ZOOTECHNIKA

Pěkný den, Magdo,

určitě by stálo za to se poradit s příslušným veterinárním lékařem a současně i se podívat na veterinární zákrok (166/1999 Sb. v aktuálním znění), ale myslím si, že odběr krve je ve Vašem případě způsobilý úkon. Registraci soukrmoých veterinárních techniků dělá příslušná Krajská veterinární správa. Tam vám dají potřebné informace.
Z mé zkušenosti vím, že veterinární technici odebírají krve u telat často a myslím, že je to i cílem studia tohoto oboru.
Zdravím Standa

Dobrý den, jsem začínající chovatel a chtěl bych se zeptat na několik věcí.
Chovám tři jalovičky ČS celoročně ve volném výběhu bez omezení pohybu. Mají pouze přístřešek pro odpočinek na suché slámě. Nyní se blíží čas připouštění, tak že v případě uspěšné inseminace se budou telata rodit v zimě. Chtěl bych aby jalovice odrodila venku a následně se o tele starala. Mléko by na první laktaci odcucávalo pouze tele do doby odstavu(cca v půl roce věku telete)s občasným oddojení pár litrů pro vlastní potřebu. Poté bych kravku zasušil. Po druhém otelení bych chtěl již kravku dojit trvale. Je možný tento způsob chovu?(porod v zimě venku) Nemohou přijít nějaké zdravotní komplikace?(zánět vemene) Bude možné kravku dojit při druhé laktaci trvale? Děkuji Miloš

Omlouvám se za pozdní reakce v posledních týdnech. Bylo to způsobeno op. zákrokem a rekonvalescencí.
Děkuji za Vaše dotazy a neváhejte kdykoliv zavolat.
Zdravím Standa

Dobrý večer,chtěla jsem se zeptat,mám doma na flašce dvě pětidenní jehňátka,ovečka je v pořádku,ale beránek má silnou zácpu.Mohli by jste mi prosím někdo poradit,jak se zácpy zbavit? Krmím jehněsanem.mnohokrát děkuji za radu,Pavla

Pěkný den, Pavlo,

akutní stavy, jako je průjem nebo zácpu by měl vždy ošetřit veterinární lékař ihned. Pouze on na místě zjistí, jaká je průchodnost střeva, jestli jsou tam pohyby, jestli odešla střevní smolka, kdy naposledy jehně kálelo, jaká byla konzistence a barva výkalů, jak máte naředěnou mléčnou krmnou směs, kolik a v jakých dávkách tuto zkrmujete. To jsou podstatné informace k nalezení odpovědí a cesty jak z toho ven. Veterinář má k dispozici přípravky, které mohou pomoci způschodnit střevo, pokud nejde o patologický nález (genetická, anatomická vada apod.).
Zdravím Standa

Dobrý den,
Kolikrát do roka by se měla nebo to zvládne prasnice oprasit? A kolik týdnů nebo dní by měla selata zůstat u ní? Děkuji za odpověď Michal

Pěkný den, Michale,

březost u prasnice trvá 3 měsíce, 3 týdny, 3 dny tj. 115 dní. Poté co se prasnice oprasí. Odstav selat od prasnice je pro konvenční chovy upraven Vyhláškou 208/2004 Sb. v tomto směru: "selata nesmějí být odstavena dříve než ve stáří 28 dní, ledaže by jinak
byla nepříznivě ovlivněna pohoda nebo zdravotní stav matky nebo selete.
Selata však mohou být odstavena až o sedm dnů dříve, jestliže jsou přemístěna do prostoru, který je před umístěním nové skupiny vyprázdněn,
důkladně vyčištěn a vydezinfikován a který je oddělen od prostorů, kde jsou ustájeny prasnice, aby se minimalizoval přenos nákaz na selata.
Tedy počítejme, že máme březost (115 dní) + dobu kojení (28 dní) + říje po odstavu za 5 až 10 dní = celkem 153 dní, tedy 365 :153 = 2,3 porodu/cyklu za rok. Dle managementu chovu, můžete selata odstavovat 35 den a později. U prasat se dělají týdenní, 14denní cykly, aby vše na sebe navazovalo (odstav selat před víkendem = možnost inseminace prasnice v pracovní dny v dalším týdnu apod.).
Zdravím Standa

Dobrý den, četla jsem různé články, které si odporují, tak se s dotazem obracím na Vás. Prožívají to zvířata intenzivně, když jdou na jatkách na porážku ? Cítí, co se kolem nich děje a mají velký strach ? A máte z kušenosti s velkochovy ? Žijou zvířata ve velkochovech v dobrých podmínkách nebo jsou celou dobu zavřená a jsou jim odepřeny jejich přirozené potřeby ? A jakým způsobem jsou zvířata ve velkochovu usmrcována ? Děkuji a pěkný den.

Pěkný den, Eliško,

k Vašemu dotazu. Při porážce je klíčové, aby se zvířaty bylo pracováno v klidu, rozhodně s minimalizováním stresu. Víte, už samotný převoz zvířat na jatky je změnou, kterou zvíře vnímá a reaguje na ní. Před vlastní porážkou zvíře neví, že bude poraženo (představivost v tomto směru u nich není). Na porážce zvíře vnímá změny, vchází do neznámeho prostředí, cítí jiné pachy apod., proto se na jatkách zvířata ustájují, aby měla dostatek času na aklimatizaci. Právě minimalizace stresů před porážkou je významná i z pohledu stresu, který je nežádoucí, protože ovlivňuje i následnou kvalitu získavaného masa. Zvířata z chovů jsou porážena na jatkách, a to lidmi s patřičným vzděláním a pod dohledem veterinárního dozoru.
Z mého pohledu, kdy jezdím do mnoha chovů, mohu říci, že kvalita chovného prostředí je u nás v ČR na velmi vysoké úrovni. V minulých letech se velmi investovalo např. v chovu skotu do změn technologií a ustájení. V současné době máme do 10 % krav chovaných ve vazné technologii, což je v porovnání s ostatními státy světa velmi velmi nízké číslo. Velmi mylná je myšlenka, že by chovatelé zvířatům jakkoliv ubližovali, protože cílem chovatele je CHOVAT a podle úrovně jeho péče je dosahováno také užitkovosti a reprodukce, což ovlivňuje i jeho ekonomiku a fungování. Pokud chovatel se péči příliš nevěnuje, pak je jeho osudem skončit. Bohužel, v současné době vidím jako malý problém v tom, že chovat hospodářská zvířata může téměř každý, a to i často lidé bez patřičného zemědělského vzdělání, což je někdy ku škodě.
Musím ještě poznamenat, že nad chovateli bdí mj. i veterinární dozor, který chovaná zvířata kontroluje. V naší republice je péče ochrany o zdraví hospodářských zvířat na velmi vysoké úrovni.

Zdravím Standa

Dobrý den,tři roky chováme kozy a ještě jsme se nesetkali s tím,že by měli kůzlata ukousané špičky uší.Letos se nám narodilo 15 kůzlat a jedny dvojčátka (stáří 2 měsíce)mají ukousnuté špičky uší.U ostatních je vše v pořádku.Nevíme,zda se okusují samy,nebo matka,nebo jiná kůzlata či jiná koza.Okus je tak dva dny starý,již zatažený,kůzlata jsou jinak v pořádku,čílá. Děkuji za odpověď.

Pěkný den, Edito,

okusování uší není vůbec běžnou zálěžitostí a také je potřeba k tomu přistupovat. Od stolu se cokoliv píše velmi těžko a vůbec neznám úroveň vašeho chovu, jestli mají kůzlata adekvátní plochu kotce a výběhu. Každopádně je důležité posoudit výživu jak koz, tak i kůzlat, tedy zhodnotit celkové nastavení krmné dávky, včetně dotování minerálů a vitamínů (např. deficit zinku aj. - parakeratóza). Tam by mohl být podle mě problém. Vhodné by bylo toto probrat na místě s veterinářem. Zkuste např. napsat na fleischerp@vfu.cz panu Dr. Fleischerovi o konzultaci.
Zdravím Standa
S nekróza
Omlouvám se za prodlevu, ale ze zdravotních důvodů jsem měl cca měsíc klidový režim.
V případě zájmu zavolejte, nebo prozvoňte, zavolám zpět.
Zdravím Standa

Mam prvnicku co ma mesicni kuzle prvni polovinu struku kuzle vi cucava ale druhej struk sem chtel vod dojit protoze se zvetsuje ale zanet tom nema diz sem to zmacknul tak zadni mliko neviteklo nevite co stim dekuji za odpovedi

Zdravím, Martine,

vemeno a struk by měl jednoznačně prohlédnout veterinář, který může posoudit i stupeň průchodnosti strukového kanálku a tento i malým chirurgickým zákrokem ošetřit (strukovou rourkou). Otázkou je také, jak je koza krmena a jaká je hormonální reakce na dojení - spouštění mléka oxytocinem. Poraďte se prosím s veterinářem. Vydojování bez efektu nemá žádný smysl a čekání už vůbec ne.
Standa

Zdravím. Mám bílou a hnědou kozu. Bílé koze se při přechodu z vnitřního na venkovní ustájení spálilo vemeno od sluníčka. Můžete mě poradit čím koze vemeno mazat teď (mažu jí to zatím panthenolem pro lidi) a pak preventivně, aby se to neopakovalo? Můžu používat lidské opalovací prostředky? To jsou problémy, kozičku a mě to trápí. Děkuji, s pozdravem Hana.

Pěkný den, paní Hano,

pokud došlo ke spálení sluníčkem, pak je dobré kůži na to malinko připravit. Jednou z možností je trochu dotovat betakaroten, který lze zajistit zkrmováním napč. mrkve. Určitě je také pamatovat na byliny, které mohou tzv. fotosenzitivitu způsobat, jako je například třezalka. Opalovací krémy bych asi příliš nevolil, nemám s tímto jakékoliv zkušenosti. Osobně bych volil panthenol, kalciovou mast, ale i zinkovou mast. Dají se zcela jistě použít také např. vitamínová mast Infadolan, nebo rozprašování DebriEcaSan, který eliminuje i možné bakteriální infekce. Určitě je vhodné se o ošetření vemene poradit s veterinářem - posouzení stupně poškození, zhodnocení případných zánětlivých změn apod.
U přípravků je dobré vyzkoušet, jestli nezpůsobují nějaké změny na kůži - rekace kůže.
Zdravím Standa

Dobry vecer. Je pravda, ze vejce je slepici menstruace ?

Pěkný den, Pavle,

úplně v tom nejširším slova smyslu ano, protože je o proces, který začíná ve vaječníku uvolněním žloutku. Ostatní se pak děje v ostatních částech reprodukčního ústrojí ptáků. Standa

Dobrý den,
chtěla bych se zeptat zda může být kolika u jehňat (odchovaných uměle), popř. zda ji může způsobit nadměrné krmení, nepravidelné krmení, nebo skutečnost, že jehňata pijí společně z napájecího kyblíku. Ten pravidelně nedopijí a poté cucají studené mléko, popř. vzduch z dudlíku. Nedávno totiž jedno jehně zemřelo, ( v mžiku padlo na zem a do 5ti minut byl konec). Jehně bylo nafouknuté..

Chtěla bych jen upozornit, že zvířata nejsou má a já jen zjišťuji možnou příčinu. Děkuji za odpověď.

Pěkný den, Danielo,

výživa může zcela jistě způsobit koliku resp. nadmutí u mláďat. Je zde velmi mnoho faktorů. Prvním z nich je zdravotní statut chovu - stáda - např. z pohledu parazitóz. Dále je potřeba věnovat mléčné výživě jehňat patřičnou péči, tj. vědět jaký je poměr ředění mléčné krmné směsi v poměru k vodě a toto nepřekračovat (velmi koncentrované mléčné nápoje mohou vyvolávat metabolické poruchy). Současně i významnou roli hraje teplota mléčného nápoje, protože chladné nápoje pod 35 °C se musí ve vlasním slezu ohřát a teprve poté jsou efektivně tráveny. Optimální teplota je 38 až 40 °C. Kvalitní napájení všech mláďat přežvýkaců by mělo kopírovat přirozené sání. Tedy, pokud napájím mléčným nápojem, pak by to mělo být výhradně přes vědra s dudlíkem, čímž zajistíme i dokonalé proslinění mléčného nápoje - mléka, dosáhneme lepšího uzavření čepco-bachorového splavu a eliminujeme tím nátok malého množství mléka či mléčného nápoje do bachoru KAM NEPATŘÍ. Sání před dudlíky navíc zpomaluje hltání, které je nežádoucí. Navíc sání před dudlík s malou perforací jehňata i tzv. utahá, tzn. že je velmi omezeno ono hltavé pití.
Pamatujte také, že po napojení mlékem či mléčným nápojem se podávává voda nejdříve po půl až 3/4 hodině(právě za tuto dobu se otevírá čepco-bachorový splav) a voda natéká tam, kam má, tj. DO BACHORU.
Držím pěsti a v případě potřeby raději zavolejte. Je to pro mne rychlejší. Zdravím Standa

Dobrý den,
dá se nějak zmírnit vytahané vemeno u kozy? Nejakým krémem, masáží nebo operací?
Struky má až na zem a pro kůzlátka to je příliš nízko a nedokáží je najít.

Děkuji