ZOOTECHNIKA

Pěkný den, Michale,

březost u prasnice trvá 3 měsíce, 3 týdny, 3 dny tj. 115 dní. Poté co se prasnice oprasí. Odstav selat od prasnice je pro konvenční chovy upraven Vyhláškou 208/2004 Sb. v tomto směru: "selata nesmějí být odstavena dříve než ve stáří 28 dní, ledaže by jinak
byla nepříznivě ovlivněna pohoda nebo zdravotní stav matky nebo selete.
Selata však mohou být odstavena až o sedm dnů dříve, jestliže jsou přemístěna do prostoru, který je před umístěním nové skupiny vyprázdněn,
důkladně vyčištěn a vydezinfikován a který je oddělen od prostorů, kde jsou ustájeny prasnice, aby se minimalizoval přenos nákaz na selata.
Tedy počítejme, že máme březost (115 dní) + dobu kojení (28 dní) + říje po odstavu za 5 až 10 dní = celkem 153 dní, tedy 365 :153 = 2,3 porodu/cyklu za rok. Dle managementu chovu, můžete selata odstavovat 35 den a později. U prasat se dělají týdenní, 14denní cykly, aby vše na sebe navazovalo (odstav selat před víkendem = možnost inseminace prasnice v pracovní dny v dalším týdnu apod.).
Zdravím Standa

Dobrý den, četla jsem různé články, které si odporují, tak se s dotazem obracím na Vás. Prožívají to zvířata intenzivně, když jdou na jatkách na porážku ? Cítí, co se kolem nich děje a mají velký strach ? A máte z kušenosti s velkochovy ? Žijou zvířata ve velkochovech v dobrých podmínkách nebo jsou celou dobu zavřená a jsou jim odepřeny jejich přirozené potřeby ? A jakým způsobem jsou zvířata ve velkochovu usmrcována ? Děkuji a pěkný den.

Pěkný den, Eliško,

k Vašemu dotazu. Při porážce je klíčové, aby se zvířaty bylo pracováno v klidu, rozhodně s minimalizováním stresu. Víte, už samotný převoz zvířat na jatky je změnou, kterou zvíře vnímá a reaguje na ní. Před vlastní porážkou zvíře neví, že bude poraženo (představivost v tomto směru u nich není). Na porážce zvíře vnímá změny, vchází do neznámeho prostředí, cítí jiné pachy apod., proto se na jatkách zvířata ustájují, aby měla dostatek času na aklimatizaci. Právě minimalizace stresů před porážkou je významná i z pohledu stresu, který je nežádoucí, protože ovlivňuje i následnou kvalitu získavaného masa. Zvířata z chovů jsou porážena na jatkách, a to lidmi s patřičným vzděláním a pod dohledem veterinárního dozoru.
Z mého pohledu, kdy jezdím do mnoha chovů, mohu říci, že kvalita chovného prostředí je u nás v ČR na velmi vysoké úrovni. V minulých letech se velmi investovalo např. v chovu skotu do změn technologií a ustájení. V současné době máme do 10 % krav chovaných ve vazné technologii, což je v porovnání s ostatními státy světa velmi velmi nízké číslo. Velmi mylná je myšlenka, že by chovatelé zvířatům jakkoliv ubližovali, protože cílem chovatele je CHOVAT a podle úrovně jeho péče je dosahováno také užitkovosti a reprodukce, což ovlivňuje i jeho ekonomiku a fungování. Pokud chovatel se péči příliš nevěnuje, pak je jeho osudem skončit. Bohužel, v současné době vidím jako malý problém v tom, že chovat hospodářská zvířata může téměř každý, a to i často lidé bez patřičného zemědělského vzdělání, což je někdy ku škodě.
Musím ještě poznamenat, že nad chovateli bdí mj. i veterinární dozor, který chovaná zvířata kontroluje. V naší republice je péče ochrany o zdraví hospodářských zvířat na velmi vysoké úrovni.

Zdravím Standa

Dobrý den,tři roky chováme kozy a ještě jsme se nesetkali s tím,že by měli kůzlata ukousané špičky uší.Letos se nám narodilo 15 kůzlat a jedny dvojčátka (stáří 2 měsíce)mají ukousnuté špičky uší.U ostatních je vše v pořádku.Nevíme,zda se okusují samy,nebo matka,nebo jiná kůzlata či jiná koza.Okus je tak dva dny starý,již zatažený,kůzlata jsou jinak v pořádku,čílá. Děkuji za odpověď.

Pěkný den, Edito,

okusování uší není vůbec běžnou zálěžitostí a také je potřeba k tomu přistupovat. Od stolu se cokoliv píše velmi těžko a vůbec neznám úroveň vašeho chovu, jestli mají kůzlata adekvátní plochu kotce a výběhu. Každopádně je důležité posoudit výživu jak koz, tak i kůzlat, tedy zhodnotit celkové nastavení krmné dávky, včetně dotování minerálů a vitamínů (např. deficit zinku aj. - parakeratóza). Tam by mohl být podle mě problém. Vhodné by bylo toto probrat na místě s veterinářem. Zkuste např. napsat na fleischerp@vfu.cz panu Dr. Fleischerovi o konzultaci.
Zdravím Standa
S nekróza
Omlouvám se za prodlevu, ale ze zdravotních důvodů jsem měl cca měsíc klidový režim.
V případě zájmu zavolejte, nebo prozvoňte, zavolám zpět.
Zdravím Standa

Mam prvnicku co ma mesicni kuzle prvni polovinu struku kuzle vi cucava ale druhej struk sem chtel vod dojit protoze se zvetsuje ale zanet tom nema diz sem to zmacknul tak zadni mliko neviteklo nevite co stim dekuji za odpovedi

Zdravím, Martine,

vemeno a struk by měl jednoznačně prohlédnout veterinář, který může posoudit i stupeň průchodnosti strukového kanálku a tento i malým chirurgickým zákrokem ošetřit (strukovou rourkou). Otázkou je také, jak je koza krmena a jaká je hormonální reakce na dojení - spouštění mléka oxytocinem. Poraďte se prosím s veterinářem. Vydojování bez efektu nemá žádný smysl a čekání už vůbec ne.
Standa

Zdravím. Mám bílou a hnědou kozu. Bílé koze se při přechodu z vnitřního na venkovní ustájení spálilo vemeno od sluníčka. Můžete mě poradit čím koze vemeno mazat teď (mažu jí to zatím panthenolem pro lidi) a pak preventivně, aby se to neopakovalo? Můžu používat lidské opalovací prostředky? To jsou problémy, kozičku a mě to trápí. Děkuji, s pozdravem Hana.

Pěkný den, paní Hano,

pokud došlo ke spálení sluníčkem, pak je dobré kůži na to malinko připravit. Jednou z možností je trochu dotovat betakaroten, který lze zajistit zkrmováním napč. mrkve. Určitě je také pamatovat na byliny, které mohou tzv. fotosenzitivitu způsobat, jako je například třezalka. Opalovací krémy bych asi příliš nevolil, nemám s tímto jakékoliv zkušenosti. Osobně bych volil panthenol, kalciovou mast, ale i zinkovou mast. Dají se zcela jistě použít také např. vitamínová mast Infadolan, nebo rozprašování DebriEcaSan, který eliminuje i možné bakteriální infekce. Určitě je vhodné se o ošetření vemene poradit s veterinářem - posouzení stupně poškození, zhodnocení případných zánětlivých změn apod.
U přípravků je dobré vyzkoušet, jestli nezpůsobují nějaké změny na kůži - rekace kůže.
Zdravím Standa

Dobry vecer. Je pravda, ze vejce je slepici menstruace ?

Pěkný den, Pavle,

úplně v tom nejširším slova smyslu ano, protože je o proces, který začíná ve vaječníku uvolněním žloutku. Ostatní se pak děje v ostatních částech reprodukčního ústrojí ptáků. Standa

Dobrý den,
chtěla bych se zeptat zda může být kolika u jehňat (odchovaných uměle), popř. zda ji může způsobit nadměrné krmení, nepravidelné krmení, nebo skutečnost, že jehňata pijí společně z napájecího kyblíku. Ten pravidelně nedopijí a poté cucají studené mléko, popř. vzduch z dudlíku. Nedávno totiž jedno jehně zemřelo, ( v mžiku padlo na zem a do 5ti minut byl konec). Jehně bylo nafouknuté..

Chtěla bych jen upozornit, že zvířata nejsou má a já jen zjišťuji možnou příčinu. Děkuji za odpověď.

Pěkný den, Danielo,

výživa může zcela jistě způsobit koliku resp. nadmutí u mláďat. Je zde velmi mnoho faktorů. Prvním z nich je zdravotní statut chovu - stáda - např. z pohledu parazitóz. Dále je potřeba věnovat mléčné výživě jehňat patřičnou péči, tj. vědět jaký je poměr ředění mléčné krmné směsi v poměru k vodě a toto nepřekračovat (velmi koncentrované mléčné nápoje mohou vyvolávat metabolické poruchy). Současně i významnou roli hraje teplota mléčného nápoje, protože chladné nápoje pod 35 °C se musí ve vlasním slezu ohřát a teprve poté jsou efektivně tráveny. Optimální teplota je 38 až 40 °C. Kvalitní napájení všech mláďat přežvýkaců by mělo kopírovat přirozené sání. Tedy, pokud napájím mléčným nápojem, pak by to mělo být výhradně přes vědra s dudlíkem, čímž zajistíme i dokonalé proslinění mléčného nápoje - mléka, dosáhneme lepšího uzavření čepco-bachorového splavu a eliminujeme tím nátok malého množství mléka či mléčného nápoje do bachoru KAM NEPATŘÍ. Sání před dudlíky navíc zpomaluje hltání, které je nežádoucí. Navíc sání před dudlík s malou perforací jehňata i tzv. utahá, tzn. že je velmi omezeno ono hltavé pití.
Pamatujte také, že po napojení mlékem či mléčným nápojem se podávává voda nejdříve po půl až 3/4 hodině(právě za tuto dobu se otevírá čepco-bachorový splav) a voda natéká tam, kam má, tj. DO BACHORU.
Držím pěsti a v případě potřeby raději zavolejte. Je to pro mne rychlejší. Zdravím Standa

Dobrý den,
dá se nějak zmírnit vytahané vemeno u kozy? Nejakým krémem, masáží nebo operací?
Struky má až na zem a pro kůzlátka to je příliš nízko a nedokáží je najít.

Děkuji

Pěkný den, Majdo,

pokud je vemeno, jak píšete, až "na zem", pak jedinou možností je, pokud jde o dojenou kozu jí opatřit síťku, která bude vemeno mírně zvedat. Popruh se pak uvazuje na záď. Bohužel ale neznám metodu, jak by šlo s velkým vemenem cokoliv dělat. Jde o jeden ze selekčních znaků a takovéto zvíře by mělo být z chovu vyřazeno (exteriérová vada).
Pokud bude v chovu setrvávat, pak je potřeba se péči o vemeno více věnovat - kontrola zdravotního stavu (ošetření mléčné žlázy přípravky na vemeno).
Zdravím Standa

Mám problém ovca sa okotila má dva barany vo veku 3 týždňov a súrodenec začal súrodenca veľmi olizovať v oblasti pupku a genitálii až tak, že mu to opuchlo a hrozí úhyn. Nevieme tomu zabrániť. Je možnosť tomu zabrániť. Ďakujem

Pěkný den, Milane,

pokud jeden z beránků olizuje pupek tomu druhému, pak bych v první řadě se podíval na to, jak moc nalité má ovce mléko a jestli je ho dostatek. Dle mého názoru má beránek neukojený sací reflex, takže prohlédněte vemeno, ostříhejte kolem něj vlnu a zjistěte odstřiky jestli jsou průchozí struky. U beránka, který má olízaný pupek - tohoto nejlépe oddělte, zajistěte adekvátní ošetření veterinářem - desinfekce, podání antibiotik.. pokud tam je zánět, pak je nutné jej nechat veterinářem chirurgicky ošetřit.. Volbou okamžité pomoci je ošetření pupku adekvátní desinfekcí (Betadine apod.). Pokud by tam nebyl zánět, pak bych mohl uvažovat i o použití spreje Kubatol - je to dehtový přípravek a ten by druhému beránkovi nemusel chutnat (Kubatol se používá jako přípravek proti kanibalismu - ošetření ran u drůbeže či prasat).
Co nejdříve kontaktujte veterináře - prohlídka beránka je nezbytná.
Současně se prosím také zaměřte i na výživu jak ovce (podpora produkce mléka, plnohodnotná výživa, minerální výživa), tak i beránků - seno, kvalitní kompletní krmná směs.
Zdravím Standa

Jehne ztratilo po jednom mesici saci reflex , ponevac ovce ho odstavila ( JEHNE MA DVA MESICE ) . Jehne drobounke a ma slabe nozicki jelikoz klopita . Jak mam teda pokracovat aby bylo vitalnejsi ??
Dekuji

4leté ovci se každým roce narodí tři jehnata. Zezačátku pily všechny jehnata sic nevím.Pokud byli ve chlévě tak pily všechny ale na pastvě se stalo žejej)odstrkovaliatak se stalo že malé stratilo sací reflex skoušíme jej přikrmovat plnotučným mlékem ale je pořád slabé.Jinak má rádo spíš seno i když si uždibne i trávy(sena mám dost) dík jarda

Pěkný den, Jarku,

sací reflex a jeho ztráta se někdy mohou stát jako následek nevhodné výživy jak ovce, tak samotného jehněte. Je potřeba, aby veterinární lékař posoudil jeho zdravotní stav a rozhodl, zda-li je jehně životaschopné. Pokud u ovce došlo ke ztrátě mléka, tak je potřeba jí nechat také vyšetřit. Ztráta mléka může souviset s:
a) nedokonalým zčištěním ovce po porodu - záněty dělohy, zánětlivé změny v těle (zánět vemene) - nutná kontrola veterinářem,
b) neadekvátní výživou - krmná dávka v mnoha chovech je zcela nedostačující. chovatel se musí řídit tělesnou kondicí ovcí, tj. přes vlnu udělat pohmatem vyšetření beder, žeber apod. - nikdy nesmí být cítit žebra a obratle.. v tomto případě je ovce velmi silně podvyživená. Chovatel by měl pamatovat, že ovce by měly mít vyváženou krmnou dávkou - základem je seno, k tomu by měl být přídavek jadrného krmiva, nejlépe kompletní krmnou směsí, případně mačkaným ovsem.... nutností je zabezpečit i adekvátní minerální výživu (minerální lizy, sypké směsi - nutrivit, roboran pro ovce a kozy apod.).... V žádném případě nelze mluvit v období březen a duben o pastvě. Kvalita pastevních porostů je ještě nyní ne příliš dobrá.
U jehněte se obvykle od cca 14 dní preventivně aplikují veterinární přípravky s obsahem selenu a vit. E - prevence svalové dystrofie a dalších onemocnění, které s karencí souvisí. Jehněti může po zvážení veterinář aplikovat i jiné přípravky s obsahem vitamínů či minerálů.
Pokud jehně již nesaje od ovce, pak mělo dojít k přechodu na umělou výživu - mléčná krmná směs, ovčí, kozí či kravské mléko (délka mléčné výživy by měla být min. 8 týdnů). Mimo příjem sena by mělo jehně dostávat i jadrnou krmnou směs nebo alespoň mačkaný oves.
Držím pěsti. Standa