Charakteristika: parazitární onemocnění postihující všechny přežvýkavce.

 

Etiologie(původce onemocnění): FASCIOLA HEPATICA – MOTOLICE JATERNÍ. Celosvětově rozšířena.

 

Patogeneze (vznik a vývoj nemoci): vajíčka motolice se trusem nakaženého zvířete dostávají do okolí, respektive do vody, kde zhruba po 14 dnech vzniká MIRACIDIUM (larvální stadium motolice). Miracidium napadá vodní plže – především Galba truncatula (plovatka malá) – vznikají další larvální stadia motolice - cysty, sporocysty – redie – cerkarie (cca 2 měsíce) – cerkarie se dostávají ven z plovatky a encystují na vodních rostlinách – METACERKARIE, které jsou pozřeny spolu s rostlinami hostitelem – uvolní se ve dvanáctníku a dostávají se přes břišní dutinu do jater – poškození jater putováním. Dostávají se i do žlučovodů, kde dospělí jedinci tvoří vajíčka. Vě žlučovodech přežívají až několik let.

 

Příznaky: závisí především na množství pozřených vajíček. Při velkém počtu dochází k akutnímu průběhu onemocnění – především u ovcí a koz – zvětšení břicha, chudokrevnost (anemie) až krvácení do dutiny břišní – náhlý úhyn. Při nákeze malým počtem motolic dochází k chronickému průběhu onemocnění projevujícím se anemií, poklesem užitkovosti. U ovcí končí často úhynem. U skotu je průběh onemocnění bez vnějších příznaků.

 

Diagnostika: pitva – u aktutního onemocnění – krváceniny v játrech, zvětšená játra s fibrinózními nálepy (bělavé). U chronického onemocnění – cirhóza jater, dilatované (rozšířené) žlučovody.

 

Prevence: odčervení před pastvou, vysušení pastvin, situovat pastviny na taková místa kde není přirozený zdroj vody.

 

Terapie:  při zjištění nákazy - odčervení – ivomec.

 

 

Charakteritika: pastevní parazitóza vyvolaná larvami střečků.

 

Etiologie(původce onemocnění): HYPODERMA BOVIS (střeček hovězí) a HYPODERMA LINEATUM – oba tyto původci napadají skot. HYPODERMA DIANA – srnec, méně jelen, daněk, muflon HYPODERMA ACTEON – jelen. OESTRUS OVIS – ovce, koza, muflon, kamzík, antilopa – střečci kladou vajíčka především do dutiny nosní a hltanu. Dospělí jedinci jsou velké dvoukřídlé mouchy. Jsou schopny letět rychlostí až 120 km/h.

 

Patogeneze (vznik a vývoj nemoci): samičky nalétávají od poloviny června do poloviny září na skot a kladou vajíčka na končetiny (Hypoderma bovis) a na břišní krajinu (Hypoderma lineatum). Z vajíček se líhnou larvy které se dostávají přes kůži směrem proti zemské přitažlivosti – u Hypoderma bovis se dostávají podél nervových drah do páteřního kanálu a do tukové tkáně. U Hypoderma lineatum pronikají břišní a hrudní dutinou do jícnu – podslizniční vrstva. Po několika měsících oba druhy migrují pod kůži na hřbetě, kde vznikají typické střečkové boule – vazivové schránky s otvorem pro přístup vzduchu – dvakrát se zde svlékají, poté vypadávají a kuklí se v zemi.

 

Příznaky: typickým příznakem je takzvané střečkování – šílení, napadení jedinci se snaží schovat před náletem střečků, vznikají častá poranění. Při migraci larev podél nervových drah vznikají poruchy motoriky. V únoru a březnu se objevují typické boule (velikost ořechu až vejce) mající na povrchu otvor. Při odumření larvy v bouly vznikají často alergické reaukce až anafylaktický šok.

 

Diagnostika: pitva – perforace (proděravění) kůže na hřbetě, migrující stadia ve svalovině, hnisající boule, zduřelý jícen s hnisavými ložisky.

 

Terapie: plošné ošetření skotu po návratu z pastviny ivomecem – injekčně (antiparazitární přípravek). Laváže (koupele) či sprej proti parazitů, například 5% arpalit. Neléčí se skot v posledním měsíci březosti a dojnice v laktaci.

 

 

 

Oblí červi napadající trávící ústrojí skotu a malých přežvýkavců.

 

 

3. Tenkohlavci – Trichuridata – Trichurisovis – oocysty mají citronovitý tvar.

 

 

 

Charakteristika: rozšíření hlavně v pastevních oblastech, především u telat a mladého skotu.

 

Etiologie(původce onemocnění): VLASOVKY – nákaza přes dutinu ústní – invazivní larvy, které putují do slezu a tenkého střeva.

 

Příznaky: záleží na množství parazitů. Při masivním napadení vznikají úporné, vodnaté průjmy, chudokrevnost, malátnost, vyhublost, otoky mezisaničí – způsobené nedostatkem proteinů – hypoproteinémie. Při slabém napadení je projev nákazy bez příznaků – občasné průjmy a hubnutí.

 

Diagnostika: vyšetření trusu na přítomnost původce – vajíček, klinické příznaky popřípadě pitva.

 

Terapie: thiabendazol

 

Prevence:udržovat dobrý výživový a kondiční stav. Preventivně 2x ročně odčervovat - vždy na základě vyšetření výkalů ve veterinárním ústavu.

 

 

 

 

Charakteristika: invazivní onemocnění zažívacího traktu (GIT) maldého skotu a ovcí na pastvě.

 

Etiologie(původce onemocnění): MĚCHOVCI – Bunostomum phlebotomum – u skotu, Bunostomum trigonocephalum – měchovec ovčí – u ovcí.

 

Patogeneze (vznik a vývoj nemoci): do organismu se dostává provrtáním kůže nebo přes dutinu ústní. Poškozuje stěnu střev, saje krev.

 

Příznaky: stejné jako u předcházející parazitózy.

 

Charakteristika: inavzivní onemocnění skotu postihující tenká a tlustá střeva – vznikají uzlíčky ve stěně střevní.

Etiologie (původce onemocnění): OESOPHAGOSTOMUM RADIATUM – ZUBOVKY.Proděravění – penetrace larev do lačníku, slepého střeva a tlustého střeva.

Příznaky: jen u silných invazí – bolestivost dutiny břišní, silný průjem s mastným vzhledem, pokles hmotnosti, otoky, anemie – chudokrevnost až úhyn.

 

 

 

Charakteristika: význam hlavně u telat a mladého skotu, způsobuje onemocnění tenkého střeva a u býků zánět předkožky (balanopostitidu).

 

Etiologie(původce onemocnění): STRONGYLOIDES PAPILLOSUS – ZUBOVKY – 3 zuby. Parazitickou fází prochází pouze samička – infekce probíhá penetrací (proděravěním) kůže nebo přes dutinu ústní. Poté se krví dostává do plic, epitelu (výstelky) střeva a dalších orgánů. Přenos je možný i mlezicem – z matky na tele.

 

Příznaky: změny na kůži – škrábání, kašel, poruchy trávení – průjem apod., zánět předkožky u samců.

 

Terapie: anthelmintika (přípravky na odčervení) – například ivomec. Výplachy předkožky u samců.

 

 

Charakteristika: invazivní onemcnění především telaqt od 3 týdnů do 3 měsíců věku – nakažení vajíčkama od matky - hubnutí a znehodnocení masa.

 

Etiologie(původce onemocnění): NEOASCARIS VITULORUM – nákaza již intrauterinně – v děloze – placentou a posléze po narození i mlezivem.

 

Příznaky: typickým příznakem je pach acetonu ve vydechovaném vzduchu, poruchy trávení, průjmy a kašel – při migraci škrkavek přes plíce – následuje vykašlání a polknutí do střev.

 

Diagnostika: na základě klinických příznaků – typický dávivý kašel a zápach po acetonu, vyšetření trusu – flotace.

 

Terapie: po zjištění koprologicky - aplikace odčerovacích prostředků 

 

Prevence:profylaktické odčervení dojnic. Dodržování kvalitní zoohygieny!