ZOOTECHNIKA

Hezký den, Kryštofe,
řidší výkaly mohou být jak po pastvě, tak i po velkých dávkách jádra. U celoročního chovu bych předpokládal adaptabilitu bachoru na mladou trávu.. na druhou stranu namoklý porost může způsobovat nadýmání. Zvláště, pokud jsou v porostu i jeteloviny.
U jádra může být prudká reakce, pokud se ovcím "naloží" vyšší dávky bez přechodu. Určitě je dobré dávkovat jádro po obahnění a začít od malé dávka až po dávky větší.
Pokud je problém s průjmy i přes úpravu výživy, pak je potřeba se obrátit na veterináře - parazitární nebo bakt. infekce.
Pokud je již pastva, pak bych vypustil jablka, brambory.
Horší kondice bude souviset s výživou - senáž, seno aj. - ve výživě chyběla energetický krmiva - jádro.
Zdravím Standa

Děkuji moc za rady.Váš veb je pro nás moc důležity již mnoho věcí jsme zde vyřešili.Ještě jednou díky.

Hezký den,

moc děkuji za pochvalu. Stránky budu v druhé polovině roku předělávat a upravovat je do tématických celků - dle chovaného druhu.
Přeji hodně chovatelských úspěchů.
Standa Staněk

Dobrý den, mám 2 letou jalovici plemene Jersey a chtěla bych ji inseminovat. Jsem Z Olomouce a hledám nějakého odborníka v okolí. Můžete mi poradit, na koho se obrátit a kde sehnat kvalitní ins. dávku?
Děkuji lenka

Hezký den, Lenko,

nejblíže máte středisko společnosti CRV, kde by jste se mohla pozeptat na možnosti inseminace vaší jalovice. Psal vám již kolega Ryba z Plemka.
Zdravím Standa

Dobrý den, každoročně si bereme na vypásání pozemku 3-4 jehňata (květen-říjen), tentokrát jsme pořídili 4 beránky (cca 3 měsíce staří, kolem 25 kg), kteří ještě nebyli na pastvě (chovatel krmil senem, jádrem). Dva dny prší, tak je pro jistotu máme jen v malém přístřešku (mají seno, sůl, vodu, trošku suchého rohlíku), prosím o info, jak nejlépe přejít na trávu - je možné volně vypustit na pastvu a jen v přístřešku mít k dispozici seno (event. přikrmovat šrotem), nebo se doporučuje trávu postupně přidávat, když jsou ještě zavření a až po té vypustit ven? Děkuji předem za info.Pavla

Hezký den, Pavlo,

přechod na pastvu u jehňat, která nejsou zvyklá je cca 10 až 14 dní. Zažívání, resp. bachorové mikroorganismy se musí na pastevní porost adaptovat. Začněte s malými dávkami zeleného krmení, tak 2x až 3x denně, poté pomalu navyšujte a můžete jehňata pouštět na pastvinu, zpočátku omezeně a po 10 dnech zcela. Pastva až poté co zmizí rosa z trávy.
Taky by nebylo špatné dávat jehňatům jadrné krmivo - cca 1/4 kg/kus s tím, že na konci výkrmu na cca 0,4 kg/den. Jde opět o dodání energie a přírůstky pak mohou být, v závislosti na plemeni okolo 200 g/den.
Zdravím Standa

Děkuji za odpověď!

Dobrý den,potreboval bych radu když koupím pro ovce krmnou mrkev a repu na zimu jak ji mohu uzkladnit prez zimu a kolik asi jí můžu dat jedne oveček za den.Děkuji

Zdravím, Petře,

řepa a mrkev jsou obecně velmi dobrá doplňková krmiva - podpora produkce mléka u laktujících ovcí, vitamíny aj. Jak mrkev, tak ani řepa nesmí zmrznou, jinak by mohly způsobovat zažívací problémy - průjmy. Uskladnit nejlépe ve slepě, ale zase nesmí být moc vlhký - nesmí plesnivět. Zkrmují se nakrájené na malé kousky, nebo se krouhají a mohou se doplnit i trochou jádra, případně řezaného sena - tzv. míchanice z krouhanky. Dávka jest mezi 0,75 až 2 kg na kus a den, u mladších kategorií 0,5 až 1,0 kg.
U řepy je potřeba vědět, jestli jde o krmnou řepu, polocukrovku nebo cukrovku. U polocukrovky bude dávka o něco nižší, u cukrovky cca poloviční /obsah cukrů je zde výrazně vyšší než u krmné řepy a na to je potřeba myslet/. Zdravím standa

Děkuji za odpověď.A ještě jeden dotaz.Heptavac plus jestli nevíte na co všechno funguje a když očkuje tímto kdy se provádí pře očkováni nebo tedy jak dlouho trvá účinek této látky.Děkuji

Pěkný den, Petře,

přípravek Heptavac Plus je určený k vakcinaci proti klostridiovým onemocněním (úplavice jehňat, tetanus aj.), dále proti onemocněním vyvolaným Mannheimia (zápaly plic, záněty vemene, spetikemie narozených jehňat - lidově otrava krve) a dále pak proti Pasteurelóze.
Podle informací výrobce je možno očkovat všechny věkové kategorie ovcí, mimo jehňat do 3 týdnů věku. Ovce se očkují, aby protilátky proti patogenům mohly přejít mlezivem do organismu jehňat.
Po aplikování první dávky by se měla druhá dávka podat 4 až 6 týdny po první (očkování březích matek). Přeočkování by mělo proběhnout pak do roka od poslední vakcinace. Podle výrobce by aktivní imunita u ovcí měla být zajištěna po dobu jednoho roku a pasivní imunita u narozených jehňat pak 4 týdny.
Veškeré vakcinace a odčervování musí chovatel probrat se svým veterinárním lékařem.
Zdravím, Standa

Dobrý den chtěla jsem se zeptat čím a jak se postarat o ovce po cely rok z veterinární ho hlediska .Kdy a čím odcervovat a za jak dlouho opakovat.Jaké vitamíny potřebuji zda stačí v lizu nebo i iněkčně?Aco kokcidie a enterotoxemie?nebo jestli hrozí ještě něco jiného.Děkuji moc za odpověď nikde na vebu jsem se někdo četla jak na to.Martina

Hezký den, Martino,
téma očkování a odčervení je a bude aktuální pořád.
1) téma odčervení - u odčervení je dle mého názoru dobré, aby si chovatel sestavil plán s veterinářem. Důvodem je skutečnost, že napadení ovcí parazity je záležitostí vždy konkrétního chovu - zoohygiena v chovu, ustájení /podestýlka/, péče o pastvu, lokalita pastvy /mokřady, blízkost lesa apod./. Obecným pravidlem je uskutečnit dvojí odčervení, tj, před vyhnáním na pastvu a na podzim před zimním ustájením ovcí. Určitě nemá smysl odčervování na slepo - tj.odčervit a nevědět, jak si na tom stádo stojí. Aby odčervení mělo smysl a bylo cílené, pak se odebírají výkaly a ty se posílají do laboratoře nebo na Státní veterinární ústav ke koprologickému vyšetření. Z laboratoře obdržíte vy, nebo váš veterinář výsledky a podle toho se zvolí účinný přípravek (ve výsledcích budou parazité a jejich výskyt je obvykle zaznačen křížky - více křížků - silnější napadaní ovcí parazity). U ovcí někteří chovatelé odčervují před zapouštěním cca 1 a 1/2 až 2 měsíce, a to spolu s berany. Odčervení v druhé polovině březosti, tj. okolo 3 až max. 4 měsíce se zvažuje podle intenzity napadení parazity /opět po vyšetření výkalů/. Odčervení jehňat se dělá týden až 14 dní před odstavem od matek, tj. mezi 80 až 100 dnem věku při odstavu okolo 4 měsíce.
2) vakcinace - opět i zde je dobré si udělat schéma vakcinace vypracované veterinářem. Jehňata - zajištění protilátek u jehňat začíná u matek. Zní to možná nelogicky, ale jehňata, kůzlata i telata se rodí bez protilátek, nebo s jejich velmi omezenou hladinou. Rozhodující cestou, jak jehně získá protilátky je prostřednictvím mleziva, tedy prvního mléka, které saje v průběhu prvních hodin po narození od bahnice. Ty jej chrání proti infekcím první 2 až 3 měsíce, protože vlastní tvorba protilátek u něj začíná pozvolna od 3 týdne věku. Tedy jednou z cest jak zajistit dostatek protilátek v mlezivu je vakcinace matek. Velké problémy v odchovu jehňat způsobují klostridie, způsobující enterotoxemie a tetanus. Proti enterotoxemii se očkují matky první dávkou cca měsíc a půl až dva měsíce před bahněním a druhé očkování následuje za 14 dní. Jehňata se pak očkují proti enterotoxemii mezi 6 až 8 týdnem věku a následuje pak opět revakcinace. Veterinář by vám měl navrhnout schéma vakcinace ovcí a beranů (u beranů alespoň revakcinace v přípravném období na připouštění). U jehňat se doporučuje z důvodů prevence svalové dystrofie podat vitamín E a selen - např. Selevit - podává veterinář - okolo 3 týdne věku jehněte. Samozřejmě můžete jehněti podat po narození jiné přípravky - probiotika a prebiotika, které mají za cíl podpořit zdravý odchov jehňat.
U ovcí není na škodu zvážit vakcinaci zvířat proti nakažlivému kulhání. Stejně tak se můžete pozeptat i na očkování proti pasterelóze, tam je podobné schéma jako u enterotoxémie.
S očkováním a odčervením souvisí si péče o pastvinu, posekání nedopasků, hnojení a event. vápnění pastvin. Také péče o podestýlku je dobrou chovatelskou praxí (např. příměsí jemně mletého vápence, který zlepšuje hygienu podestýlky). Také pravidelná střiž a min. 2x roční prohlídka a úprava paznehtů je nezbytná.
Omlouvám se za obsáhlost odpovědi. Standa

Dobrý den,začínám s venkovním chovem prasat a koupil jsem na sezonu 2 landrasy.Jelikož bylo slunečné počasí,zčervenala jim kůže od ocásku až po uši.Je třeba kůži nějak ošetřit?Jinak se chovají zcela normálně,už vylézají jen k večeru,ikdyž mají ve výběhu i stín od stromu.Stále mají teplejší kůži než normálně.Trvá to už 3 dny.

Zdravím mám prasata třetím rokem venku a je to běžné ...
musí mít možnost stínu jinak budou červený až do podzimu :)

špatně jsem to formuloval
jak mají dostatek stínu a vody tak jim to nevadí , <- čárka :-) budou červený až do podzimu :-)

Hezký den, Martine,
venkovní chov prasat musí respektovat některé potřeby prasat, ke kterým zajištění stínu neodmyslitelně patří. Kůže prasat je velmi citlivá na sluneční záření a proto taky na intenzivní záření reaguje, stejně jako u člověka, zčervenáním. Pokud bude bude na pastvě převažovat polostín, pak s ní problém nemám... pokud ale jde spíše o výběr s celodenní sluneční expozicí, pak doporučuji mít prasat ve výběhu ráno, nebo večer. Dříve se dělávala tzv, pastva prasat, ale pasáci prasat věděli, že před polednem a pár hodin po něm se prasata mají zahánět k hájům nebo lesům.
Zčervenalá kůže je jednoznačně spálená a měla by být ošetřena, stejně jako se to dělá u lidí.. tedy první pomocí je nejlépe panthenolový sprej nebo mast. Pokožka je náchylnější u zvířat ke spálení i při pastvě, kde je např. třezalka. V úvahu u prasat berte riziko možného úpalu i úžehu, zvláště pokud se nemá prase kam schovat před sluncem. Nejrozumnější je pastva v polostínu, nebo možnost přístupu do přístřešku celodenně.
Zdravím Standa

Dobrý den mám moc pěknou kozičku dvouletou kůzlatům je přes 2 měsíce jsou tři. jsou moc pěkná ještě pijí když jim koza dá. Měla celkem malé struky,teď pozoruji asi 14 dní že ten jeden struk je velice pěkný a plný mléka oproti tomu druhému.zámět tam mít nebude není červený ani tvrdý,pravidelně ji dojím a úplně vydojuji. Je to čistě estetické. Ještě bych měla dotaz zda kůzlatům mohu dávat syrovátku pít zda nedostanou průjem.(já syrovátku nemusím.) Děkuji mnohokrát Zdraví Jiřina

Pěkný den, Jiřino,
základem dojení koz je v průběhu jejich odchovu dělat tzv. dodojky, tedy vyprázdnit mléčnou žlázu dojením. Kůzlata sají z obou struků, někdy ale je jejich preference jen na jeden z nich, proto při pohledu zezadu na vemeno můžete vidět větší jednu z polovin vemene. To je běžné a dodojky, často ale už plnohodnotné dojení je prevencí zánětu vemene u koz. Krátké struky mohou být jednou z možných příčin nevyprázdnění vemene a může znesnadňovat sání kůzlat, navíc, kratší struk může být kůzlaty i intenzivněji tisknut a občas se stává, že struky mohou být tzv. "pokousané", to pak koza omezeně kojí kůzlata, protože je to pro ní bolestivé. Je potřeba i toto kontrolovat. Jednou z vadu je také vybočení struků do boku. Ty jsou častěji špinavější a mohou koze znesnadňovat pohyb.
Co se týče syrovátky, tak pokud jde o plnohodnotnou syrovátku, tak ta ve větších objemech má silné projímavé účinky, proto se v krmení používá tzv. částečně nebo úplně odcukřená - delaktózovaná syrovátka. Proto s jejím dávkováním je potřeba být opatrný. Vhodná je syrovátka pro prasata a kozám se dávala dříve jako tzv. vomastek - seno, trochu šrotu, otruby a decentně přelít syrovátkou. Nebo ze syrovátka lze ještě zkusit udělat doma sýry typu ricotta - vysrážení syrovátkových bílkovin.
Zdravím Standa