Jdi na obsah Jdi na menu
 


V důsledku evoluce došlo u skotu, ovcí a koz k přizpůsobení se trávicího traktu rostlinné výživě. Rostlinná krmiva, zejména ta, které obsahují těžce stravitelné složky sacharidů (jde např. o celulózu, hemicelulózu, lignin..), jsou pro většinu zvířat s neadaptovaným trávicím traktem prakticky nestravitelná. Aby mohlo dojít k trávení rostlinné potravy, resp. aby došlo ke zpřístupnění živin z rostlinných krmiv, byla ustanovena mikrobiální rovnováha zažívacího traktu mezi zvířetem a  mikroorganismy. Miliardy bakterií, prvoků aj. mikroorganismů  totiž umí svou enzymatickou činností rozložit (enzymatické narušování rostlinných krmiv) těžko stravitelné látky, např. celulózu. Mnoho živin je mikroorganismy buď "přebudováno" na jiné živiny (sacharidy na těkavé mastné kyseliny apod.), nebo jsou mikroorganismy využity pro tvorbu vysoce kvalitní mikrobiální bílkoviny  Z evolučního hlediska se u zvířat zažívací trakt uzpůsobil na trávení rostlinné výživy dvěma způsoby:

  • biologické trávení - mikrobiální - rostlinná potrava, poté co je zvířetem nedokonale rozžvýkána, prochází zažívacím traktem do bachoru. Zde na krmivo "zaútočí" mikroorganismy (bakterie, kvasinky, houby, prvoci apod.), které jednotlivé živiny (sacharidy, bílkoviny, tuky) přeměňují na tělu vlastní produkty. Vznikají tak například těkavé mastné kyseliny (vznikají za sacharidové složky,

1.     uzpůsobení trávicího traktu - vytvoření předžaludků, kde dochází k trávení celulózy mikroorganismy - přežvýkavci - skot, ovce, koza

2.     uzpůsobení trávicího traktu - trávení celulózy v tlustém střevě - zejména pak slepé střevo - kůň, osel, králík (ostatní býložravci)

Společné pro přežvýkavce a nepřežvýkavce je dutina tlamní a jícen. U přežvýkavců  dále trávicí systém zahrnuje předžaludek, vlastní žaludek, tenké a tlusté střevo.

Předžaludek se skládá z:

1.     BACHOR - rumen - bachor zabírá levou část dutiny břišní a je největší části předžaludku. Dosahuje u ovcí objemu až 20 litrů, u skotu až 140 litrů, a to v závislosti na věku, plemeni a výživě. Z anatomického hlediska se bachor dělí na dorsální a ventrální vak. Potrava, která přichází do bachoru je zde vystavena působení mikroorganismům, které narušují rostlinné krmivo a přeměňují základní živiny v metabolické produkty (např. těkavé mastné kyseliny). Po polknutí sousta krmiva je sousto vrstveno v bachorové tekutině. Malé částečky (např. částice šrotovaného krmiva, obiloviny apod.) jsou usazeny na spodní části bachoru, zatímco, větší strukturální části krmiva (stébla trav, sušené píce, slámy apod). "plavou" v horní části bachoru. Bachor lze označit za velký biologický reaktor.

2.     ČEPEC - reticulum - čepec je s bachorem spojen tzv. čepcobachorovým splavem a s knihou čepcoknihovým otvorem. U ovcí a koz má objem 1 - 2,5 litru, zatímco u skotu cca 7 litrů. I v této části předžaludku dochází k mikrobiálnímu trávení rostlinné potravy.

3.     KNIHA - omasum - má u skotu objem až 16 litrů a u skotu má kulovitý tvar, zatímco u ovcí a koz má protáhlejší tvar. Vnitřek knihy je tvořen knihovými listy, kdy při pohybu tráveniny mezi těmito, dochází k jejímu zahuštění a drcení potravy.

4.     SLEZ - vlastní žaludek - abomasum - jeho objem je u ovcí do 6 litrů a u skotu do 20 litrů. U novorozených mláďat přežvýkavců je objem vlastního žaludku vždy větší, než je objem předžaludků. Je to dáno tím, že prvním krmivem, které mláďata přijímají je mlezivo, následně mléko, ke kterému není činnost předžaludkových mikroorganismů nutná, naopak. Mlezivo a mléko je tráveno chemicky, což je v principu stejné trávení jako u nepřežvýkavců - trávicí enzymy v kombinaci s jejich aktivátorem, kyselinou chlorovodíkovou  solnou (HCl).