ZOOTECHNIKA

Velmi vám dakujeme Katka .

Zdravím Stando! Mám na vás dotaz, čím respektive jakým mléčným plemenem připustit krávu jersey? Nechci čistokrevné tele, zároveň mám obavy,aby v případě zapuštění například holštýnem kráva porodila tele v pohodě. Názory jsem dostal různé. Děkuji za reakci

Zdravím, Járo,

napište mi prosím důvod(y) pro křížení.. proč jej chcete dělat, resp. proč nechcete čistokrevné jersey tele. Standa

Zdravím Stando! Mám křížené i kozy tzv. F1,a i dle toho co jsem se dočetl třeba i u krav holštýn je křížením dosaženo zlepšení životnosti, užitkovosti atd. Na internetu jsem našel i nějaké studie. U koz se mi to osvědčilo, proto bych to chtěl praktikovat i u kravky. Každopádně jsem od vás nedostal odpověď, které mléčné plemeno by bylo vhodné k připuštění jersey, jde mi o to,aby se kravka otelila bez zbytečných problémů.

dobry den chtěla bych se zeptat jak spravně skladovat inseminačni davku.Tj.teplota a kolik dnu nebo hodin a za jak dlouho při odstavu prasnice mužu znovu připouštět.Tim myslim za kolik dnu.Zatim předem děkuji za odpověd´.

Dobrý den ,prosím Vás máme na pastvině stádo krav Gasconne a teď se nám začaly některé telit . Máme u nich stále býka a chtěla jsem se zeptat jestli je vhodné ho mezi nimi nechávat nebo ho máme odstavit a po jak dlouhé době je vhodné ,aby krávy znova po otelení zabřezly ? Jinak krávy i býk jsou velice klidní.Máme dávat telatům nějaké příkrmy nebo stačí mléko od krávy máme (EKO)?A ještě jedna otázečka ,měli bychom nechat krávy očkovat před porody ? Děkuji moc za radu :-)

Zdravím, Zdeňko,

a) býk by měl být ve vašem stádu, kde právě probíhají porody krav, oddělen. Samostatný výběh, ustájení v samostatném kotci pro býka a do stáda jej zařazovat v hlavní sezonu připouštění (tj. červen až srpen).
b) příkrm telat je možný, ať již to jest přídavkem sena nebo koncentrovaného krmiva - směsi pro odchov telat. Řeší se to obvykle systémem prolézaček, tedy ohraněného prostoru, kam mohou pouze telata, ale ke krmivům pro telata se nedostanou jak krávy, tak případně starší jalovice.
c) vakcinace - určitě vakcinace je možné uskutečnit, ale vždy by měl být dělán v součinnosti chovatel - veterinář. Hlavně by měl chovatel vědět, jaké problémy v chovu má (průjmy u telat, trichofytoza aj.). Stejně tak je potřeba spolupracovat i při tvorbě antiparazitárního programu a součinnosti při povinných testech viz. METODIKA KONTROLY ZDRAVÍ ZVÍŘAT A NAŘÍZENÉ VAKCINACE NA ROK 2013.
http://eagri.cz/public/web/file/186478/ZEMEDELSTVI_02_12_upraveno.pdf
ZDravím Standa

Dobrý den,mám dotaz ohledně slepice-má kolébavou,váhavou chůzi,celkově je taková malátnější.Máme jich celkem 6,ostatní jsou v pohodě.Když ji prohmatám lehce břicho,tak jsem měla pocit jako by tam měla vejce ,ale nemůže je asi snést.Průjem nemá,stáří 2,5 let,krmíme suchým nastrouhaným pečivem,obilí ,kukuřičný šrot,přidáváme trochu Konvitu,minimálne 2x denně je pouštíme na zahradu+volný pohyb ve volieře. Nevím co by mohlo být příčinou a dá se to léčit?

Hezký den, Anno,

s chorobami drůbeže nemám žádné zkušenosti, takže mou odpovědí vás asi zklamu. Již mé opakující se obrácení na veterinárního lékaře platí i zde. Případně se obrátit na místní chovatelé drobného zvířectva, kde jsou profesionální chovatelé. Nemocí drůbeže je celá řada, proto požádejte o radu u odborníků. Držím pěsti. Standa

Dobrý večer Stando,děkuji za odpověď,taky jsem se už informovala u známého chovatele,konstatoval,že už zřejmě je čas ,,na polévku,,... bohužel je máme hodně ochočené a je nám jich líto jakkoliv použít jinak než na produkci vajec.Děkuji za Váš čas a odpověď -hezký večer Anna :-)zjc6

Hezký den,
dostala jsem nabídku koupit si kanadské pastevní prase, a to celou rodinku. Poradíte mi čím krmit a jaké jsou podmínky pro chov tohoto plemene? Děkuji Mirka

Hezký den, Mirko,

určitě žádné plemeno Kanadské pastevní prase neznám, ani jsem je nedohledal. V našich končinách se v poslední době objevují podnikavci, která tato prasat nabízejí (někdy i pastevní strakaté prase aj.). Často jde o křížence různých plemen (plemena uznaná, kříženci např. s divokým prasetem apod.), ale takováto lidová tvořivost - náhodné křížení (prznění) je v rozporu s národní legislativou - Zákonem o šlechtění a plemenitbě.
Pokud neznáme dostatečně daného chovatele, nemáme deklarován jasný původ zvířat, neobdržím doklady o zvířatech, pak je lepší nic od takového člověka nekupoval.
To samé platí po podléhání módním trendům - "prasátko do bytu" apod.
Tedy, má rada jest nekupovat žádná kanadská pseudoprasátka a v tomto případě máte možnost se obrátit na Českou plemenářskou inspekci. Na zvážení je podání podnětu ve věci klamavého jednání či podvodu.
Zdravím Standa

Máme stáj s vazným ustájením dojnic. Do kdy je možné tento způsob ustájení používat?

Hezký den, Milčo,

vazné ustájení není zrušeno resp. zakázáno a datu jeho zákazu nevím. Návrh na úrovni EU zde byl již před lety, ale jeho projednávání bylo odloženo, a to s ohledem na ostatní země, kde je skot ustájen vazně - malochovy v Rakousku, Německu, Francii aj. V podmínkách ČR je tzv. na vazno chováno cca 10 % dojených krav (90 % krav je ustájeno ve volných stájích).
Zdravím Standa

Dobrý den,

chtěl bych poprosit o radu. U jednoho jehněte (kříženec Romanovky a Suffolka) asi týden starého se objevil průjem. Jedná se o jehnici ze dvojčat. Druhé jehně (taky jehnice) prospívá výborně. Matka snad na základě zápachu jehně odmítá a nedává mu pít. Chtěl bych se zeptat, jak mám průjem u takto malého jehněte řešit. Vím, že existují směsi, ale ty se podávají hned po narození a dodací lhůta je 7 dní. Existuje i jiné řešení? Třeba nějaký bylinný odvar. Děkuji za odpověď.

Zdravím, Jirko,

bylinné směsi aj. beru jako podpůrný prostředek skutečné léčby, která by měla být navržena veterinářem. Co se týče průjmu u jehněte, pak nelze ani v náznaku soudit na původce. To může říci jen veterinář na místě (průjem vodnatý, krvavý, silně zapáchající apod.) - odhad - stanovení možné původce (bakteriální infekce). Průjmy se musí řešit ihned s veterinářem - riziko rychlé dehydratace, prudkého průběhu, vyčerpání, úhynu.. případného postižení i ostatních chovaných jehňat.
Co se týče napájení mlékem, pak lze ovci přidržovat při sání. Pokud to nejde, pak přejít alternativně např. na kozí mléko a pak přejít na mléčnou krmnou směs. Důležité je v prevenci průjmů nepodcenit příjem mleziva (ostříhaná vlna kolem vemene, umyté vemeno a potvrzení, že struky ovce jsou průchodné - odstřiky). Také poporodní ošetření - zejména pupku jodovou desinfekcí. Z pohledu ustájení je dobré 2x do roka uskutečnit vyhrnutí podestýlky, desinfekci.. hygienu podestýlky lze zvýšit i přídavkem jemně mletého vápence - posypem podestýlky.
Držím pěsti! Standa

Ještě dotaz, lze krmit mírně plesnivé pečivo například chléb? Nemám na mysli proplesnivělé skrz naskrz, ale jen povrchovou plíseň, kamarádka mi říkala, že to koňům dává tak, že to setře nebo umyje a pak krmí, jaký je na to váš názor? Znova opakuji,že se jedná jen o povrchovou plíseň a ne zcela znehodnocené pečivo. Je to jen informativní dotaz, sám takové pečivo nekrmím, ale likviduji. Díky za reakci

Zdravím, Járo,

ještě jednou. U krmení zvířat platí, že i malé okrsky plísní jsou plísněmi a potravina - krmivo je plísní zasažena podstatně více než vy vidíte a než si jistě myslíte. Takové pečivo bude obshaovat aflatoxiny, ochratoxiny aj., podle druhu plísně.. a jak jsem psal nedávno, tělo má schopnost toxiny kumulovat a část se jich může dostávat do surovin - mléko apod.
Žádné omývání, seškraby, vyřezávání nemá smysl. Taková to krmiva - potraviny patří do koše, na skládku, nebo do hnojiště. Zvířata nesmíme brát jako odpadkový koš!!!.. Určitě by jste si plesnivý rohlík taky nedal.. a to ani po oškrabání plísně :)
Zdravím Standa

Zdravím Stando! Rýsuje se mi možnost přístupu k mlátu, chovám kozy a králíky. Chtěl bych se zeptat zda-li je možnost kozám a králíkům zařadit,samozřejmě postupně, mláto jako doplněk krmné dávky, jestli ano tak kolik procent může mláto tvořit v krmné dávce? Děkuji za reakci

Hezký den, Járo,

mláto je dobrým doplňkovým krmivem jak pro přežvýkavce, tak i pro prasata. O králících informace nemám (mláto se u nás dávalo hlavně praseti). Pokud jej budete zkrmovat, pak je potřeba pamatovat na to, že se zejména v létě rychle kazí (zkrmování čerstvého nejlépe do 36 až 48 hodin). Použil bych ho u laktujících koz a to v dávce cca 0,25 kg/den s tím, že přídavek jadrného krmiva (obilovin - šrotu) je vhodný, protože mláto nemá vysoký obsah energetické složky (vyrovnání poměru bílkoviny : energie). Zdravím Standa