Hezký den, Martino,
téma očkování a odčervení je a bude aktuální pořád.
1) téma odčervení - u odčervení je dle mého názoru dobré, aby si chovatel sestavil plán s veterinářem. Důvodem je skutečnost, že napadení ovcí parazity je záležitostí vždy konkrétního chovu - zoohygiena v chovu, ustájení /podestýlka/, péče o pastvu, lokalita pastvy /mokřady, blízkost lesa apod./. Obecným pravidlem je uskutečnit dvojí odčervení, tj, před vyhnáním na pastvu a na podzim před zimním ustájením ovcí. Určitě nemá smysl odčervování na slepo - tj.odčervit a nevědět, jak si na tom stádo stojí. Aby odčervení mělo smysl a bylo cílené, pak se odebírají výkaly a ty se posílají do laboratoře nebo na Státní veterinární ústav ke koprologickému vyšetření. Z laboratoře obdržíte vy, nebo váš veterinář výsledky a podle toho se zvolí účinný přípravek (ve výsledcích budou parazité a jejich výskyt je obvykle zaznačen křížky - více křížků - silnější napadaní ovcí parazity). U ovcí někteří chovatelé odčervují před zapouštěním cca 1 a 1/2 až 2 měsíce, a to spolu s berany. Odčervení v druhé polovině březosti, tj. okolo 3 až max. 4 měsíce se zvažuje podle intenzity napadení parazity /opět po vyšetření výkalů/. Odčervení jehňat se dělá týden až 14 dní před odstavem od matek, tj. mezi 80 až 100 dnem věku při odstavu okolo 4 měsíce.
2) vakcinace - opět i zde je dobré si udělat schéma vakcinace vypracované veterinářem. Jehňata - zajištění protilátek u jehňat začíná u matek. Zní to možná nelogicky, ale jehňata, kůzlata i telata se rodí bez protilátek, nebo s jejich velmi omezenou hladinou. Rozhodující cestou, jak jehně získá protilátky je prostřednictvím mleziva, tedy prvního mléka, které saje v průběhu prvních hodin po narození od bahnice. Ty jej chrání proti infekcím první 2 až 3 měsíce, protože vlastní tvorba protilátek u něj začíná pozvolna od 3 týdne věku. Tedy jednou z cest jak zajistit dostatek protilátek v mlezivu je vakcinace matek. Velké problémy v odchovu jehňat způsobují klostridie, způsobující enterotoxemie a tetanus. Proti enterotoxemii se očkují matky první dávkou cca měsíc a půl až dva měsíce před bahněním a druhé očkování následuje za 14 dní. Jehňata se pak očkují proti enterotoxemii mezi 6 až 8 týdnem věku a následuje pak opět revakcinace. Veterinář by vám měl navrhnout schéma vakcinace ovcí a beranů (u beranů alespoň revakcinace v přípravném období na připouštění). U jehňat se doporučuje z důvodů prevence svalové dystrofie podat vitamín E a selen - např. Selevit - podává veterinář - okolo 3 týdne věku jehněte. Samozřejmě můžete jehněti podat po narození jiné přípravky - probiotika a prebiotika, které mají za cíl podpořit zdravý odchov jehňat.
U ovcí není na škodu zvážit vakcinaci zvířat proti nakažlivému kulhání. Stejně tak se můžete pozeptat i na očkování proti pasterelóze, tam je podobné schéma jako u enterotoxémie.
S očkováním a odčervením souvisí si péče o pastvinu, posekání nedopasků, hnojení a event. vápnění pastvin. Také péče o podestýlku je dobrou chovatelskou praxí (např. příměsí jemně mletého vápence, který zlepšuje hygienu podestýlky). Také pravidelná střiž a min. 2x roční prohlídka a úprava paznehtů je nezbytná.
Omlouvám se za obsáhlost odpovědi. Standa

Dobrý den,začínám s venkovním chovem prasat a koupil jsem na sezonu 2 landrasy.Jelikož bylo slunečné počasí,zčervenala jim kůže od ocásku až po uši.Je třeba kůži nějak ošetřit?Jinak se chovají zcela normálně,už vylézají jen k večeru,ikdyž mají ve výběhu i stín od stromu.Stále mají teplejší kůži než normálně.Trvá to už 3 dny.

Zdravím mám prasata třetím rokem venku a je to běžné ...
musí mít možnost stínu jinak budou červený až do podzimu :)

špatně jsem to formuloval
jak mají dostatek stínu a vody tak jim to nevadí , <- čárka :-) budou červený až do podzimu :-)

Hezký den, Martine,
venkovní chov prasat musí respektovat některé potřeby prasat, ke kterým zajištění stínu neodmyslitelně patří. Kůže prasat je velmi citlivá na sluneční záření a proto taky na intenzivní záření reaguje, stejně jako u člověka, zčervenáním. Pokud bude bude na pastvě převažovat polostín, pak s ní problém nemám... pokud ale jde spíše o výběr s celodenní sluneční expozicí, pak doporučuji mít prasat ve výběhu ráno, nebo večer. Dříve se dělávala tzv, pastva prasat, ale pasáci prasat věděli, že před polednem a pár hodin po něm se prasata mají zahánět k hájům nebo lesům.
Zčervenalá kůže je jednoznačně spálená a měla by být ošetřena, stejně jako se to dělá u lidí.. tedy první pomocí je nejlépe panthenolový sprej nebo mast. Pokožka je náchylnější u zvířat ke spálení i při pastvě, kde je např. třezalka. V úvahu u prasat berte riziko možného úpalu i úžehu, zvláště pokud se nemá prase kam schovat před sluncem. Nejrozumnější je pastva v polostínu, nebo možnost přístupu do přístřešku celodenně.
Zdravím Standa

Dobrý den mám moc pěknou kozičku dvouletou kůzlatům je přes 2 měsíce jsou tři. jsou moc pěkná ještě pijí když jim koza dá. Měla celkem malé struky,teď pozoruji asi 14 dní že ten jeden struk je velice pěkný a plný mléka oproti tomu druhému.zámět tam mít nebude není červený ani tvrdý,pravidelně ji dojím a úplně vydojuji. Je to čistě estetické. Ještě bych měla dotaz zda kůzlatům mohu dávat syrovátku pít zda nedostanou průjem.(já syrovátku nemusím.) Děkuji mnohokrát Zdraví Jiřina

Pěkný den, Jiřino,
základem dojení koz je v průběhu jejich odchovu dělat tzv. dodojky, tedy vyprázdnit mléčnou žlázu dojením. Kůzlata sají z obou struků, někdy ale je jejich preference jen na jeden z nich, proto při pohledu zezadu na vemeno můžete vidět větší jednu z polovin vemene. To je běžné a dodojky, často ale už plnohodnotné dojení je prevencí zánětu vemene u koz. Krátké struky mohou být jednou z možných příčin nevyprázdnění vemene a může znesnadňovat sání kůzlat, navíc, kratší struk může být kůzlaty i intenzivněji tisknut a občas se stává, že struky mohou být tzv. "pokousané", to pak koza omezeně kojí kůzlata, protože je to pro ní bolestivé. Je potřeba i toto kontrolovat. Jednou z vadu je také vybočení struků do boku. Ty jsou častěji špinavější a mohou koze znesnadňovat pohyb.
Co se týče syrovátky, tak pokud jde o plnohodnotnou syrovátku, tak ta ve větších objemech má silné projímavé účinky, proto se v krmení používá tzv. částečně nebo úplně odcukřená - delaktózovaná syrovátka. Proto s jejím dávkováním je potřeba být opatrný. Vhodná je syrovátka pro prasata a kozám se dávala dříve jako tzv. vomastek - seno, trochu šrotu, otruby a decentně přelít syrovátkou. Nebo ze syrovátka lze ještě zkusit udělat doma sýry typu ricotta - vysrážení syrovátkových bílkovin.
Zdravím Standa

Dobrý den,

chtěla jsem se poradit, naše koza měla jeden den trošku krve ve stolici a pak začala mít průjem (asi hodně trávy), vařila jsem jí vločky s mrkví, černý čaj, dala seno, vynechala trávu. Po dvou dnech zda se v pořádku, žere, průjem téměř není. Chci se zeptat zda můžeme normálně konzumovat její mléko,když byla v té stolici před pár dny krev? Mléko převařuji, ale nemůže to nějak přejít do mléka, kdyby ta krev a průjem byla něčeho předzvěst (zánět)? Mnohokrát děkuji za odpověď. Kozu mám 5dnů a nikdy jsem kozy nechovala.

Na průjem u kozy platí malý rum. Je to rada od jedný babky. Vyzkoušel jsem to, a funguje to. Stříknul jsem jí ho do tlamy injekční stříkačkou. Seno je taky nutné. Mléko by se mělo používat pro lidi až po skončení průjmu. Zvířatům např. slepicím by mléko nemělo vadit. I to mám vyzkoušený. S krví ve stolici u kozy jsem se ještě nesetkal.

Hezký den, Jitko,
krev ve výkalech kozy se někdy objevit může a to v souvislosti s podrážděním zažívacího traktu. Pokud je množství malé, pak je dobré kozu pozorovat a uskutečnit uzpůsobení výživy. Pokud je krve ale více, pak je to vždy na veterinární prohlídku.
Přechod ze sena na mladý porost může působit na zažívání a koza pak může mít velmi měkkou stolici. Někdy krev ve stolici také může signalizovat parazitární onemocnění. Určitě to chce jednou, dvakrát do roka udělat rozbory výkalů a podle toho i následně cíleně odčervit. U výživy, resp, pastvy je vhodné pomalu přecházet ze zimního krmení, často sena na pastvu. U mladé pastvy bývá nízký obsah hořčíku, proto celoročně je potřeba dávat kozám i minerální látky - minerální liz (ne kamennou sůl), nebo minerálně-vitamínové preparáty např. do šrotu (dle toho, jestli koza je dojená, resp. kojí či nikoliv).
Flexibilní úpravu krmné dávky resp. dietu chválím.
Standa

PS. vždy když je zvíře nemocné, pak by mléko být preventivně nemělo být konzumováno. Pokud šlo jen o nějaký velmi přechodný problém, tam bych se nebál. U koz je taky potřeba pravidelně kontrolovat vemeno a tělo, kvůli klíšťatům a možnému přenosu mozkové encefalitidy. Vaření lze proto jednoznačně doporučit. Standa

Dobrý den máme měsíční kůzláta ale bohužel jsme kozu museli pnechat porazit ,kůzlata již přežvykují sami ale je potřeba je ještě dokrmovat mlékem a jaké dávkování? děkuji Marková

Hezký den, Mílo,

kůzlata bych krmil mlékem do cca 8 týdne. Odstav je možná i dříve, ale i později, třeba kolem 90 dne a spíše než věk je potřeba se dívat na hmotnost kůzlat, která by měla být u odstavovaných kůzlat mezi 12 až 15 kg. Zkrácený odstav je možný, ale prodloužení období mléčné výživy má výhodu v podobě vyšší živé hmotnosti. U odstavu bych pak preferoval postupné (několikadenní) snižování dávky mléka, a to před tzv. náhlým odstavem ze dne na den. K dispozici by měl být nejlépe starter - jadrné krmivo (ne šrot), seno a hlavně dostatek čisté vody.
Zdravím Standa

Problém je vtom že z láhve ani s džberu mléko nechtějí pít začli jsme tedy přidávat málo jádra seno a tráva celodenně,mohou se přidávat i brambory?

Hezký den, Mílo,
kůzlata jsou ještě relativně malá. Při umělé výživě mlékem nebo mléčnou náhražkou, je u některých kůzlat problém se sáním způsoben i nevhodným tvarem dudlíku (pro jehňata a kůzlata se používají delší savičky). U pití z volné hladiny se chodí tzv. přes prsty, tj. namočení čistých prstů do mléka nebo náhražka a zavedení do úst kůzleti.., pokud saje, pak se namočení ještě několikrát opakuje a pomalu se prsty ošetřovatele ponoří do nádoby s mlékem nebo náhražkou. Nechají se chvilku sát mléko tzv. přes prsty a poté se snažíme, aby se kůzle chytlo a sálo samo. Je to metoda, která vyžaduje trpělivost a dobu tak 2 až 3 dní na návyk.
Pokud ale kůzlata ani přes snahy mléko sát nechtějí, pak musíte zajistit kvalitní krmiva rostlinná, tj. starter (jadrné krmivo), seno a vodu. U pastvy bych byl opatrný, protože je ještě hodně mladá a mohly by být problémy s trávicími potížemi (průjmy). Navíc v mladém porostu může být nedostatek hořčíku - z toho vyplývá riziko vzniku tzv. pastevní tetanie.
Zdravím Standa

Starterem se rozumí jadrné krmivo?tedy mohu podávat kukuřici oves ječmen?je potřeba i solný liz neustále k dispozici? děkuji za odpověd

Hezký den, Mílo,

starterové krmivo je v podobě granulí a je složeno nejen z obilovin (pšenice, soja, sladový květ, otruby, kukuřice aj.), ale jsou v něm také např. řepkové výlisky, vitamíny a minerální látky. Starter je kompletním krmivem vhodným pro optimální vývoj předžaludků.
Pokud budete podávat kukuřici, oves a ječmen, pak by bylo vhodné do něj doplňovat i minerální a vit. preparáty. Pro kůzlata např. Roboran, Vitaplastin aj. Minerální liz bych dával po 3. měs. věku, stejně jako zkrmování brambor. Vhodné jsou v malém množství pro laktující kozy.
Zdravím Standa

Dobrý den.Mám dotaz,kdy nejpozději nasadit jehňatům gumičky na ocásky?A na jakou délku se nechávají .Děkuju

Hezký den, Pepo,

gumičky se nasazují mezi 3 a 4 ocasní obratel. Pokud nemáte s nasazováním gumiček zkušenosti, pak bych doporučil, aby zákrok udělal veterinář nebo vet. technik, případně zkušený chovatel. V ohled by měly být brány i zákonné požadavky, kde bez sedace lze kupírování ocasu dělat u jehňat do 8 dne (viz. zákon na ochranu zvířat proti týrání). Poraďte se s vašim veterinářem. Standa

Zdravim,jak dlouho trvá u ovcí březost je to kříženka roman z texlem dík.