ZOOTECHNIKA

Hezký den, paní Tmejová,

chování jehněte bych považoval za signál pro vás. Hledání a velmi časté střídání ze strany na stranu může signalizovat mj.: ovce je více ve vlně - jehně se obtížněji orientuje, kde je onen struk, ze kterého má sát (alespoň krajina kolem vemene by měla být přehledná a ostříhaná); průchodnost struků a čistota vemene - je potřeba po porodu zkontrolovat mléčnou žlázu, v případě silně znečištěného vemene jej pak otřít vlhkou útěrkou a hlavně zkontrolovat průchodnost struků a umět posoudit, jestli ovce má dostatek mléka (nemoc, úprava krmné dávky); pohyb jehněte v krajině konečníku - u jehňat, jejichž matky přijdou o mléko (zánět vemene aj.), je někdy tendence vyhledávat tekutiny - tj. u ovce, která je čerstvě obahněná, pak hladová jehňata mohou spíše než krajinu konečníku olizovat výtoky - očistky po porodu (děloha po porodu se přirozeně čistí a dochází k odchodu lochií).
Určitě zkontrolujte vemeno. Pak se podívejte, jestli jehně saje resp. pije mléko (vrtění ocáskem, přidržte ruku na krku - polykací vlny). v případě, že je jehně nemotorné (což bývá obvykle prvních 12 hodin), jej navádějte ke struku.
Zdravím Standa

Dobry den Stando.

Mame vetsi zahradu,porizujem pro pastvu cca 5 jehnata a 2 kozickz bile kratkosrste, ktere jsme jiz zamluvili. Pristi rok bysme se na zahradu radi prestehovali do postaveneho domku, je to cca 4000m2.
Jelikoz nemame moznost letos tam byt od podzimudo jara,tak budem muset jehnata zuzitkovat na maso,o kozach jsme se az pozdeji dozvedeli,ze toto plemeno je vhodne na mleko. Je kuzleci masi tohoto plemene dobre? Nebo spise pozivatelne? Nebo jdr spis o to mnozstvi svaloviny?
Dekuji za odpoved. Hezky den

Hezký den, Olgo
sezónní chov resp. výkrm jehňat a kůzlat je v poslední době hodně rozšířen. Ovce jsou v podstatě "sekačky", zatímco kozy jsou spíše "křovinořezy".
Maso jak jehněčí, tak i z mladých jehnic či koz je velmi dobře kulinářsky zpracovatelné. Kůzlečí maso, stejně tak i jehněčí mají specifickou chuť a pro mne jsou lahůdkou. Je potřeba se ale naučit maso správně zpracovávat a také jej umět připravit.
U kozy bílé - ta je šlechtěna na mléčnou užitkovost, naproti tomu třeba koza burská je plemenem šlechtěným na maso. Tomu i pak odpovídá masná užitkovost, resp. výtěžnost masa z poraženého kusu.
U masa starších zvířat, např. kozího je využíváno jeho fyzikálně chemických vlastností a používají se např. do klobás, kde dobře váží vodu .
Zdravím Standa

Mám takový problém, po odstavu kůzlat mi koza dojila okolo 3,5l mléka chodí na pastvu, ale z ničeho nic mi ubrala na mléku skoro 2l a připadala mi taková skleslá. Měla jsem podezření, že něco spásala na pastvě a tak jsem ji nasadila dijetu a teď žere normálně nemá ani průjem, ale na mléku zatím nepřibírá. Zdá se mi i hubenější tak jsem myslela, že to je třeba ketóza, ale spíše jestli nedostatek vytamínů či jiných minerálních látek. Nevím si rady zda ji mám jen upravit krmnou dávku. Taky jestli je možné zda by mohla být třeba začervená ale v bobkách jsem nic nenašla. Nevím tak prosím napište mi radu co dělám špatně. Jinak porodila 3,5,2013 a porod proběhl bez komplikací. Děkuji za radu a prosím napište mi na email bigi.kk@seznam.cz děkuji

Hezký den, Kateřino,
vaše svěřenkyně porodila před necelým měsícem. Z toho co píšete nevím, jak je nastavena denní krmná dávka u kozy, a to je bohužel škoda, protože je to pro mne podstatná informace.
Za poklesem užitkovosti by mohla být nejen výživa, ale i jak píšete i možné začervení kozy.
U výživy koz v drobnochovech bývá častým problémem nevyvážená krmná dávka, zejména pak nepoměr mezi dusíkatými látkami a energie. Právě ono vyhubnutí by mělo být pro každého chovatele vodítkem pro úpravu krmné dávky.
Hlídání vyhubnutí - kondice je i vodítkem pro vás, protože pokles kondice a tzv. hubnutí může vyústit, jak správně píšete v ketózu (učitý stupeň ztráty hmotnosti u laktujících zvířat je ale fyziologický!).
S nedostatkem energie v krmné dávce může souviset také produkční onemocnění, jakým je i alkalóza.
Pokud je koza tzv. skleslá, pak bych jí právě s ohledem na riziko vzniku ketózy příp. alkalózy nechal vyšetřit veterinářem (ten má i ostatně prostředky na úpravu prostředí bachoru) a prokonzultoval bych celkově výživu (doplnění o jádro - šrot, minerální liz, případně přípravky pro zlepšení celkového zdravotního stavu).
Ať je to tak či onak, je potřeba konzultovat výživu kozy a myslím si, že i případný odběr výkalů a jejich rozbor na parazitologii nebude na škodu.
Zdravím Standa

dobry den,chtela bych se zeptat koupily jsme kuzle je mu mesic a kus.nechce nam pit mleko ani normalni ani susene kozi.jinak zere vse bez problemu.vlocky,seno,travu,jablka,mrkev jen to mleko nechce.nechtela bych aby v budoucnu to melo nejake nasledky.moc dekuji

Hezký den, Michalo,

měsíc a kus je třeba 40. dní věku kůzlete, nebo také 60. dní. Ať již tak, nebo onak, je důležité, že kůzle přijímá pevná krmiva, která rozvíjí bachor a další částí předžaludku (čepec, knihu).
Pokud je kůzle již tzv. odstavené (není dále krmené mlékem), je dobré mu zajistit kvalitní krmnou dávku, tj. seno /kvalitní/, jadrné krmivo - kompletní krmnou směs pro kůzlata (jehňata, telata), nebo vlastní jadrnou krmnou směs s přídavkem minerálních a vit. preparátů. Jablka a mrkev jsou v pořádku.
Co se týče budoucnosti, tak samozřejmě je lepší, pokud je kůzle krmeno nebo kojeno mlékem. To i v porovnání s řadou mléčných náhražek obsahuje vyšší obsah velmi stravitelných živin (od bílkovin po tuk), ale také specifické látky např. inzulínový růstový faktor, laktoferin aj., které mají pozitivní vliv na růst a prosperitu kůzlat.
Nyní je potřeba zajistit kůzleti dobrou výživu a dbát na jeho dobré ošetřování a zdraví (prev. očkování, odčervení).
Zdravím a držím pěsti. Standa

Dobrý den Stando,
velice Vás zdravím a obracím se na Vás s tímto dotazem.
Máme malé hospodářství, ovce, kozy a jednu kravičku jersey s jalovičkou.
Právě ta nám působí poslední dobou nemalé potíže. Jalovičce je necelý rok a cca od tří měsíců je odstavená. Loni jsme neměli s oddělením krávy žádné větší potíže, ale letos nám kráva bourá ohrady a vrací se k teleti, pevné i elektrické. Samozřejmě jakmile se k ní tele dostane okamžitě si vzpomene a vypije ji. Můj dotaz zní: znáte nějaký praxí ověřený způsob jak v tom jalovičce zabránit? Zkoušeli jsme zalepit struky, úplně zbytečné. Mám koupené plastové mulcové zábrany s hroty, pomůže to? Připadá mi že aplikace nebude úplně snadná a nechci jalůvku stresovat zbytečně. Aplikuje se hroty k mulci nebo ven? Další co mě napadlo je ochraná síť na vemeno...Chtěli jsme si jalovičku ponechat, ale pokud se nám tento problém nepodaří vyřešit, budeme ji muset prodat. Což bysme moc neradi.
Přeji krásný den.
S pozdravem Lenka

Hezký den, Lenko,

osvědčený recept jak zabránit krávě bourat ohrady a vyhledávat své tele resp. jalovičku není. To o čem píšete vypovídá o velmi silném vztahu mezi krávou a jalovičkou, které se tvoří, pokud je společný odchov telete s matkou (je to přirozený projev chování - kráva je stádové zvíře). Na druhou stranu se v chovu dojeného skotu používá velmi časné oddělení (obvykle ihned po narození nebo v průběhu prvního týdne), aby následný stres z odloučení byl nižší, než je tomu v případě, kdy tele necháte s matkou déle jak 2 týdny.
Mulcové zábrany se používají pro tzv. jalovice a krávy "cucalky". Vysávání mléka (ať již vlastního, nebo od cizí krávy) je pak spojeno s možným rizikem vzniku zánětu vemene a snížení nádoje.
Mulcové zábrany s ostny se dávají do mulce s ostny ven. Jalovice nebo kráva pak dráždí ostny vemeno krávy, od které mléko kradou a ta se brání (uhnutím, útěkem, kopnutím). Jalovice a krávy jsou velmi kreativní a některé se naučí si osten překlopit a sají pak mléko bez problémů dále. Nejsem příznivcem ostnů a jejich použití problém neřeší.
Jedním z možných řešení je opatřit krávě popruhy se síťkou, která bude chránit celé vemeno a struky (používá se u krav na pastvě také jako ochrana před bodavým hmyzem). Druhou možností je prodej jalovičky, nebo její výměna za jinou. Prodej bývá bohužel někdy jediným možným řešením. Právě ono vysávání je z pohledu zootechnického rizikové, a taková zvířata se obvykle vyřazují z chovu úplně.
Zdravím Standa

dobrý den Stando chtěla jsem se zeptat v kterém věku se můžou odčervovat kůzlata máme dvě 2 měsíční a jednu půlroční ta by měla být od majitele co ho máme odčervená spíš se mi jedná o ty malé a kde sehnat nějaký vhodný odčervovací přípravek Míla

Hezký den, Mílo,

tzv. odčervení kůzlat se dělá obvykle před odstavem od koz. Určitě není dobré odčervovat na slepo, ale stojí za to si nechat udělat vyšetření výkalů - ve veterinární laboratoři. Volba přípravku je pak jednodušší a odčervení účinnější. Program odčervení aj. jsem psal v příspěvcích níže - odčervení u ovcí a jehňat.
Vhodný přípravek pak aplikuje veterinář. Podávání a evidence léčiv jsou v jeho gesci. Zdravím Standa

jsou ti prasatka hodne

Dobrý den začal jsem dávat ovcím na přilepšenou po jehňatech ovesný šrot ale zdá se mi že potom mají řidší stolici.Je to možné děkuju za odpověd´.

Hezký den, Kryštofe,
možné je vše, ale více napsat nemohu, protože popis vaší situace je příliš stručný. Čím ovce krmíte (řidší stolice může být i z pastvy, resp. v důsledku příjmu čerství píce, vyšším podílem jetelů v píci apod.). Přilepšení po jehňatech není moc vhodné. Podle kondice (pohmatem usoudíte, jestli je ovce hubená, dobře živená, nebo ztučnělá) se krmná dávka upravuje, a to právě jádrem. U vícečetných porodů u ovcí je potřeba přídavek již po porodu, aby byla zabezpečena dostatečná produkce mléka. Také je podstatná krmná dávka před obahnění a po porodu, kdy jsou nároky na výživu nejvyšší. Návyk na dávku jádra, stejně jako přechod ze sena na pastvu by měl být min, týden až 10 dní, a to od velmi malých dávek až po jakousi plnou dávku krmiva. Zdravím Standa

Ovce jsou celý rok venku mají celoročně přístup k senu.Maji teď dvouměsíční jehňátka a přišlo mě že jsou pohublé tak proto ten šrot.jinak mely před porodem siláž sennou a mrkev kukuřici nejaké brambory a jablka.A teď nevím jestli je ta stolice po šťávnaté trávě protože teď hodně pršelo nebo po tom šrotu.Díky

Hezký den, Kryštofe,
řidší výkaly mohou být jak po pastvě, tak i po velkých dávkách jádra. U celoročního chovu bych předpokládal adaptabilitu bachoru na mladou trávu.. na druhou stranu namoklý porost může způsobovat nadýmání. Zvláště, pokud jsou v porostu i jeteloviny.
U jádra může být prudká reakce, pokud se ovcím "naloží" vyšší dávky bez přechodu. Určitě je dobré dávkovat jádro po obahnění a začít od malé dávka až po dávky větší.
Pokud je problém s průjmy i přes úpravu výživy, pak je potřeba se obrátit na veterináře - parazitární nebo bakt. infekce.
Pokud je již pastva, pak bych vypustil jablka, brambory.
Horší kondice bude souviset s výživou - senáž, seno aj. - ve výživě chyběla energetický krmiva - jádro.
Zdravím Standa

Děkuji moc za rady.Váš veb je pro nás moc důležity již mnoho věcí jsme zde vyřešili.Ještě jednou díky.

Hezký den,

moc děkuji za pochvalu. Stránky budu v druhé polovině roku předělávat a upravovat je do tématických celků - dle chovaného druhu.
Přeji hodně chovatelských úspěchů.
Standa Staněk

Dobrý den, mám 2 letou jalovici plemene Jersey a chtěla bych ji inseminovat. Jsem Z Olomouce a hledám nějakého odborníka v okolí. Můžete mi poradit, na koho se obrátit a kde sehnat kvalitní ins. dávku?
Děkuji lenka

Hezký den, Lenko,

nejblíže máte středisko společnosti CRV, kde by jste se mohla pozeptat na možnosti inseminace vaší jalovice. Psal vám již kolega Ryba z Plemka.
Zdravím Standa