ZOOTECHNIKA

Hezký den, Pavle,
co se týče chovu prasat, pak pastva nikdy nesmí být jediným krmivem, protože prase není koza, ovce ani skot, tedy přežvýkavec. Pastva je vždy doplňkovým krmivem, hlavním krmivem jsou krmiva rostlinného původu - šroty obilovin, luskovin, pokrutiny, brambory aj., tak i krmiva živočišného původu - mléko, syrovátka aj.
Vietnamnské prase se obvykle velmi dobře snáší s ostatními zvířaty, takže myslím, že problém s jejich chovem společně s ovcemi by nemusel býti problémem.
U ustájení jsem zastáncem, aby zvíře mělo chráněné místo, čemuž stáj -"chlév" nejlépe vyhovuje (samozřejmě s možností chodit do výběhu po max. možnou dobu v roce). V letních měsících je pak přístřešek nebo přírodní stínění stromy dostačující. Celoroční venkovní chov je otázkou, ale protože vietnamské prase neoplývá velkým růstem, pak si v případě vyšší sněhové nadílky moc jeho procházku, zejména v zimě po výběhu, nedokáži představit.
Zdravím Standa

Dobrý den,
ráda bych se zeptala na Váš názor. V jedné z Vašich předešlých odpovědí jsem se dočetla, že je nutné nechávat hlavně jehničky u jejich matek, aby došlo k vtištění chování matky k mláďatům. Ale jak je to potom v případě u koz, když někteří chovatelé kůzlata odeberou kozám hned po narození, a krmí flaškou s kozím mlékem a pak přejdou automaticky na nějakou náhražku. Kůzlata tedy rostou jak z vody, ale - mají potom takto odchované kozičky problém s mateřskými vlastnostmi? Viděla jsem to na farmě v Rakousku.
Děkuji za odpověď.

Hezký den, Marie,

ve svém předchozím příspěvku jsem psal o tzv. imprintinku, tedy vtištění... jde o "rychlo" učení se ve vztahu vytvoření si pouta mezi novorozencem a matkou (a opačně). Koza, ale i ovce si po porodu s mláďaty tvoří pouto vizuální a zejména pachové. Mateřské chování se projevuje u koz snahou stimulovat dýchání kůzlete olizováním, osušováním jej, podněcováním ke vstávání, postojem umožňujícím kojení, chránění si kůzlete apod.
Mateřské chování - je vcelku málo poznatků o genetice a mateřství u hospodářských zvířat (např. u myší byl v Cambridge objeven gen mateřství - matky s poškozeným genem nebyly zrovna příkladné matky), sociálními vzorci - vztah kozička - koza.. v porovnání s dítětem je kůzle při narození "zralejší", neb je jeho život podstatně kratší než ten lidský (vstávání, péče o tělo, sání, samostatný příjem krmiva, hraní si, dospívání, rozmnožování.. to vše v jednom roce). Vazba matka x dcera resp. koza a kozička je proto z mého pohledu významná. Samozřejmě na chování matky mají vliv i hormonální změny v organismu po porodu(hormony štěstí - endorfiny, hormon péče o mládě - prolaktin apod.).
Sledování mateřského chování bylo a je v chovech stejně důležité, právě pro to, aby "problematické" matky byly z chovu vyřazovány včas a předcházelo se tak opakovaným problémům (odmítání péče, útočné chování apod.).
Druhou věcí je pak management péče o narozená kůzlata. V malochovu je nejrozšířenější přirozený odchov s následným pozvolným odstavem kůzlete (samozřejmě každý chovatel má svou strategii "jak na to"). Oddělení kůzlat od matky bezprostředně po narození vyžaduje zvýšenou lidskou péči (ošetření, osušení, mlezivo apod.) a někdy je praktikováno za účelem eliminace přenosu některých chorob z kozy na kůzle - například virová "kozí" encefalitida a artritida (CAE), v chovech s paratuberkulózou aj. Samozřejmě neopomenu i na fakt, že specializované farmy s chovem dojených koz to dělají z důvodu ekonomického - rozdojení koz a zpeněžení max. objemu mléka s tím, že kůzlata jsou odchovávána skupinově ve školkách, krmena mléčnou náhražkou atd. Krmení kůzlat z láhve je spíše do podmínek menší farmy, větší chovy spíše napájejí kůzlata mléčnými nápoji prostřednictvím věder s více dudlíky.
Pokud nebyly kozičky odchovávány s matkou, pak se některé problémy v chovech vyskytovat mohou. Například u koziček skupinově odchovávaných a které nesají mléko z dudlíků, ale pijí z volné hladiny (pití z vědra , misky), může být problém s tzv. křížovým sáním - momentu, kdy kůzlata vypijí (vyhltají) svou dávku a nemají uspokojen sací reflex (mléko bylo přijato velmi rychle v porovnání se sáním z dudlíku nebo struku) - začnou se sát na hlavě, krku, olizovat apod. Problém může být na světe - tzv. výskyt cucalek.
Pokud to v malochovu jde a není zde zdravotní problém, pak péče matky o kůzle je nenahraditelná. Pokud to nejde z různého důvodu, pak musí nastoupit "lidská máma" a snažit se o co nejkvalitnější odchov kůzlat či jehňat.
Zdravím Standa

Dobrý den chrěla jsem se zeptat naše koza porodila jsme dvě zdravá kůzlátka,ale mám takový problém že pijou pořád jen z jednoho vemínka .Z toho druhého jsem trochu odstříkala aby se koze odlehčilo dělám dobře ?je to porvé co se nám to takto stalo,děkuji za odpověd.

Hezký den, paní Marková,

určitě děláte dobře. Pokud kůzlata jsou tzv. "pod kozou" je potřeba alespoň 1x denně zkontrolovat vemeno kozy (pohled zezadu - souměrnost naplnění nebo vyprázdnění) a kozu oddojovat, zvláště pokud je kůzlaty intenzivněji vysávána jen jedna z poloviny. Doporučuji toto i dále dělat a po odstavu kůzlat pak přejít na ruční dojení - získávání konzumního mléka. Zdravím Standa

Dobrý večer Stando, pořídila jsem si 3 měsíční kozičku a aby jí nebylo smutno, tak jsem si vzala i její sestřičku. Ta má ale u cinkrlátka má bulku. Bývalá majitelk
a tvrdí, že je tuková a nic to není. Vím, že nejste veterinář, ale zajímalo by mě, jestli jste se s tím náhodou nesetkal. Žádný veterinář v okolí kozy nedělá, máme zde pouze doktora, který dělá akutní případy. Kozička je jinak čilá, krásně baští a má se k světu. Předem děkuji za odpověď. Radka

Hezký den, Radko,

s bulkou v okolí cinkrlátek - zvonků jsem se nesetkal a jak předesíláte, pak skutečně nejsem veterinární lékař. Určitě ve vašem okolí nebude jen jediný veterinární lékař, který by se mohl dojet na kozu podívat. Spojitost mezi bulkou - útvarem na spodině dolní čelisti někdy mohou být ve spojitosti s aktinomykózou, ale to by se tam tvořily útvary, které pak praskají a vytéká z nich inf. hnis (tím ale určitě nechci strašit!).
Přidávám odkaz na Komoru veterinárních lékařů, kde dle mapky okresu lze najít veterináře http://www.vetkom.cz/ordinations
ZDravím Standa

dobry den rada bych se vas zeptala na to co znamena u jehnat,.co jsou tak 14,dni narozene...ze najednou z nicho nam beranek,chrni pres nos...a nechce moc pit a chodit.mohl by byt nachlazeny? dekuji....co bysme meli pro neho pak udelat?

Zdravím, Markéto,

nemoci dýchacího ústrojí jsou nejen u lidí, ale i zvířat, proto "nachlazení" může být i u jehňat. Důležité je včas si nechat jehně prohlédnout veterinářem, aby stanovil diagnózu a případně včas zahájil léčbu.
Nemoci dýchacího aparátu se mohou rozvinout v případě nedostatečné výživy /v mléce je nízká hladina vitamínů a minerálních látek v- výživa matek/, nedostatečného příjmu kvalitního mleziva po narození, v důsledku hygieny chovu - problém může nastat, když jsou mláďat na vlhké podestýlce a vystavena průvanu - podchlazení - rozvoj zápalu plic apod.
Držím pěsti, aby vše dobře dopadlo. Standa

Dobrý den, máme doma (prvně) 2 tříměsíční telata (býčky). Až dosud pili z belíku, na kterém byl přidělaný dudák. S tím neměli problém a s nadšením vždycky pili dokud bylo co. Vzhledem k jejich velikosti už začali dudáky demolovat a tak jsme se rozhodli, k přechodu na pití přímo z belíků. Ale ty naši truhlíci se ne a ne napít. Koukají na to jako "telata" :) Nemáte nějakou fintu, jak je podpořit aby našli odvahu a odhodlání začít pít z belíků.
Předem děkuji za odpověď

Hezký den, Moniko,

prvně, nejsem moc zastáncem pití z volné hladiny. Příjem je u telat z volné hladiny hltavý a velmi rychlý, proslinění mléčné výživy je malé a riziko nátoku většího množství mléčného nápoje do bachoru, kde hrozí riziko zahnívání, je v porovnání se sáním přes dudlík je větší.
|Pokud už chcete učit telata na volnou hladinu, pak se to dělá přes plavací dudlíky, které se dávají do kbelíku, nebo se telata motivují k sání namočením prstů (čisté ruce!) a opakovaným zavedením hlavy do vědra.
Nevím, jakého plemene jsou býčci, které odchováváte.. ani nevím, jaká je je jejich výživa. 3 měsíční býčci by již mohli být pomalu odstavení od mléka - přechod na jadrná krmiva a seno (příjem starteru bude závislý na skutečnosti, jaká je denní dávka mléčného nápoje).
Přístup k vodě by měl být samozřejmostí (vodu dávat nejdříve za půl hodiny po napojení mlékem).
Zdravím Standa

Přeji hezký den Stando.
Jsem začínající chovatel kozy. V sobotu se nám narodila čtyři kůzlata od jedné kozy. Tři kluci a jedna holka. Kozička je slabší, ale snaží se sát taky. Dnes mám ale pocit že koza ztrácí mléko(mlezivo). Její žlázy ve vemenu jsou na omak tvrdé. Mohl jsem něco zanedbat? Může mít něco s vemenem? Zapálené není. Jak případně přikrmovat kůzlata? Mají zůstat u kozy a nebo se k ní mají pouštět jen na napití? Díky za případnou odpověď. Miloš

Hezký den, Miloši,
tvrdé vemeno u kozy může být buď velký objem mléka ve vemeni, nebo koza má problém s jeho spuštěním. Podle odstřiků by jste dokázal poznat, jestli ve vemeni není zánět - vodnaté, krvavé, s vločkami. Pokud si nejste jistý, tak si zavolejte veterináře, aby zánět vyloučil a zjistil, proč je vemeno tuhé na pohmat (současně jestli se koza dobře žčišťuje a výživa je v pořádku ).
Odchovat kůzlata lze hned několika způsoby. Prvním z nich je, že necháte kůzlata sát od matky. Zde ale nemáte jaksi přehled, kolika koza nadojí mléka - jaký je denní nádoj a navíc ani nevíte, které kůzle přijalo jaké množství mléka - zvláště, jestli tam máte kozlíky a jednu kozičku - tady bych nepodceňovat dominantnější povahu kozlíků a riziko odstrkování kozičky od vemene kozy.
U kozy chce alespoň jednou denně udělat kontrolu a dodojení mléka (dobré je srovnávat ze zadu levou a pravou polovinu vemene - jejich nepoměr). Ať tak či tak je jasné, že produkce mléka nemnusí kůzlatům stačit, proto bych začal s dokrmem mlékem (kozím, kravským apod. - platí pro trojčata, čtyřčata a pro případy, kdy i koza s dvojčaty má nedostatek mléka ). U kůzlat bych se přikláněl první týden 2x až 3x denně cca 150 - 200 ml mléka na jedno krmení, poté 2x denně 300 - 400 ml na napojení s pozvolným zvýšením. Od třetího týdne 500 až 600 ml 2x denně (máte možnost přechodu z mléka na mléčnou náhražku). Kozu pak budete dojit 2x denně a mléko si můžete ponechat pro sebe.
Tady jen upozorním, že přechody musí být pozvolné. Někteří drobnochovatelé zkrmují mléko od krávy - zdravá kráva, mléko dobré kvality. Důležité je kontrolovat kůzlata, aby nevznikaly průjmy. U mléčné krmné směsi je pak dobré dodržovat dávkování a objem zkrmovaného mléčného nápoje. Hygiena - používání jedné láhve - alespoň mezi kůzlaty omýt dudlík!.
Zdravím Standa

Dobrý den,je možné aby ovce po obahnění stratila mléko?Narodily se 3 jehňátka a jedno umřelo zbylé dva naražela o stěnu,tak jsme je vzali byli uplně podchlazení.Začal jsem ji dojit mlezivo a dávat to mladým první den.Druhý den už nic neteklo,tak jim dávam kravské mléko a oni pijou a jsou prostě v pohodě.Co mám udělat s tou ovci a hlavně z jejím vemenem? Udělala to už po druhé.Děkuji za jakou koliv radu jak postupováv dála.

Zdravím, Tomáši,
ztráta mléka u ovce může mít mnoho důvodů: od těžkého porodu, celkového vyčerpáním organismu, neadekvátní výživou, stres, onemocnění apod. Např. při stresových situacích se zvýší hladina adrenalinu, který působí rychlejší průtok krve játry a odbourává se oxytocin, který je zodpovědný za spouštění mléka. Posoudit by to opět měl ve vašem případě veterinář (jestli jde o ztrátu nebo zadržování mléka). U zadržování mléka je opět často problémem stres.. Některé ovce (ale i krávy a kozy) s neuspokojivým mateřským chováním až agresí mléko spíše zadržují. Opět věc pro posouzení veterinářem (někdy se nasadí oxytocin apod.).
V příspěvku píšete, že problém je opakovaný (podruhé). Určitě uvažte, zda ovci vyřadíte z chovu pro nevhodné mateřské chování a problémy spojené s nedostatečnou péčí o jehňata.
Pokud si pozvete veter. pak se poptejte i na doplnění příp. vitamínů a aplikaci selenu jehňatům - prevence svalové dystrofie.
Zdravím Standa

Dobry den jaky je minymalni prostor v metrech čtverečnich pro tele 150kg?Muže byt na uvaz?

Zdravím Vojto,

minimální plocha pro tele je dle vyhlášky 208/2004 Sb.: do 150 kg ž. hm. 1,5 m2, mezi 150 až 220 kg ž.hm. pak 1,7 m2, a nad 220 kg pak 1,8 m2. Jde ale o zákonné MINIMÁLNÍ plochy. Zdravím Standa

Děkuji takže by ohradka 170 na 170 s přistřeške stačiala?

Zdravím, Vojto,
ještě k vašemu minulému dotazu. Telata na "vazno" nelze chovat, výjimkou je jejich krátkodobé uvázání ve skupině po dobu krmení. Tedy do půl roku věku toto nelze (tele je kategorie do 6. měsíců).
Co se týče ustájení, pak máte na mysli asi kotec - ohrádku, tedy prostor s podestýlkou, kde tele bude ustájeno a tento bude chráněn přístřeškem. Pokud zde bude mít tele do 200 kg, pak bych to viděl spíše na 2 x 2,5 m, lépe 2,5 x 2,5 m. Délka těla např. holštýnských jalovic bez natažené hlavy je už ve 2 měsících při 100 kg 130 cm! Kotec by měl umožňovat nejen odpočinek, ale i dopředný pohyb telete, otáčení apod.
Zdravím Standa

mam kravu jersey po 1 teleti nemuzu vystihnout behani vzdy to yistim pozde az ma krev na ocase byl bych rad kdybyste mi poradil dneska je neklidna .