Zdravím Stando! Dá se použít inseminace u tohoto zakrslého skotu aby se nemusel chovat býk? Děkuji za odpověd

Hezký den Járo,
inseminace se dá uskutečnit i u ovce a kozy, což je zvíře ještě možná menší než Dahomey. Otázkou je jestli budete mít inseminační dávky, které zde nebudou běžně v nabídce a dovoz ze zahraničí vyžaduje řadu veterinárních povolení a žádostí. Zdravím Standa

Dobrý den Stando,
na Vaše stránky jsem narazila náhodou a jsem velmi ráda. Je zde spoustu informací , které jsem hledala. Děkuji.
Mám k Vám prosbu, líbí se mi plemeno Brown Swiss(Braunvieh)nebo také Grauvieh. Chtěla bych si pořídit dojnici z tohoto plemene. Můžete mi poradit nějaký odkaz nebo kontakt, kde bych toto nádherné zvíře sehnala?

Hezký den Edito,
zkuste Váš dotaz směřovat na společnost Inplem. Ti by měli mít více informací o plemeni Brown Swiss. Web stránly jsou http://www.inplem.cz/
ZDravím Standa

Dobrý den,
dovoluji si, ozvat se ještě jednou s dotazem.
Zákon č.246/1992 a vyhl. o minimálních standartech mám přečtené.
Bohužel formulace " poskytnutí přiměřené ochrany před klimatickými vlivy "
je sice na první pohled v pořádku, ale ve skutečnosti, jestli je ochrana přiměřená nebo ne, určuje jedině inspektor vet. správy. V našem případě vypadá práce vet. inspektorů takhle :
Kontrola z 28.3.2008 konstatovala v zápise porušení zák. 246/1992 mimo jiného tím, že " ve výběhu není vybudován žádný přístřešek, ani jiná ochrana před nepříznivými klimatickými podmínkami (skot je chován celoročně na pastvině), a zvířata nemají přístup do žádné stáje. Chovateli bylo vydáno nápravné opatření, aby zajistil ochranu skotu před nepříznivými klimatickými podmínkami ".
Kontrola 7.5.2008 splnění nápravného opatření - konstatováno že, " jako ochrana před nepříz. klim. podmínkami v průběhu pastevního období slouží skotu listnaté stromy, které se ve výběhu nachází ".
Kontrola 9.9.2008 - zjištěno porušení zákona 246/1992 par.12a odst. 4 tím,
že " pro skot na pastvině není vybudován žádný přístřešek, ani jiná ochrana před nepříznivými klimatic. podmínkami (skot je chován celoročně na pastvině) a zvířata nemají přístup do žádné stáje, nejedná se o rustikální plemena skotu, pouze přes vegetační období mají k dispozici stromy, které se nacházejí na pastvině".
Kontrola 28.1.2009 - " Pastvina je tvořena terénními nerovnostmi a místy zarostlými stromy, které poskytují skotu částečnou ochranu před klimatickými podmínkami. Skot je chován na pastvě celoročně. V případě zhoršených klimatických podmínek (dešťové, příp. sněhové srážky ) bude skot ustájen ve stáji chovatele na hospodářství ".
Krávy však strávily i další zimu mimo chlév. Paní, která podněty ke kontrolám podávala, bydlí vedle pastviny a tak vše vidí po celou zimu.
Stížnosti na SVS a Mze nebyly úspěšné, neboť vše se opírá o vyhodnocení situace inspektorem vet. správy, že k ochraně postačují stromy na pozemku.
Nikdo se nezabývá tím, jestli je vyhodnocení situace správné, zvlášť když některé kontroly zjistí, že k pochybení chovatele došlo a některé konstatují, že je vše v pořádku.
Korespondence s výše uvedenými orgány byla o paragrafech a ne o tom, jestli tomuto - ne rustikálnímu plemenu - takový způsob chovu nepůsobí utrpení.
Omlouvám se za rozvláčnost, ale chtěla vám osvětlit, že potřebuji zjistit,
jestli krávy opravdu snesou vše, nebo jsou modelové situace, kdy se dá už mluvit o týrání zvířat. Myslím si (já, amatér), že když kráva zimu přežije, neznamená to, že ji prožila v pohodě, bez utrpení. Jedná se o šumpersko a ne o Hodonín.
Dá se v této věci něco dělat, když všechny orgány, které mají na starosti ochranu zvířat proti týrání, to smetly ze stolu ?
Děkuji za jakoukoliv odpověď. Marie.

Hezký den Marie,
děkuji za dílčí nálezy zprávy, které se týkají kontrol. Ve zprávách je vidět nejednostnost, ale otázkou je, jak postupovaly dále dozorové orgány při kontrole plnění podmínek vůči chovateli a dodržování nápravných opatření. To mě, ale nepřísluší jakkoliv komentovat. Je to spíše otázka dozorového orgánu - krjaské veterinární správy, případně rozkladu komise na ochranu zvířat při MZe. Trochu mne zaráží četnost kontrol, která byla uskutečněna na základě podnětu dané paní a také, že zprávy jsou staré již dva roky.. Těžko soudit jak se situace nyní vyvíjí.
K obecnému dotazu jsem se již vyjadřoval v minulé odpovědi. Skot má velmi dobré termoregulační mechanismy, takže nízké teploty mu obecně nedělají problémy. Jednou reakcí organismu na změny podmínek je i adaptabilita a odolnost, tedy přizpůsobivost zvířat místním podmínkám (zhoustnutí srstí, její délka apod.). Obdobně tomu tak i je u skotu chovaného ve stájích, zvláště v nezateplených stájích, kde se teplota prostředí přibližuje teplotě venku! Zateplené stáje, tmavé a páchnoucí chlívky jsou již naštěstí minulostí.
Utrpení je pojmem, který způsobuje zvířeti bolest, zranění, zdravotní poruchu anebo smrt. Při kontrole příslušným veterinárním inspektorem byly jistě i tyto věci hodnoceny a myslím si, že nic z toho u zvířat nebylo zjištěno, protože pokud by tomu tak bylo, bývá postup inspektorů razantní (vlastní zkušenost, kdy jsem ohlásil týrání zvířete, které bylo na pokyn inspektorů a přes odpor majitele na místě utraceno).
V případě utrpení dochází totiž již k naplnění trestného činu týrání zvířat.
Nechci nikoho soudit ani hodnotit, protože k tomu nejsem ani kvalifikován, ani oprávněn ani konkrétní situaci neznám. Pokud si myslíte, že dochází k týrání zvířat, nebo máte pochybnosti, pak máte možnost se obrátit na obec s rozšířenou působností, policii nebo přímo na státni zastupitelství. Existuje tu také Ústřední komise na ochranu zvířat při MZe, případně se obrátit na krajskou veterinární správu, jako vyšší stupeň veterinárního dozoru. Zdravím Standa

Vážená Marie.I dojená plemena velice dobře snášejí zimní období venku bez přístřešku. Podmínkou je jejich celoroční pobyt venku, přístup k nezamrzající vodě a kvalitní krmení. Balíkované seno či senáž není nutné nijak chránit před srážkami. Ochrana krmiva je nutná v případě vysokoprodukčních stád,které se ovšem nechovají pod širým nebem.Na plemenu nezáleží.Telení krav je i v teplotách pod mínus deset stupňů bez problémů. Lidská kriteria na hodnocení pohody zvířat nelze vztahovat. Z Vašich příspěvků je vidět,že nemáte co dělat a tak se bavíte udáváním. Starejte se o sebe a buďte ráda,že Vás sousedi chovatelé doposud neposlali do míst,kde záda plynule přecházejí v nohy.

Milý Jirko,
příště čtěte pozorněji. Psala jsem, že podněty ke kontrolám podávala paní, která bydlí v sousedství pastviny. Já jsem laik a hledám jen informace, jak to s kravami vlastně je. Děkuji za vaše doporučení, abych se starala sama o sebe, ale na stará kolena se těžko člověk mění.
Marie

Dobrý den Stando, u jedné kozy při dojení se objevují občas drobné asi tak okolo dvou milimetrů velké kousky jakoby sraženého mléka. Je to pro veterináře, či to odezní? Nebo co je příčinou? Za odpověď děkuji.

Hezký den Vláďo,
pokud se objevují v mléce shluky, jak určitě je na místě se poradit s veterinářem. Ten by měl kozu prohlédnout, posoudit případné shluky (krupičky, "cucky") a případně odeslat vzorek mléka na mikrobiologický rozbor. Jiné řešení není. Samozřejmě bych s ním prokonzultoval i výživu a hygienu dojení, která může být jednou z příčin. Zdravím Standa

Stando, děkuji Vám za odpověď. Vláďa

Dobrý den, mám chovný pár ovcí a ovečka si začala vykusovat vlnu.Jde o nemoc nebo nedostatek něčeho? Také mám dojem že beran ji nenechá chvilku odpočinout,může jít o stres?

Hezký den Milane,
svou odpověď budu formulovat do několika bodů:
a) beran by měl být oddělen od ovcí, zvláště pokud jsou březí, aby jste se nedočkal případného potratu,
b) o výživě nepíšete vůbec nic, takže pokud mají ovce kvalitní liz, vyváženou krmnou dávku a pokud případně přidáváte i nějaký premix minerálně-vitamínový, pak problém být nemusí,
c) stres samozřejmě může vyvolávat určitě poruchy chování, takže určitě oddělte berana od ovcí,
d) za okusováním může stát i parazitární onemocnění kůže (otázkou je, kdy jste naposledy stříhal ovce, případně odčervoval), např.svrab, všenky nebo vši,
e) tato odpověď je asi nejvíce katastrofická, ale uvádím jí pro úplnost - a tím je scarpie, tedy obdoba BSE - nemocí šílených krav, kde ale jsou příznakem, hubnutí, plachost apod.
Doporučuji se proto spojit s veterinářem. Zvláště nyní začíná sezóna oněch parazitárních onemocnění u ovcí. Dělají se seškraby kůže a laboratorní diagnostika, případně se hned zahájí léčba. držím pěsti. Standa

děkuji za informace

Zdravím Stando! Děkuji za vaše odpovědi! Měl bych dotaz, docela se mi líbí plemeno krávy Česká červinka, je možné čerpat na chov krávy tohoto krásného plemene nějaké dotace např. na nákup chovného materiálu, dotace na krmný den apod.? Děkuji za odpověd

Hezký den Járo,
podívejte se na stránky http://www.genetickezdroje.cz/ naleznete tam informace i o české červince a více informací ohledně dotací pak ve výročních zprávách, které tam jsou ke stažení. Zdravím Standa

Dobrý den, zajímalo by mne, jestli při chovu skotu, který je celoročně na pastvině, je nutno vybudovat přístřešek. Chov krav, o který se konkrétně jedná, kontrolovala KVS a při první kontrole (v březnu ) uložila chovateli zajistit jejich ochranu před nepříznivými klimatickými podmínkami. V květnu při kontrole splnění nápravného opatření inspektoři KVS zjistili, že cituji : " jako ochrana před nepříznivými klimatic. podmínkami v průběhu pastevního období slouží listnaté stromy, které se ve výběhu nachází. Chovatel splnil uložená nápravná opatření. "
O pěstování skotu nic nevím, celou neděli jsem hledala na internetu informace, ale protože ty, které jsem našla, jsou dost protichůdné, chtěla bych vás poprosit, jestli byste mi mohl poradit, jak to s kravami a přístřeškem vlastně je.
Dozvěděla jsem se, že záleží na plemeni. Ve zprávě KVS není konkrétní název plemene uveden, píše se, že se nejedná o rustikální plemeno.
Taky jsem se dozvěděla, že skot má dobrou termoregulaci a tudíž může být celý rok venku. Ale stále si myslím, že pokud nastane v zimě situace, že delší dobu prší a pak zamrzne, tak to asi krávě moc neprospěje. Neumím si také představit, jak tyto krávy mají na pastvině v zimním období balík sena, do kterého jim prší. Ten jeden balík tam mají asi na tři dny, tak si myslím, že alespoň to krmivo by mělo být suché. Opakuji, že jsem naprostý laik v tomto oboru, a budu ráda, jestli mi poradíte, jaké životní podmínky jsou pro krávy vhodné.
Děkuji

Hezký den Maruško,
K vašemu dotazu, který jsem včera psal, ale jaksi se zde neuložil. Chov zvířat je upraven řadou zákonů. Pokud máte zájem, pak doporučuji adresu portal.gov.cz, kde naleznete v horní liště záložku zákony. Zde lze již podle klíčového slova nalézt příslušné zákony. Druhou alternativou je zadat např. zákon na ochranu zvířat, minimální standardy pro ochranu hospodářských zvířat apod. Z pohledu legislativy je klíčový Zákon na ochranu zvířat proti týrání, který stanoví: Hospodářským zvířatům, která nejsou chována v budovách, se poskytuje přiměřená ochrana před nepříznivými povětrnostními podmínkami, predátory a riziky ohrožujícími jejich zdraví. Na toto navazuje Vyhláška o minimálních standardech pro ochranu hospodářských zvířat. Zde je napsáno: při chovu hospodářských zvířat je možné jejich trvalé umístění v zimním období pouze ve výbězích nebo na pastvinách, pokud byla takto chovaná zvířata na tento způsob chovu v daných klimatických podmínkách již dostatečně navykána a takový způsob chovu jim nepůsobí utrpení. Dále: při chovu hospodářských zvířat musí být ve výbězích nebo na pastvinách zabezpečeno, aby zdroje vody nezamrzly a byly hospodářským zvířatům přístupné.
Tedy trochu rekapitulace. Skot má velmi dobře vytvořeny mechanismy termoregulace, samozřejmě, že je tato schopnost adaptace závislá na plemeni. Lépe se vyrovnává s chladem než s teplotou nad 25 °C, kdy u dojených plemen dochází k tzv. tepelnému stresu. Ve svém dotazu píšete, že jde o plemena rustikální. Tedy o plemena, která jsou odolná, adaptabilní a jejich chov v „drsnější“ klimatických podmínkách, a při horší kvalitě pastvy, není problémem. Např. jde o plemena Salers, Gasconne apod.
Osobně bych se přimlouval za vybudování jednoduchých (tzv. lehkých) pastevních přístřešků, které ochrání přežvýkavce (masný skot, kozy, ovce) v době pastvy před nepříznivými povětrnostními podmínkami ( v létě před sluncem – stín, v zimě – srážky apod.). Samozřejmě chovatelské modifikace existují (tvorba závětří z balíků slámy apod.). Vždy záleží na konkrétním posouzením chovného zařízení - pastviny, což ve vašem případě uskutečnila Veterinární správa, která je dozorovým orgánem kontroly ochrany zvířat proti týrání. Co se týče krmiv a vody, tak u krmiv by tato měla být zakládána do zařízení, která jsou k tomu určena. Tedy do pastevních jeslí apod. U balíkovaných krmiv se spoléhá na to, že krmiva jsou při balení lisována, tedy je zde průnik srážek do jisté míry omezen. Někdy ale se pak krmivo stává spíše podestýlkou. Chovatel by měl zabránit znehodnocení krmiv a jejich případnému zakálení. Snad má odpověď takto stačí. Zdravím Standa

Dobrý den,
kamarád mi tvrdí, že prasata nežerou žito. A tak hledám na internetu odpověď.
Zatím marně. Proto se obracím s tímto dotazem na Vás, coby odborníka na chov.
Předem děkuji za odpověď.

Zdravím Tomáši,
žito se používá při krmení prasat omezeně. Ono samo o sobě je trochu hořké, navíc obsahuje některé antinutriční látky, proto se zařazuje do krmných směsí v omezeném množství a většinou pro prasata nad 50 kg. Velké dávky žita v krmné dávce nad cca 15 % by mohly způsobit zažívací problémy. Zdravím Standa