Dobrý den chtěla bych poprosit o radu.Před týdnem se nám narodilo tele,matka ho nechce,tak je uvázaná a tele pije jen ze zadu dva struky,na přední nedosáhne a ona ho zboku nenechá pít,tak přední odstříkávám,ale dnes z toho jednoho předního už jsem odsříkala hrudky(tvaroh).Co mám dělat,mám volat veterináře,aby jsme aplikovali antibiotika a nebo stačí jen odstříkávat?Vemeno má jinak pěkné měké.Moc děkuji za radu.Marcela

Pěkný den, Marcelo,

v případě, kdy s objeví tzv. cucky při odstřicích z mléčné žlázy, pak je potřeba udělat několik věcí. První z nich je krávu podojit do konve, a to včetně oněch cucků a zavolat veterináře, který vám nasadí intramamární preparát, případně krávu celkově ošetří (dle posouzení zánětu - ATB).
ZDravím Standa

Po letech jsem zase koupil do malé zahrady ovečku, abych ji hlavně krmil z louky za dědinou dovážením sečeného. Mám ji ted od 28.9., Valaška narozena březen 2015 nebyla ještě s beranem. Dovezl jsem ji is beranem jak dlouho mám u ni berana nechat aby byal " jistota" krytí, když je málokdy mohu pozorovat, 2 cykly čili cca 2x 17 dní = 35 dnů, čili 6 týdnu tj. kolem 15 listopadu bych mohl dát berana pryč , bo buď to bylo a když ne tak už ani později ne ? Díky moc za odp

Pěkný den, Jiří,

pokud máte jehničku, pak ani nejde o to, jak je stará, ale jestli má dostatečnou hmotnost na to, aby mohla být zapuštěná beranem. Cyklus bude cca 17 až 22 dní, je to věcí individuální. Pokud je u ní beran, pak by se mohlo počkat až do konce listopadu a nechat pak udělat kontrolní sonografii nebo odběr krví na zjištění březosti.
Musím uvést, že valaška patří mezi pozdní plemena a měla by se zapouštět mezi 14 až 18 měsícem jejího věku!! V případě ovcí a koz je lepší někdy počkat, než spěchat s jejich zapuštěním v prvním roce.
ZDravím Standa

Dobrý den,

mám tele narozené 7.8.2016 a dostává starter,žere i seno a pije sušené mléko,kde bych se rád zeptal jak dlouho mléko dávat.

Děkuji.

J.Beran

Pěkný den, pane Berane,

nyní bude Vaše tele cca tříměsíční. Nepíšete bohužel podstatné informace, a to jeho hmotnost (odhad) a současně i dávku mléčného nápoje. rozhodující bude také spotřeba starteru, tedy, pokud se dostanene na úroveň cca 2 kg/den, pak lze snižovat dávku mléka pozvolna několik dní až na 0. Rozhodující je pozorovat jestli tele přežvykuje a je u něj zajištěn dostatný příjem starteru a sena. Zdravím Standa

Prosím o informaci. Jehňata pro svoji spotřebu si porážíme doma, prosím o radu, zda mohu doma porazit jehně, nechat udělat veterinární vyšetření a prodat maso do restaurace, a nebo zda tento kus jehněte pro restauraci musí být poražen na jatkách. A co vše k tomuto potřebuji. Děkuji Katka

Pěkný den, Katko,

přesné podmínky pro prodej do restaurací Vám musí sdělit přesně příslušná Krajská veterinární správa. Dle mého názoru musí být maso z porážky - jatek, kde jej následně prohlédne přislušný veterinární lékař a toto maso označí. Poté je na domluvě v jaké formě bude udělán závoz do restaurace. Více informací Vám poskytne Veterinární správa, která je dozorovým orgánem. zdravím Standa

Slyšela jsem od nějaké lecitelky ze prasata se nepoti a proto se škodlivé látky udržují v tele prasat proto zakázala jist vepřové mému známému doporučila králíci ale je-li králík v kralikarne uzavřen ma v sobě hodně kyseliny močové tak musí maso z nej načež 2 dny v mléce děkuji za odpověď Hana

Pěkný den, Hanko,

prase má v oblasti termoregulace některé mechanismy nastaveny trochu jinak než člověk. Výdej tepla pocením je u prasat niží než u koní a skotu. Je to způsobeno i tím, že přece jen prase má srst pokrytou štětinami, a to narozdíl od skotu s relativně hustou srstí. U prasat stálou teplotu těla udržuje i vrstva podkožního tuku (brání nadměrnému odvodu tepla a podchlazení organismu). Problémy s ochalazováním těla u prasat nastává při teplotách cca nad 35 °C. Prasata se potí málo a dutinou tlamní nejsou schopna při vysokých teplotách zajistit odvod tepla z organismu evaporací.
Co se týče problému, že prase nepotí... jde dle mého názoru o nesmysl. POCení je fyziologickou reakcí na nějaký stav (nemoc, přehřátí apod.). Kůže sama o sobě je jedním z orgánů dýchací soustavy.
Škodliviny - metabolity z těla odchází výkaly a močí (nezastupitelná činnost filtace krve). Je tomu tak u všech savců a příroda to moc dobře zařídila. Konzumace masa je pak odrazem životního stylu každého z nás. Důležitá je střídmost...
Co se týče králika, tak jeho konzumaci, stejně jako u ostatních mas, není doporučována u lidí trpících dnou. Dotaz by měl býti spíše položen lékaři - dietologovi nebo nutričnímu terapeutovi.
ZDravím St. Staněk

Dobrý den mám problém se skotem plemene watus. Jedná se o dvě roční jalovičky a býčka (3 roky). Odčerveny jsou, koprologie ok, náběry ok. Dostavaji seno, senáž, šrot (mix obilí - cca stajný poměr oves, pšenice, ječmen), vojtěšku a sóju, event. lněné semeno, někdy ješte mačkaný oves. Zhruba polovinu směsi tvoří ještě specialní krmivo pro dojnice(doporučeno, pry se používá i u výkrmu býku)Občas jako pamlsky zeleninu, tvrdé pečivo. Seno neomezeně, ostatního velký kýbl ráno a večer (pro všechny tři dohromady), ale nějak se o to extra neperou...většinou to za den sežerou, ale ne vždy. Lezou jim žebra, kyčle, občas průjmy...Ostatní zvířata žádné známky podvýživy nejeví, jen tyhle kravky nas trápí...Byly na pastvě, společně s kozami a ovcemi, nyní v karanténě v uzavřeném boxu.
Předem moc děkuji za odpověď.

Pěkný den,

obraťte se na svého veterináře, nebo na pana doktora Fleischera (kontakt jsem uváděl sem do poradny). Pokud koprologie vychází dobře, pak je potřeba se podívat na bakteriologii. Píšete, že náběry byly ok. Bylo tomu i u paratuberkulózy? U krmiv je důležitáí jejich kvalita a tyk kvantita. Chtělo by to posoudit stav bachoru (motoriku) a případně udělat i metabolické testy v laboratoři. Zkuste oslovit dr. Fleischera nebo dr. Šlosárkovou, kteří Vás určitě nasměrují. Držím pěsti, aby se stav zvířat zlepšil. Standa St.

Dobrý den. Jak bych mohla zabránit kůzlatům aby stále cucali? Ta moje koza je nechce odstavit sama, je to prvnička a struky má rozkousaný do krve. Bohužel však není možné je oddělit. Existuje na to nějaká mast? Dá se popřípadě někde koupit? Děkuji.

Pěkný den, Lucko,

ve svém příspěvku bohužel nepíšete, jak stará kůzlata jsou. Co se týče odstavu, tak tam je skutečně vhodné ve vašem případě zvolit oddělení koza - kůzlata separé. Samozřejmě, podmínkou je aby už přijímala i jiná krmiva než mléko. Pokud chcete koze i trochu ulevit a kůzlata jsou malá, pak je lze dokrmovat láhví mléčnou krmnou směsí, což by mohlo snížit četnost sání mléka od kozy a tím i koze ulevit. Na popraskané struky musíte použít hojivé masti. Pokud je tam zánět v důsledku rozkousání tak se poradit s veterinářem a dát mast s ATB. Koza vydrží relativně hodně, ale ve VAšem případě bych se trochu obával zvýšeného rizika vzniku zánětu vemene u kozy, což může být bohužel pro kozu ohrožující.
Tedy pokud kůzlata nejde odstavit, pak musíte kůzlata dokrmit mléčnou krmnou směsí a přes láhev nebo přes vědro s cucákem. Kůzlata musíte navykat na rostlinná krmiva - starter. Kozu je potřeba zaléčit a o vemeno řádně pečovat. Dehtové masti ve vašem případě nebudou mít úspěch ač mohou odpuzovat. Pokud pošlete foto struků kozy, bylo by to ideální. Napiště na email i věk kůzlat.
ZDravím Standa
ZDravím Standa

Dobrý den, přestěhovali jsme se z jižních Čech do západních a najednou nám začali umírat kozy. Příznaky trvají několik dnů cca 10-15, kdy se koza začíná opozdívat při přehánění na pastvu, častěji si lehá a začíná jí vyrůstat pod bradou boule, která někdy splaskne a pak se zase objeví. Konečná fáze je, že koza leží, má křeče a v poslední fázy, která trvá někdy i hodiny, má hlavu zkroucenou na břicho a má křeče. Podle příznaků jsem na netu došla k názoru, že se jedná o enterotoxémii. Veterinář to potvrdil. Našla jsem vakcínu, protože vet ji neznal a teď jsou všichni naočkovaní a čeká je přeočkování. Ovšem mám pochyby zda je to opravdu enterotoxémie, protože co jsem četla, vzniká z jakéhokoli přejedení se nějakou potravou. První dvě kozy, by to mohly mít z pastvy, nebyly zvyklé na to, že jsou na pastvě, kde je neomezená pastva(do přestěhování, jsme jim trávu vozili), ale další dvě kozy a letošní kozlík už vzhledem k suchu tolik trávy rozhodně neměli. Ven je pouštíme tak na 3hod a pak jdou do stáje, kde mají seno. Liz mají na pastvě i ve stáji. Pitva se dělala jen zběžná na kafilérce, kde přišli jen na to, že bachor byl naplněn zelenou zažitinou, slez řídkou žlutohnědou tekutinou, plíce endematózní, srdce ochablé a podvyživená-což je logické, protože koza po dobu průbehu nemoci moc nejí a poslední dny nejí skoro nic. Bojím se jestli to není něco jiného. Přišla jsem o čtyři dojnice a jedno letošní kůzle a jestli to není ta enterotoxémie, tak mi můžou umřít další zvířata.
Předem děkuji za odpověď, s pozdravem Dáša

Pěkný den, Dášo,

toto je už speciální veterinární problematika. Ony příznaky mohou být komplex více problémů, proto bude nejlepší, pokud mi napíšete email a já Vám dám tel. na kolegu z Veterinární univerzity, který se onemocnění koz a ovcí věnuje. Zdravím Standa

Děkuji, email je dada.dufek@gmail.com
Mějte se krásně Dáša

Dobrý večer,
mám obdobný problém..již se mi to stalo u kozy v minulosti...a teď zas. A občas se prostě něco podělá i jinak. V okolí nemáme bohužel"žádného dobrého veterináře" ,co by se zabýval právě onemocněním koz..většinou dělají krávy a o kozách ví minimum-a v podstatě vlastně nic. Chtěl jsem Vás touto cestou Stando poprosit o číslo na kolegu, který má zaměření na nemoci-u koz a ovcí..bylo by to možné? Předem mockrát děkuji..mějte se ať se daří..S pozdravem Miroslav B.
mail : havranem@gmail.com

kontakt na pana MVDr. Petra Fleischera, Ph.D., VFU Brno, je 608 024 574. S konzultací případně pak pomůže i paní MVDr. Soňa Šlosárková, Ph.D., VÚVeL Brno.

ZDravím Standa