ZOOTECHNIKA

Pěkný den, Ráchel,

se smíšenou pastvou problém nemám. Vůdkyní bude jistě koza. Je potřeba jen několik prvních dní kontrolovat, jak se koza k jehňatům chová a v případě problému pak i zasáhnout.
U dotazu k zaléčení kozy po povodni se přikláním zcela k názoru veterinárního lékaře. Není to dle mého soudu vůbec potřeba, protože zde není důvod zálečení.. tedy prevence před čím .. jakou chorobou? Preventivní aplikace antibiotik není tou správnou cestou.
Držím vám pěsti! Zdravím Standa

Zdravím Stando! Četl jsem na různých diskuzích,že pokud kráva porodí dvojčata tak je při různých pohlavích jalovička zpravidla nevhodná do chovu prý vlivem hormonů od býčka při vývinu, je to pravdivá informace? Platí to i u dalších přežvýkavců jako je např. koza? Další dotaz je proč jste proti křížení přežvýkavců a používání kříženek do dalšího chovu? Při pročítání zdejších dotazů a příspěvků si toho nejde nevšimnout. Jsem rád,že dokážete poradit, a že je zde tato poradna. Ať se daří

Hezký den, Járo,

při narození různopohlavních dvojčat, tj. jalovičky a býčka je většinou přistupováno k preventivnímu vyřazení jalovičky z chovu. To, na co se ptáte se označuje jako Freemartinismus, tedy o vrozenou anomálii pohlavních orgánů u jalovičky. Vyskytuje se u různopohlavních dvojčat a k této poruše dochází díky tomu, že pohlaví býčka se vyvíjí rychleji než u jalovičky. Díky srůstu krevního zásobování na alantochoriu pak býček v děloze testosteronem a dalšími substancemi působí na pohlavní orgány jalovičky, které se začínají teprve vyvíjet. Tím dojde k různému stupni poškození vyvíjejících se pohlavních orgánů - dělohy, vejcovodu, pochvy apod. U koz to neplatí. Tam může vyvstat problém s hermafroditismem, který je podmíněn geneticky (tj. u bezrohých koz a kozlů).Freemartinismus je morfologickou anomálií. Kozy a ovce mají běžně vícečetné vrhy, kráva nikoliv.
Co se týče křížení, pak nejsem jeho odpůrce, ale naopak.. Má to však jedno zásadní ALE. Za křížení nepovažuji tzv. "vesnické" prznění chovů. Tj. kdy Karel chová strakatou kozu, kterou nechá zapustit kozlem, kterého zachránila babička Vomáčková od řezníka. Proč to píšu. K plemenitbě, ať již čistokrevné, tak i ke křížení se mají (v ČR správně musí) používat jen kozlové, berani, kanci a býci, kteří prošli výběry hodnotících komisí. Tyto komise v rámci celé ČR vybírají jen zvířata, která odpovídají svému plemeni a jejichž rodiče a oni sami mají předpoklad přenášet vhodné vlastnosti i na potomstvo (jde o tzv. zlepšovatele). Tedy, je zde předpoklad, že v chovu dojených koz se bude zlepšovat mléčná produkce (kg mléka, obsah tuku apod.), reprodukce, ale i tělesná stavba. Tito vybraní kozlové, kteří jsou určeni k plemenitbě mají přidělen státní registr a údaje o jejich potomstvu se sbírají (hodnotí se pak jejich plodnost, užitkovost, výskyt apod.).
Problém velmi mnoha malochovů chovů je, že v nich probíhá černá plemenitba. Tj. já mám kozu, soused kozla a křížíme to jak se dá. Problémů u černé plemenitby je hned několik: a) nevím, jestli není onen páreček příbuzný.. někdy se dcera připouští otcem, někdy je to její děd, bratr, polobratr apod. (příbuzenská plemenitba je někdy uplatňována, ale musí být koordinovaná profesionály), b) užitkovost - náhodným křížením může docházet ke snižování užitkovosti potomstva, c) reprodukce - u koz zvláště s ohledem na možný výskyt hermaforditů, případně narození kůzlat, která nejsou životaschopná, výskyt defektů, d) typové znaky - tělesný rámec, vady končetin, vady vemene, které mohou komplikovat dojení koz apod.
Obecně uznávám křížení, které má pozitivní vliv na odolnost zvířat, zlepšení užitkovosti, např. masné nebo reprodukce apod. (uplatnění tzv. heterózního efektu). Ovšem za použití plemeníků se stáním registrem, kteří byli vybráni zkušenou komisí posuzovatelů! Křížení u koz může být např. s cílem mít kvalitní jatečná kůzlata.. bílá krátkosrstá koza x burský kozel. U chovů, které se zaměřují na prodej plemenných zvířat, tak tam je jednoznačná čistokrevná plemenitba. Kříženci narození na základě "lidové tvořivosti" některých chovatelů bez ladu a skladu, jsou zvířata chovatelsky bezcenná.

Zdravím Standa

Jako vždy vyčerpávající odpověd se kterou jen souhlasím. Děkuji
Měl bych ještě jeden dotaz, které plemeno prasete domácího má hustou srst s podsadou, která ho jako např. divoké prase výborně izoluje proti nepřízni počasí? Snažím se takový druh najít, zatím jsem ale našel jen rozporuplné mangalice a nic jiného. Děkuji za reakci

Hezký den, Járo,

u prasete nehraje srst žádnou významnou termoregulační úlohu, neboť je velmi řidká. Co významně ovlivňuje termoregulaci je výška tuku (sádla). Sádlo je izolačním materiálem organismu, které brání v zimních měsících ztrátám tepla. Rozhodující proto není ani tak u prasat, kolik štětin je na cm2, ale jaká je výživa prasat, v jaké jsou kondici a zdravotním stavu. Moderní plemena prasat byla a jsou šlechtěna na nízký podíl tuku, proto z pohledu jejich adaptability na venkovní chov tomu musí být uzpůsobena výživa i případné ustájení. Také je potřeba brát v potaz nadmořskou výšku, průběh zimy apod. V horách je asi utopistické chovat pastevně prasat. Něco jiného bude chov tímto způsobem např v nížinách např. Polabí.
Zdravím Standa

dobry den Stando,nase koza na podzim po připuštění nezabřezla,ale vemínko se začalo s růstem zeleně zvětšovat.Zkoušíme ji rozdojit,dneska to bylo asi 50ml,jinak vždycky troška,která je druhy den odedna narůžovělá.Chci se zeptat od kdy by bylo mléko možné konzumovat,zatím jsme ho nepili.Myslím tedy kolik musi dojit,nebo jak dlouho rozdojovat.Děkuji předem za odpověď,S POZDRAVEM Alena

Zdravím, Aleno,

pokud se snažíte rozdojit kozu, která neporodila, pak je to síla a vypovídá to o vaší absolutní neznalosti o chovu koz.
Pokud se kozičce zvětšovalo vemeno, pak to může ukazovat na hormonální poruchu, nebo někdy může jít o reakci na určité druhy bylin na pastvině. Ať tak či tak, kozu ihned přestaňte dojit.. nechte jí zapustit a počkejte si na kůzlata..
Standa

Dobrý den Stando,moc vám děkuji za odpověď,to nebylo z mé hlavy,poradili nám to dva chovatelé koz nezávisle na sobě.Dám na vaši radu a přestaneme s pozdravem Alena

hezký den, Aleno,

někdy nelze rady "chovatelů", zde spíše držitelů přebírat. Důležitější je selský rozum. Stačí si situaci přirovnat k člověku.. bude člověk jíst plesnivé jídlo? jsou tedy vhodné plesnivé zbytky ke krmení zvířat??...
je dobré dojit kozu, která neporodila?... tvoří se mateřské mléko ženě, aniž by porodila?... Příměry jsou možná trochu "drsné", ale podstata pro odvozování je stejná.
Držím pěsti v chovu! Standa

Dobry den
Prosím pěkně o radu,chtěla by jsem si pořídit čistou Červinku a moc jsem se nedočetla o tom jestli je to vhodné plemeno k chovu na mléko a kolik asi tak dojí a jestli je vhodná k uvazu,mám kravku a sousedé mě s usměvem donutili zakoupit ještě jednu kravku na mléko,je díky bohu o domací mléko zájem.A jak je toto plemeno živé nebo živější temperamentem-vim je to o jedincích ale celkově!! a jestli je i třeba dotace na 1-2ks,každá koruna v této době dobrá Děkuji moc-il.

Hezký den, Ilono,

český červinka je našim národním kombinovaným plemen, mléčno-masného typu. Užitkovost je okolo 2500 až 4000 kg mléka podle pořadí laktace. Nejde o specializované plemeno s vysokou produkcí mléka. Mléko má vyšší tučnost. Samozřejmě, že výslednou užitkovost ovlivňuje řada faktorů - zdraví, péče, výživa. Vazné ustájení není zrovna nejlepším způsobem chovu. Toto plemeno je vhodné k pastevnímu způsobu chovu v průběhu jara až podzimu.
Plemeno je adaptabilní a temperament je ovlivněn způsobem chovu, nemohu napsat jestli živější nebo klidnější... V našem ústavu jsou červinky v gesci Ing. Pikousové velmi klidné.
Co se týče dotačních titulů, pak podmínky jsou uvedeny tzv. zásadách poskytování dotací pro genetické zdroje. Kráva musí být zapsaná v plemenné knize české červinky v oddíle A.
Zdravím Standa

Máme českou červinku a z vlastní zkušenosti i co jsem pobrala od ostatních mohu říct, že plemeno je to poměrně klidné, nicméně opravdu hodně tvrdohlavé. Už při koupi mne na to upozorňovali a je to opravdu boj. I když jsou to kravičky relativně oproti mléčným plemenům malé, dobře vědí, jak se svou váhou naložit a když si umanou, že stát nebudou, tak je jinak než silou nepřinutíte. A přece jen je to 400 kg. Zvládnout se to sice dá, ale mají před ní respekt i veterináři a insemiňáci :-). Jinak je to ale plemeno se skvělou výtěžností krmiv a velmi nenáročné.

Souhlasím, česká červinka je povahově "osobnost", krávy jsou někdy velké "Dámy", ale je to vše o způsobu odchovu, dají se velmi dobře ochočit, ale chce to věnovat čas už odchovávanému teleti. Při přesunech a prodejích je potřeba mít hlavně trpělivost a dostatek času na zvykání si.. navzájem.. Standa

To je boj,hlavně při čištění stáje! asi dost často dostavala do kožichu.na křik a jakoby placnutí reaguje hazením hlavou a neklidem! a mužská přítomnost. mám jí měsíc a pokrok jsem snad udělala-žere z ruky a dá se i s velkou opatrností na kohoutku pohladit ze zadu si ještě netroufám.Netušim jak koncem léta budem připouštět :)).

Hezký den, Ilono,

česká červinka je specifická svou povahou. Dá se s ní velmi dobře pracovat, ale chce to dostatek času a trpělivost. Co se týče některých věcí, tak díky specifickému vidění tj. umístění očí se ke skotu nikdy nechodí zezadu, ale vždy z boku. Přistupování ze zadu ke krávě je stresující a může reagovat kopnutím apod. Křik na zvířata neplatí a nejlepší popohánědlo jsou smotané noviny.
Držím pěsti! Standa

Dobrý den, mám dotaz ohledně březosti u koz. Máme bílou kozu prvničku, na začátku ledna jsme byli u kozla, byli jsme v domnění, že zabřezla, protože se po návštěva u kozla zklidnila. Začalo ji růst vemínko, termín porodu jsme vypočítali na cca 3.6. a stále nic. Zdá se nám, že vemínko se jí nějak zmenšilo, mírně jí pokleslo břicho, má i trochu vidět hladové díry, ale nic se neděje, nevíme ne čem jsme. Asi není žádný spolehlivý způsob, jak poznat jestli je březí, ale přesto můžete mi nějak poradit. Díky Jirka

Dobrý den.Máme kozu s měsíčními kůzlaty.Bydlíme v blízkosti lesa.Pouštíme ji na pastvu,ale velmi často má kolem vemene klíšťata.Je nějaký prostředek k použití nebo jak postupovat.Mléko bychom chtěli konzumovat.Děkuji za odpověď.

Hezký den, Blanko,

přípravky, které znám na klíšťata jsou určena pro zvířata, která se nedojí, resp. jejich mléko se nekonzumuje, takže bohužel.
Z přírodních věcí se dá udělat - 1 l vroucí vody, do toho hrst rozmarýnu a přidáte 1 až 1,5 lžíce octa. necháte vychladit a pak se dá v rozprašovači stříkat na povrch zvířat a do mezinoží. Dalším extraktem jest 15 hřebíčků se dá na alespoň 14 dní do alpy a pak se potírají místa, která bývají nejčastěji postižená. Někdo používá i tabákový výluk tj,. 1 lžíce tabáku se louhuje cca 6 - 7 hod. ve 250 ml studené vody, poté ze zahřívá a cedí. Používá se rozprašovač (pozor srst může žloutnout a u každé byliny je potřeba sledovat jak na ní kůže a zvíře reaguje).
Držím pěsti. Standa

Hezký den, Jirko,

nejlepší věcí bude nechat kozu vyšetřit veterinářem, jestli je březí, nebo byla březí.. případně, jestli v ní nejsou mrtvé plody a proto nedošlo k očekávanému porodu. Bez prohlídky můžeme spekulovat nad mnoha věcmi, ale je potřeba, aby kozu viděl doktor/ka (nebo inseminační či veterinární technik s ultrazvukem).
Držím pěsti. Standa

Dobrý den. Asi před dvěma měsíci nám z ničeho nic zchromla kvočna, přestala uplně hýbat s jednou nohou. Jinak vypadala zdravě, žrala normálně. Zřídili jsme jí samostatný výběh a čekali v domnění, že se jedná o úraz, jak to dopadne. Vypadalo to dobře, nohu rozchodila, pak ale začala polehávat, dnes už nemůže skoro na nohy a přestala žrát. Zajímalo by mě, o co se jedná, jestli je jí pomoci,a pokud ne, zda by se dalo maso konzumovat.Předem děkuji za odpověď.