ZOOTECHNIKA

Hezký den, Vojto,

jestli by kozička dosáhla nádoje 2 l nevím, lze předpokládat, že možná ano. Smysl křížení kozy bílé krátkosrsté se zakrslým kozlem zcela postrádám. Využití kůzlat bych viděl v jejich porážce nebo jako hobby chov. K produkci mléka bych kozičky určitě nepoužíval.
Zdravím Standa

Zdravím Stando! Mám dotaz, pokud bych krávu dojného plemene připustil býkem jiného dojného plemene např. HOLŠTÝN zapustit AYRSHIRSKÝM skotem, bude případná kravka z tohoto spojení srovnatelná nebo lepší dojnice než matka, nebo spíše horší? Děkuji za reakci

Hezký den Járo,

vypočítat heterozní efekt (efekt křížení) lze, ale musíte znát užitkovost obou rodičů. Pak lze říci, jestli kříženec bude či nebude lepší než matka. Odhadovat to lze na 50:50.. Navíc.. jestli bude kříženka lepší nebo horší bude záležet na péči chovatele - chovné prostředí, ošetřování a hlavně výživě.. Zdravím
Standa

Dobrý den,

Necelý týden chovám dvě kozy. Je to 2 letá matka s roční dcerou. Kozy jsem zachránil před smrtí. Choval je pán, který nedávno zemřel. Proto ke stavu koz nemám žádné bližší informace. Matka má zvětšené vemeno. Jediné co vím je, že v poslední době (cca rok) nebyla dojená. Poradíte mi prosím o co se může jednat a jaké kroky podniknout? Koza se jinak zdá spokojená a neprojevuje se žádný jiný problém.

Děkuji

Hezký den, Michale,

nevím v podstatě na co bych vám odpověděl. Píšete, že koza má zvětšené vemeno, ale současně není rok dojená. Je březí, resp. zapuštěná? Co jí nechat vyšetřit a také jí nechat prohlédnout a preventivně odčervit, ošetřit jí paznehty apod. U kozičky předpokládám, že je již 100 % odstavená a mléko od kozy nesaje. Na jakoukoliv radu píšete bohužel velmi málo informací o zvířatech a chovu.
Pokud nebudou kozy březí, pak je můžete připravit na hlavní sezónu zapouštění, která bude od září do cca listopadu.
Určitě si dejte také do pořádku označení a vedení stájového registru (poradí zaměstnanci Hradištka - centrální evidence koz).

Zdravím Standa

Kozička mléko nesaje, jak říkáš. Velká koza není březí. Spíš mám podezření na zánět vemene.

Mohl bys mi třeba poradit, jak poznat jestli se opravdu jedná o zánět či ne? Údajně při zánětu jsou struky horké, tedy teplota. Popmáhají pak masti, antibiotika a opatrné vydojování. Nicméně platí to vydojování i u nedojené kozy?

Hezký den, Michale,

zánět vemene u nedojeného zvířete se vyskytnout může. Posoudit by to měl ale jen veterinář na místě - zhodnocení vemene, příp. opdběr vzorků apod.
Asi by to chtělo současně se podívat i na výživu, parazitologii apod.
Rutinní vydojování apod se mi nelíbí. V případě, že by byl ve vemeni zánět se dohodnete se veterinářem na dalším postupu, včetně třeba řízeného ošetření vemene antibiotickými preparáty do vemene.
Standa

Dobrý den, neznáte nějakého výrobce technologického zařízení výrobků z ovčího mléka. Pokud ano prosím o kontakt. Děkuji za odpověď. JR

Hezký den, pane Roupa,

jednotku pro zpracování mléka, ať již ovčího, kozího nebo kravské nabízí ve formě dodávky kompletně hotové a vybavené firma Agromont Vimperk.
www.agromont.cz nebo přímo riha@agromont.cz

Dobrý den Stando, děkuji moc za tyto stránky!!!
Chtěla bych se na Vás obrátit s dotazem, mám kozu hnědou krátkosrstou bezrohou s kůzletem (3 týdenním), jsou na obrovské louce a soused nám nabídl 2 jehňata ovce vřesové (2 měsíce). Lze je chovat v jedné ohradě? Koza je dost dominantní, ale na druhou stranu konkrétně vřesovkám by to snad nemuselo vadit?

A s dovolením bych ještě měla jeden dotaz, minulý týden nám zemřela dvě králičata, bohužel byly v dolním fochu králikárny, který mírně Cca 1cm) zasáhla velká voda a pro evakuaci ostatní zvěře a majetku jsme je nechali ve vlhku, jsou zaléčeni, ale nemám preventivně přeléčit kozu? Náš veterinář říkal, že je to nesmysl, ale je to venkovský starší pán, tak nevím, nakolik jsou jeho informace validní.
Děkuji moc za odpověď, jsem mladé tele a s těmito zvířaty začínám, doposavad jsme chovali jen "klasiku" králíky, slepice...

Se srdečným pozdravem Ráchel B.

Pěkný den, Ráchel,

se smíšenou pastvou problém nemám. Vůdkyní bude jistě koza. Je potřeba jen několik prvních dní kontrolovat, jak se koza k jehňatům chová a v případě problému pak i zasáhnout.
U dotazu k zaléčení kozy po povodni se přikláním zcela k názoru veterinárního lékaře. Není to dle mého soudu vůbec potřeba, protože zde není důvod zálečení.. tedy prevence před čím .. jakou chorobou? Preventivní aplikace antibiotik není tou správnou cestou.
Držím vám pěsti! Zdravím Standa

Zdravím Stando! Četl jsem na různých diskuzích,že pokud kráva porodí dvojčata tak je při různých pohlavích jalovička zpravidla nevhodná do chovu prý vlivem hormonů od býčka při vývinu, je to pravdivá informace? Platí to i u dalších přežvýkavců jako je např. koza? Další dotaz je proč jste proti křížení přežvýkavců a používání kříženek do dalšího chovu? Při pročítání zdejších dotazů a příspěvků si toho nejde nevšimnout. Jsem rád,že dokážete poradit, a že je zde tato poradna. Ať se daří

Hezký den, Járo,

při narození různopohlavních dvojčat, tj. jalovičky a býčka je většinou přistupováno k preventivnímu vyřazení jalovičky z chovu. To, na co se ptáte se označuje jako Freemartinismus, tedy o vrozenou anomálii pohlavních orgánů u jalovičky. Vyskytuje se u různopohlavních dvojčat a k této poruše dochází díky tomu, že pohlaví býčka se vyvíjí rychleji než u jalovičky. Díky srůstu krevního zásobování na alantochoriu pak býček v děloze testosteronem a dalšími substancemi působí na pohlavní orgány jalovičky, které se začínají teprve vyvíjet. Tím dojde k různému stupni poškození vyvíjejících se pohlavních orgánů - dělohy, vejcovodu, pochvy apod. U koz to neplatí. Tam může vyvstat problém s hermafroditismem, který je podmíněn geneticky (tj. u bezrohých koz a kozlů).Freemartinismus je morfologickou anomálií. Kozy a ovce mají běžně vícečetné vrhy, kráva nikoliv.
Co se týče křížení, pak nejsem jeho odpůrce, ale naopak.. Má to však jedno zásadní ALE. Za křížení nepovažuji tzv. "vesnické" prznění chovů. Tj. kdy Karel chová strakatou kozu, kterou nechá zapustit kozlem, kterého zachránila babička Vomáčková od řezníka. Proč to píšu. K plemenitbě, ať již čistokrevné, tak i ke křížení se mají (v ČR správně musí) používat jen kozlové, berani, kanci a býci, kteří prošli výběry hodnotících komisí. Tyto komise v rámci celé ČR vybírají jen zvířata, která odpovídají svému plemeni a jejichž rodiče a oni sami mají předpoklad přenášet vhodné vlastnosti i na potomstvo (jde o tzv. zlepšovatele). Tedy, je zde předpoklad, že v chovu dojených koz se bude zlepšovat mléčná produkce (kg mléka, obsah tuku apod.), reprodukce, ale i tělesná stavba. Tito vybraní kozlové, kteří jsou určeni k plemenitbě mají přidělen státní registr a údaje o jejich potomstvu se sbírají (hodnotí se pak jejich plodnost, užitkovost, výskyt apod.).
Problém velmi mnoha malochovů chovů je, že v nich probíhá černá plemenitba. Tj. já mám kozu, soused kozla a křížíme to jak se dá. Problémů u černé plemenitby je hned několik: a) nevím, jestli není onen páreček příbuzný.. někdy se dcera připouští otcem, někdy je to její děd, bratr, polobratr apod. (příbuzenská plemenitba je někdy uplatňována, ale musí být koordinovaná profesionály), b) užitkovost - náhodným křížením může docházet ke snižování užitkovosti potomstva, c) reprodukce - u koz zvláště s ohledem na možný výskyt hermaforditů, případně narození kůzlat, která nejsou životaschopná, výskyt defektů, d) typové znaky - tělesný rámec, vady končetin, vady vemene, které mohou komplikovat dojení koz apod.
Obecně uznávám křížení, které má pozitivní vliv na odolnost zvířat, zlepšení užitkovosti, např. masné nebo reprodukce apod. (uplatnění tzv. heterózního efektu). Ovšem za použití plemeníků se stáním registrem, kteří byli vybráni zkušenou komisí posuzovatelů! Křížení u koz může být např. s cílem mít kvalitní jatečná kůzlata.. bílá krátkosrstá koza x burský kozel. U chovů, které se zaměřují na prodej plemenných zvířat, tak tam je jednoznačná čistokrevná plemenitba. Kříženci narození na základě "lidové tvořivosti" některých chovatelů bez ladu a skladu, jsou zvířata chovatelsky bezcenná.

Zdravím Standa

Jako vždy vyčerpávající odpověd se kterou jen souhlasím. Děkuji
Měl bych ještě jeden dotaz, které plemeno prasete domácího má hustou srst s podsadou, která ho jako např. divoké prase výborně izoluje proti nepřízni počasí? Snažím se takový druh najít, zatím jsem ale našel jen rozporuplné mangalice a nic jiného. Děkuji za reakci

Hezký den, Járo,

u prasete nehraje srst žádnou významnou termoregulační úlohu, neboť je velmi řidká. Co významně ovlivňuje termoregulaci je výška tuku (sádla). Sádlo je izolačním materiálem organismu, které brání v zimních měsících ztrátám tepla. Rozhodující proto není ani tak u prasat, kolik štětin je na cm2, ale jaká je výživa prasat, v jaké jsou kondici a zdravotním stavu. Moderní plemena prasat byla a jsou šlechtěna na nízký podíl tuku, proto z pohledu jejich adaptability na venkovní chov tomu musí být uzpůsobena výživa i případné ustájení. Také je potřeba brát v potaz nadmořskou výšku, průběh zimy apod. V horách je asi utopistické chovat pastevně prasat. Něco jiného bude chov tímto způsobem např v nížinách např. Polabí.
Zdravím Standa

dobry den Stando,nase koza na podzim po připuštění nezabřezla,ale vemínko se začalo s růstem zeleně zvětšovat.Zkoušíme ji rozdojit,dneska to bylo asi 50ml,jinak vždycky troška,která je druhy den odedna narůžovělá.Chci se zeptat od kdy by bylo mléko možné konzumovat,zatím jsme ho nepili.Myslím tedy kolik musi dojit,nebo jak dlouho rozdojovat.Děkuji předem za odpověď,S POZDRAVEM Alena

Zdravím, Aleno,

pokud se snažíte rozdojit kozu, která neporodila, pak je to síla a vypovídá to o vaší absolutní neznalosti o chovu koz.
Pokud se kozičce zvětšovalo vemeno, pak to může ukazovat na hormonální poruchu, nebo někdy může jít o reakci na určité druhy bylin na pastvině. Ať tak či tak, kozu ihned přestaňte dojit.. nechte jí zapustit a počkejte si na kůzlata..
Standa

Dobrý den Stando,moc vám děkuji za odpověď,to nebylo z mé hlavy,poradili nám to dva chovatelé koz nezávisle na sobě.Dám na vaši radu a přestaneme s pozdravem Alena

hezký den, Aleno,

někdy nelze rady "chovatelů", zde spíše držitelů přebírat. Důležitější je selský rozum. Stačí si situaci přirovnat k člověku.. bude člověk jíst plesnivé jídlo? jsou tedy vhodné plesnivé zbytky ke krmení zvířat??...
je dobré dojit kozu, která neporodila?... tvoří se mateřské mléko ženě, aniž by porodila?... Příměry jsou možná trochu "drsné", ale podstata pro odvozování je stejná.
Držím pěsti v chovu! Standa