčí jednotky (VDJ)

 skot

 

 

 dojnice

 550

 1,1

 

 650

 1,3

narozené tele

 45

 0,09

 jalovice d době zapuštění

 415

 0,83

 býk mladý

 350

 0,7

 býk výkrm

 580

 1,16

 býk plemenný

 1050

 2,1

 prasata

 

 

 prasnička při prvním zapuštění

 120

0,24 

 kanec

 310

0,62 

 sele

 10

 0,02

 dospělá prasnice

 230

0,46 

 ovce, kozy

 

 

ovce - menší tělesný rámec

45

0,09

ovce - velký tělesný rámec

80

0,16

beran

100

0,2

koza

60

0,12

kozel

80

0,16

králík

 

 

králík

2,5

0,005

drůbež

 

 

nosnice

1,7

0,0034

 

 

kozy-069.jpg

 

 


 

VÝPOČET ZATÍŽENÍ PASTVINY 

údaje, které by měl chovatel znát:

  • výnos pastviny (kg/ha) - dá se vypočítat čtvercovou metodou - čtverec 1 x 1m na několika místech, průměrná hodnota - přepočet na ha (). pastva v měsísích červenci, sprnu a dále - je nutné pamatovat, že se začátkem podzimu výrazně klesá produkce zelené hmoty na pastvině!, proto musí chovatel tomu přizpůsobit i zatížení pastviny, případně zajistit příkrm!
  • délka pastevní sezóny - tedy jak dlouho bude pást (dny)
  • nedopasky - stanovují se jako % nespaseného porostu z celkové výměry pastvy (většinou se pohybují mezi 10 - 50 %, a to v závislosti na svažitosti, přístupnosti, podmáčení apod.)
  • denní spotřeba zelené píce zvířaty - množství spasené zelené hmoty je u dospělé ovce v rozmezí 5 - 8 kg, berani až 10 kg, koza 5 - 9 kg, dospělý skot až 60 kg

 Zatížení pastviny (ks/ha) =         výnos pastviny - nedopasky

                                                 denní spotřeba zelené píce x délka pastvy

 

foto1--93-.jpg