ZOOTECHNIKA

Dobrý den, mám otázku laika, dá se křížit buvol s normálním skotem? Jsem úplný laik tak se omlouvam za můj dotaz,ale zajíma mě to, díky

Hezký den Béďo,
vodního buvola nelze s domestikovaným skotem křížit. Laboratorně se podařilo oplodnění vajíčka, ale embryo se vyvinulo do 8 buněčného stádia, dále ne. Křížit lze skot s bizonem - kříženec je beefalo apod. Standa

Dobrý den, chtěl bych se zeptata:

Může se např. zušlechtěná valaška, nebo šumanka chovat např. i v nižžších oblastech než horských a podhorských?

Jaká se počítá přibližná potřeba slámy na kus a den při hluboké podestýlce?

Jaká je vhodná vzdálenost a umístění hnojiště od ovčína? Děkuji.

Hezký den Radku,
šumavku i valašku je možné chovat i v nižších polohách, ikdyž těmto zvířatům vyhovují právě podhorské a horské oblasti.
Co se týče spotřeby slámy na podestýlce, pak počítejte:
1 DJ = 500 kg ž. hm zvířat, tedy ve vašem případě necelých 8 až 9 ovcí.
Spotřeba slámy je pak za den 7 kg, roční produkce mrvy bude 11,7 t/rok, hnoje 7,8 t/rok. Berte to jen jako orientační ukazatel. Produkce mrvy Roční produkce moči a výkalů je okolo 9 t. Bude záležet samozřejmě způsobu chovu, tedy době, kdy budou ovce na pastvě a ve stáji.
Vzdálenost od hnojiště nevím, ale měla by být dostatečná, aby nebylo ve stáji příliš hmyzu. Bude také záležet na případné obecní vyhlášce, kde by měla být případná omezení o skladování hnojiv zaznamenána. Ke skladování statkových hnojiv se podívejte do vyhlášek 274/1998 Sb., a 268/2009 o požadavcích na stavby.
Jinak min. vzdálenost hnojiště a chlévu např, od studny (individuální zásobení vodou) je stanovena na 10 až 25 m podle propustnosti.
Zdravím Standa

prosím vás nevíte kdy se očkují kozy a proti čemu.

Za odpověd předem děkuji.

Hezký den Andulko,
očkování koz a stanovení schématu musíte konzultovat s vašim veterinářem. Očkovat lze kozy např. proti Listerioze, Tetanu. Podle věku a případné fáze gravidity vám veterinář oškování uskuteční. Zdravím Standa

Stando zdravím !!! Mam dotaz ohledně naší kravky kterou dojíme .Je v květnu po druhém teleti a stále se nám ji nepodařilo připustit !prostě nezabřezla jesli se nám nepodaří připustit do konce měsíce ,tak jí pak budu chtít připustit až v květen, červen dalšího roku,aby bylo tele na jaro na pastvu.Přez zimu mám kravku ve chlívě .Ale nevím jak s dojením? dojit pokud bude mít mléko ?nebo zasušit a kdy? díky za odpověd Kveta

Hezký den Květo,
produkce mléka u krávy kopíruje tzv laktační křivku. Její tendence je sestupná s tím, že obecnou hranicí pro zasušení je úžitkovost cca 5 litrů. Doba po kterou dojit bude zálěžet právě na úspěchu následného zapuštění. Na druhou stranu, pokud by se již zapuštění krávy nepodařilo, nemělo by význam jí dojit déle než rok. I mléčná žláza si pak zaslouší "čas" na odpočinek a regeneraci. Zásadou je pak uskutečnit dobře ošetření struků při zaprahování (poradí veterinář). Držím pěsti, ať se krávu podaří zapustit. Standa

Stando díky ,tak nějak jsem si to myslela ,ale pokud můžu raději se zeptáma ujistím :-)a znova moc,moc děkuji za tyto bezva stánky Květa

jak se pozná když je koza březí

Zdravím Romane,
březost poznáte až v poslední třetině, podle zvětšování břicha. Nejlepší cestou je požádat oblastního inseminačního technika nebo veterináře, aby u kozy udělal ultrazvuk. To je jistota. Zdravím Standa

Zdravím Stando! Dá se použít inseminace u tohoto zakrslého skotu aby se nemusel chovat býk? Děkuji za odpověd

Hezký den Járo,
inseminace se dá uskutečnit i u ovce a kozy, což je zvíře ještě možná menší než Dahomey. Otázkou je jestli budete mít inseminační dávky, které zde nebudou běžně v nabídce a dovoz ze zahraničí vyžaduje řadu veterinárních povolení a žádostí. Zdravím Standa

Dobrý den Stando,
na Vaše stránky jsem narazila náhodou a jsem velmi ráda. Je zde spoustu informací , které jsem hledala. Děkuji.
Mám k Vám prosbu, líbí se mi plemeno Brown Swiss(Braunvieh)nebo také Grauvieh. Chtěla bych si pořídit dojnici z tohoto plemene. Můžete mi poradit nějaký odkaz nebo kontakt, kde bych toto nádherné zvíře sehnala?

Hezký den Edito,
zkuste Váš dotaz směřovat na společnost Inplem. Ti by měli mít více informací o plemeni Brown Swiss. Web stránly jsou http://www.inplem.cz/
ZDravím Standa

Dobrý den,
dovoluji si, ozvat se ještě jednou s dotazem.
Zákon č.246/1992 a vyhl. o minimálních standartech mám přečtené.
Bohužel formulace " poskytnutí přiměřené ochrany před klimatickými vlivy "
je sice na první pohled v pořádku, ale ve skutečnosti, jestli je ochrana přiměřená nebo ne, určuje jedině inspektor vet. správy. V našem případě vypadá práce vet. inspektorů takhle :
Kontrola z 28.3.2008 konstatovala v zápise porušení zák. 246/1992 mimo jiného tím, že " ve výběhu není vybudován žádný přístřešek, ani jiná ochrana před nepříznivými klimatickými podmínkami (skot je chován celoročně na pastvině), a zvířata nemají přístup do žádné stáje. Chovateli bylo vydáno nápravné opatření, aby zajistil ochranu skotu před nepříznivými klimatickými podmínkami ".
Kontrola 7.5.2008 splnění nápravného opatření - konstatováno že, " jako ochrana před nepříz. klim. podmínkami v průběhu pastevního období slouží skotu listnaté stromy, které se ve výběhu nachází ".
Kontrola 9.9.2008 - zjištěno porušení zákona 246/1992 par.12a odst. 4 tím,
že " pro skot na pastvině není vybudován žádný přístřešek, ani jiná ochrana před nepříznivými klimatic. podmínkami (skot je chován celoročně na pastvině) a zvířata nemají přístup do žádné stáje, nejedná se o rustikální plemena skotu, pouze přes vegetační období mají k dispozici stromy, které se nacházejí na pastvině".
Kontrola 28.1.2009 - " Pastvina je tvořena terénními nerovnostmi a místy zarostlými stromy, které poskytují skotu částečnou ochranu před klimatickými podmínkami. Skot je chován na pastvě celoročně. V případě zhoršených klimatických podmínek (dešťové, příp. sněhové srážky ) bude skot ustájen ve stáji chovatele na hospodářství ".
Krávy však strávily i další zimu mimo chlév. Paní, která podněty ke kontrolám podávala, bydlí vedle pastviny a tak vše vidí po celou zimu.
Stížnosti na SVS a Mze nebyly úspěšné, neboť vše se opírá o vyhodnocení situace inspektorem vet. správy, že k ochraně postačují stromy na pozemku.
Nikdo se nezabývá tím, jestli je vyhodnocení situace správné, zvlášť když některé kontroly zjistí, že k pochybení chovatele došlo a některé konstatují, že je vše v pořádku.
Korespondence s výše uvedenými orgány byla o paragrafech a ne o tom, jestli tomuto - ne rustikálnímu plemenu - takový způsob chovu nepůsobí utrpení.
Omlouvám se za rozvláčnost, ale chtěla vám osvětlit, že potřebuji zjistit,
jestli krávy opravdu snesou vše, nebo jsou modelové situace, kdy se dá už mluvit o týrání zvířat. Myslím si (já, amatér), že když kráva zimu přežije, neznamená to, že ji prožila v pohodě, bez utrpení. Jedná se o šumpersko a ne o Hodonín.
Dá se v této věci něco dělat, když všechny orgány, které mají na starosti ochranu zvířat proti týrání, to smetly ze stolu ?
Děkuji za jakoukoliv odpověď. Marie.

Hezký den Marie,
děkuji za dílčí nálezy zprávy, které se týkají kontrol. Ve zprávách je vidět nejednostnost, ale otázkou je, jak postupovaly dále dozorové orgány při kontrole plnění podmínek vůči chovateli a dodržování nápravných opatření. To mě, ale nepřísluší jakkoliv komentovat. Je to spíše otázka dozorového orgánu - krjaské veterinární správy, případně rozkladu komise na ochranu zvířat při MZe. Trochu mne zaráží četnost kontrol, která byla uskutečněna na základě podnětu dané paní a také, že zprávy jsou staré již dva roky.. Těžko soudit jak se situace nyní vyvíjí.
K obecnému dotazu jsem se již vyjadřoval v minulé odpovědi. Skot má velmi dobré termoregulační mechanismy, takže nízké teploty mu obecně nedělají problémy. Jednou reakcí organismu na změny podmínek je i adaptabilita a odolnost, tedy přizpůsobivost zvířat místním podmínkám (zhoustnutí srstí, její délka apod.). Obdobně tomu tak i je u skotu chovaného ve stájích, zvláště v nezateplených stájích, kde se teplota prostředí přibližuje teplotě venku! Zateplené stáje, tmavé a páchnoucí chlívky jsou již naštěstí minulostí.
Utrpení je pojmem, který způsobuje zvířeti bolest, zranění, zdravotní poruchu anebo smrt. Při kontrole příslušným veterinárním inspektorem byly jistě i tyto věci hodnoceny a myslím si, že nic z toho u zvířat nebylo zjištěno, protože pokud by tomu tak bylo, bývá postup inspektorů razantní (vlastní zkušenost, kdy jsem ohlásil týrání zvířete, které bylo na pokyn inspektorů a přes odpor majitele na místě utraceno).
V případě utrpení dochází totiž již k naplnění trestného činu týrání zvířat.
Nechci nikoho soudit ani hodnotit, protože k tomu nejsem ani kvalifikován, ani oprávněn ani konkrétní situaci neznám. Pokud si myslíte, že dochází k týrání zvířat, nebo máte pochybnosti, pak máte možnost se obrátit na obec s rozšířenou působností, policii nebo přímo na státni zastupitelství. Existuje tu také Ústřední komise na ochranu zvířat při MZe, případně se obrátit na krajskou veterinární správu, jako vyšší stupeň veterinárního dozoru. Zdravím Standa

Vážená Marie.I dojená plemena velice dobře snášejí zimní období venku bez přístřešku. Podmínkou je jejich celoroční pobyt venku, přístup k nezamrzající vodě a kvalitní krmení. Balíkované seno či senáž není nutné nijak chránit před srážkami. Ochrana krmiva je nutná v případě vysokoprodukčních stád,které se ovšem nechovají pod širým nebem.Na plemenu nezáleží.Telení krav je i v teplotách pod mínus deset stupňů bez problémů. Lidská kriteria na hodnocení pohody zvířat nelze vztahovat. Z Vašich příspěvků je vidět,že nemáte co dělat a tak se bavíte udáváním. Starejte se o sebe a buďte ráda,že Vás sousedi chovatelé doposud neposlali do míst,kde záda plynule přecházejí v nohy.

Milý Jirko,
příště čtěte pozorněji. Psala jsem, že podněty ke kontrolám podávala paní, která bydlí v sousedství pastviny. Já jsem laik a hledám jen informace, jak to s kravami vlastně je. Děkuji za vaše doporučení, abych se starala sama o sebe, ale na stará kolena se těžko člověk mění.
Marie

Dobrý den Stando, u jedné kozy při dojení se objevují občas drobné asi tak okolo dvou milimetrů velké kousky jakoby sraženého mléka. Je to pro veterináře, či to odezní? Nebo co je příčinou? Za odpověď děkuji.