PLÍSŇOVÁ OMENOCNĚNÍ
27. 10. 2010
Trichofytóza
Charakteristika: infekční onemocnění postihující kuží, srst a paznehty. Jedná se o celosvětově rozšížené onemocnění postihující všechna domací zvířata. Přenos je možný i na člověka.
Etiologie(původce onemocnění): PLÍSNĚ – DERMATOFYTA. Především rody: epidermophyton, microsporum a trichophyton. U skotu se nejčastěji vyskytuje TRICHOPHYTON VERRUCOSUM.
Patogeneze (vznik a vývoj nemoci): přenos přímým kontaktem či kontaminovaným předmětem. Infekce vzniká ve vyvíjejícím se chlupu nebo ve vrchní vrstvě chlupu (stratum comneum). Hyfy plísně pronikají skrz hrot chlupu a dochází k lámání chlupu, což způsobuje folikulitidu – vypadávání chlupů – šíření zdroje onemocnění.
Příznaky:u mláďat nejčastěji nesvědivé léze v okolí očí – postupně se tam může dostat sekundární bakteriální infekce. Onemocnění může generalizovat – rozvléci se po celém těle.
U jalovic se objevují kruhové léze na hrudi a končetinách. U mladých býčků ůéze na laloku. V místě léze dochází ke ztrátě srsti, někdy se objevují krusty – strupy a může docházet k hnisání.
Diagnostika: kultivací, woodova lampa – fluoreskuje pouze rod microsporum, přímým mikroskopickým vyšetřením srsti a seškrabu z okraje léze.
Terapie: lokální léčba se provádí odstraněním krusty – strupu a místo se potírá 4% roztokem chlorhexidinu čí 4% roztokem vápencového síranu + myconasolové preparáty. Možná je i vykcinace, ovšem vakcinovaná zvířata vylučují nadále zdravé spory – nevhodné
Prevencí je očkování skotu - vakcinaci zajišťuje vždy veterinář.
Mykotoxiny
Obecně se jedná o onemocnění vyvolaná plísněmi a jejich metabolity. Jedná se o otravy zaplísněnými krmivy. Dochází i ke změnám na vnitřních orgánech – především plíce a centrální nervová soustava. Onemocnění se většinou objevuje hromadně za 3 – 5 dní po nakrmení zaplísněnou krmnou dávkou.
Aspergilotoxikóza
Etiologie(původce onemocnění): rod ASPERGILLUS (Aspergillus flavus), respektive jeho toxiny. Výskyt hlavně u skotu a prasat (sojový extrahovaný šrot…).
Příznaky: projevy za 3 – 6 dní po ppzření, zvýšené slinění, nechutenství, průjem, slabost, malátnost, třes svalstva, deprese, paréza (ochrnutí) a paralýza.
Diagnostika: anamnéza, klinické vyšetření, toxikologické vyšetření krmiv, krve a orgánů.
Terapie: symptomatická – výplach bachoru, aplikace glukozy, vápníku atd.
Prevence: úprava technologie sklizně, zpracování, konzervace a skladování krmiv.
Fusariotoxikóza
Etiologie(původce onemocnění): toxiny houby rodu FUSARIUM, které ve vlhkých letech napadají obiloviny a trávy.
Příznaky: u skotu a ovcí se příznaky objevují již několik hodin po nakrmení. Průběh může být akutní i chronický, v závislosti na množství zkonzumované plísně. Projevuje se depresí, parézami pánevních končetin, dysfunkcí předžaludků, oběhovými poruchami a průjmem.
Pitva: krváceniny na serózách, nekrotická ložiska v trávícím ústrojí a parenchymatózních orgánech.
Diferenciální diagnóza (onemocnění s podobnými příznaky): mor – krváceniny.
Stachybotriotoxikóza
Etiologie(původce onemocnění): STACHYBOTRIS ALTERNANS – poškozuje stěnu cév a endotel, narušuje krvetvorbu, vznikají nekrotická ložiska v játrech – stačí jednou požít.
Příznaky: nechuť, zvýšené slinění, deprese, průjmy, horečka 42°C, vysoký tep, pokles užitkovosti, katar sliznic, krváceniny a eroze na sliznicích, puchýřky v mezipaznehtí a pyscích, krev v moči, náhlý, většinou hromadný úhyn.