Hezký den, Vlasto,
zapouštění jehnic by se mělo řídit vždy hmotností, kterou v době zapouštění dosahuje. Věk by měl být jen doplňkovým ukazatelem. Ona hmotnost je vlastně "zrcadlem chovetele" z pohledu managementu odchovu a zejména výživy. Také je potřeba brát v úvahu, že i mezi plemeny jsou rozdíly, některá lze zapouštět v 7. měsících, jiná v 10. měsících atd. Předčasné zapouštění u jehnic, ale i koz a jalovic s sebou může nést negativní dopady na reprodukci, ale i produkci. Základním orientačním ukazatelem je, že při zapuštění by jehnice měla mít alespoň 60 % z živé hmotnosti v dospělosti.
Problém s nezájmem o jehňata je častým příspěvkem zde v poradně. V malochovu v případě komplikací musí při odchovu asistovat chovatel. Umístění ovce s jehňaty do choulu, kontrola mléčné žlázy a průchodnosti struků, dostatek napájecí vody a kvalitní krmiva, která zabezpečí produkci mléka, přikládání jehňat k ovci, kontrola zdravotního stavu ovce - zčištění, měření teploty (zdravotní problémy matky - nemoc s sebou často přináší nezájem o mláďata) apod. Vidíte, že faktorů je velmi mnoho, proto doporučuji vše vždy zkontrolovat a jít vylučovací metodou.
Obvykle se několikadenní úsilí chovatele promění v úspěch a ovce se začnou o svá jehňata starat sama. V případě, že jsou matky problematické (trvalý a opakovaný nezájem, agrese), pak je na zvážení vyřazení takových matek z chovu.
Zdravím Standa

dodatek: předčasné zapuštení a následné obahnění by mohlo být jedním z faktorů né příliš dobré péče ovce o jehňata, a to ve vztahu k nevyzrálosti. Univerzální odpověď zda-li ano nebo ne.. není. Zvířata jsou každý originálem a do vnitřních pochodů ať už fyziologických nebo psychických nikdo nevidí.
Držím pěsti, aby vše dopadlo dobře. Standa

koza sezrala pul kyble jecmene , co s ni mam delat nemuze ji to nejak uskoditt ? dekuji za rady

Hezký den, Petře,
velké dávky jádra, stejně jako jeho mletých forem - šrotů můžou u všech přežvýkavců vést k akutnímu nadmutí a acidóze. Z obilovin je nejvíce nebezpečný příjem vysokého množství pšenice, pak ječmene a nejlépe z toho vychází oves. U kozy je potřeba sledovat, jestli přežvykuje, jestli není apatická, neleží, nepadá při pohybu, neskřípe zubama, nemá křeče, intenzivně nemečí apod.
Sledování musí být pravidelné, protože se účinky těžkého překrmení mohou projevit až za 10 - 20 hod. Vše je dobré konzultovat s veterinářem. Postupů co dělat je podle aktuálního stavu kozy hned několik (záleží, jestli jde o lehkou nebo těžkou formu acidózy).
Často veterináři používají přípravky pro stabilizaci bachoru (od výplachu, přes aplikaci antibiotik, přes přípravky, které mění pH bachoru - hydrogeuhličitan sodný aj.), jindy postačí úprava krmné dávky - přechod na seno, podávání heřmánkového čaje, příp. slizu z lněného semínka (8 až 10 dkg semene se krátce povaří s 2 litry vody, nechá dlouho odstát a pak se oddělí semeno od slizu - podává se sliz), podání speciálních přípravků v nápoji apod.
V první řadě kozu kontrolujte a zkuste probrat věc s veterinářem. Držím vám pěsti. Standa

Dobrý den,prosím o radu,prasátko má zřejmě prasklinu na zadním kopýtku zespodu,od včerejška se nechce zvednout,když se nám ho podaří zvednout,tak pořád tou nohou klepe a kvičí bolestí.Nikde nemá žádný oto ani začervenání,krmení jí dáváme k rypáku nebo jí krmíme z ruky a chuť k jídlu má.Volali jsme veterináře,ten jen po telefonu řekl,že máme ještě počkat a hlídat,jestli to neotéká a jestli jí.Myslíte,že máme opravdu čekat nebo trvat na příjezdu veterináře,i když není odborník přes čuníky?Nechci jí nechat zbytečně trpět.Moc děkuji za odpověď

Hezký den, Heleno,
posoudit vše může jen veterinář na místě, jak moc je spárek postižený a co s tím lze dělat, jestli je případně nutná i jeho korekce, nebo je problém vážnější a bude léčeno či doporučeno k porážce. V tomto směru vám bohužel nemám jak poradit. Držím pěsti, aby vše dobře dopadlo.
Standa

Dobrý den,
máme v jedné ohradě 2 krávy a dva roční býčky. Jedna kráva bude mít cca za měsíc telátko. Je dobré nechat narozené telátko s krávou v ohradě s býky, nebo je raději rozdělit. Děkuji za radu

Zdravím, Simono,

krávy od býků oddělte. Je to prevence nejen před případnou možnou ztrátou telete (krávy by měly mít klid na péči o tele), ale také je to ochrana před případným nežádoucím oplodněním krávy po otelení.. býčci jistě nejsou plemenní resp. uznaní pro plemenitbu, takže se tím vyhnete i problémům s tzv. černou plemenitbou, která je zakázaná a lze za ní dostat velmi vysokou pokutu!
Zdravím Standa

Dobrý den,
chtěla jsem se poradit ohledně ovce. Má 2 měsíční 2 jehňata a zdálo se mi, že jedno méně pije. Nyní jsem zjistila, že ovce má na vemeni 3 boule. menší a jednu velkou. Jinak vemeno je měkké, není zarudlé, ovce je v klidu, nemá teplotu, žere, o jehňata má zájem. Ovci mažu vemínko konopnou mastí. Malé boule nic nedělají, ale ta větší se jakoby nalila a je na ní tenká kůže a pod ní je bílo. Chtěla jsem se zeptat zda to mám dále mazat nebo co mám dělat. Velmi děkuji za odpověď. Obě jehňata jsem viděla pít.
Děkuji Zdena

Hezký den, Zdeno,

pokud se na vemeni objeví bulky, pak bych možná směřovat své podezření k zánětu vemene - např. subklinické formě. Původců zánětu, ať již u koz, ovcí nebo krav je celá řada (od streptokoků až po E. coli). U této formy nemusí být zvýšená teplota, ani snížená žravost ovce. Mastitidy ale obvykle s sebou nesou sníženou produkci mléka a v mnoha případech jsou i těžce léčitelné (zánětlivé mikroorganismy jsou ve tkání vemene velmi dobře chráněné a pronikání některých druhů antibiotik je problematické, takže léčba může být zdlouhavá a někdy i neúspěšná). Se záněty souvisí nejen samotná výživa po stránce kvalitativní, ale také např. hygiena ustájení - suchá podestýlka, pravidelné dostýlání, případná alkalizace podestýlky jemným vápencem, nebo dostupnými preparát pro ošetření podestýlky.
Tuto věc bych konzultovat s veterinářem!, aby potvrdil, případně vyvrátil onen zánět vemene, případně udělal punktát - odběr vzorku z oné boule, jestli jde o hnis (s následnou bakteriologií) nebo jde o jiný problém, např. otok vemene apod. Také se obvykle kontrolují lokální mízní uzliny.
Konopná mast sama o sobě nebude nejspíše ničemu vadit, ale také ani nebude pomáhat. Na trhu jsou jiné preparáty s bylinnými extrakty - od třapatky až po levanduli, čajovník, kafr aj., které se používají k zevnímu ošetření vemene.
U jehňat stojí pak v úvahu případný dokrm - event. mléčná náhražka - příkrm. Důležité je na místě zohlednit, jak na tom jsou s příjmem jádra, sena apod.
Zdravím a držím pěsti.
Standa

Stando velmi děkuji za odpověď. Ta velká boule praskla, vymačkala jsem hnis, vše vyčistila, vydesinfikovala a namazala mastí. Náš veterinář říká, že pokud je to v takovéto formě a mléko nezapáchá, že by antibiotika ani nedával. Ovce je dobrá máma a vedoucí stáda, nerada bych o ni přišla.
Hezký den Zdena

Zdravím, Zdeno,
i přesto, že je ovce vedoucí stáda, pak mastitidy, zvláště ty subklinické mají tendenci se vracet, nebo se z nich mohou vyklubat akutní mastitidy.. což je pak pro řadu ovcí konečná. Navíc bych zde trochu polemizoval, protože zánětlivé změny ve vemeni budou znamenat degeneraci mléčné žlázy, což v následujícím roce se po obahnění může být problémem - snížená produkce mléka pro jehňata, nebo i ztráta mléka...samozřejmě vždy závisí na rozsahu poškození nebo zasažení mléčné žlázy.
Zdravím a přeji jen vše dobré. Standa

Dobrý den.Chci se zeptat na chov vietnamských prasat.Zda jim stačí v létě pastva,jak se snesou s ovečkami a jestli je v zimě musím mít ve chlévě nebo mohou být venku,pochopitelně s možností přístřešku.Děkuji za odpovědU3VPv

Hezký den, Pavle,
co se týče chovu prasat, pak pastva nikdy nesmí být jediným krmivem, protože prase není koza, ovce ani skot, tedy přežvýkavec. Pastva je vždy doplňkovým krmivem, hlavním krmivem jsou krmiva rostlinného původu - šroty obilovin, luskovin, pokrutiny, brambory aj., tak i krmiva živočišného původu - mléko, syrovátka aj.
Vietnamnské prase se obvykle velmi dobře snáší s ostatními zvířaty, takže myslím, že problém s jejich chovem společně s ovcemi by nemusel býti problémem.
U ustájení jsem zastáncem, aby zvíře mělo chráněné místo, čemuž stáj -"chlév" nejlépe vyhovuje (samozřejmě s možností chodit do výběhu po max. možnou dobu v roce). V letních měsících je pak přístřešek nebo přírodní stínění stromy dostačující. Celoroční venkovní chov je otázkou, ale protože vietnamské prase neoplývá velkým růstem, pak si v případě vyšší sněhové nadílky moc jeho procházku, zejména v zimě po výběhu, nedokáži představit.
Zdravím Standa

Dobrý den,
ráda bych se zeptala na Váš názor. V jedné z Vašich předešlých odpovědí jsem se dočetla, že je nutné nechávat hlavně jehničky u jejich matek, aby došlo k vtištění chování matky k mláďatům. Ale jak je to potom v případě u koz, když někteří chovatelé kůzlata odeberou kozám hned po narození, a krmí flaškou s kozím mlékem a pak přejdou automaticky na nějakou náhražku. Kůzlata tedy rostou jak z vody, ale - mají potom takto odchované kozičky problém s mateřskými vlastnostmi? Viděla jsem to na farmě v Rakousku.
Děkuji za odpověď.

Hezký den, Marie,

ve svém předchozím příspěvku jsem psal o tzv. imprintinku, tedy vtištění... jde o "rychlo" učení se ve vztahu vytvoření si pouta mezi novorozencem a matkou (a opačně). Koza, ale i ovce si po porodu s mláďaty tvoří pouto vizuální a zejména pachové. Mateřské chování se projevuje u koz snahou stimulovat dýchání kůzlete olizováním, osušováním jej, podněcováním ke vstávání, postojem umožňujícím kojení, chránění si kůzlete apod.
Mateřské chování - je vcelku málo poznatků o genetice a mateřství u hospodářských zvířat (např. u myší byl v Cambridge objeven gen mateřství - matky s poškozeným genem nebyly zrovna příkladné matky), sociálními vzorci - vztah kozička - koza.. v porovnání s dítětem je kůzle při narození "zralejší", neb je jeho život podstatně kratší než ten lidský (vstávání, péče o tělo, sání, samostatný příjem krmiva, hraní si, dospívání, rozmnožování.. to vše v jednom roce). Vazba matka x dcera resp. koza a kozička je proto z mého pohledu významná. Samozřejmě na chování matky mají vliv i hormonální změny v organismu po porodu(hormony štěstí - endorfiny, hormon péče o mládě - prolaktin apod.).
Sledování mateřského chování bylo a je v chovech stejně důležité, právě pro to, aby "problematické" matky byly z chovu vyřazovány včas a předcházelo se tak opakovaným problémům (odmítání péče, útočné chování apod.).
Druhou věcí je pak management péče o narozená kůzlata. V malochovu je nejrozšířenější přirozený odchov s následným pozvolným odstavem kůzlete (samozřejmě každý chovatel má svou strategii "jak na to"). Oddělení kůzlat od matky bezprostředně po narození vyžaduje zvýšenou lidskou péči (ošetření, osušení, mlezivo apod.) a někdy je praktikováno za účelem eliminace přenosu některých chorob z kozy na kůzle - například virová "kozí" encefalitida a artritida (CAE), v chovech s paratuberkulózou aj. Samozřejmě neopomenu i na fakt, že specializované farmy s chovem dojených koz to dělají z důvodu ekonomického - rozdojení koz a zpeněžení max. objemu mléka s tím, že kůzlata jsou odchovávána skupinově ve školkách, krmena mléčnou náhražkou atd. Krmení kůzlat z láhve je spíše do podmínek menší farmy, větší chovy spíše napájejí kůzlata mléčnými nápoji prostřednictvím věder s více dudlíky.
Pokud nebyly kozičky odchovávány s matkou, pak se některé problémy v chovech vyskytovat mohou. Například u koziček skupinově odchovávaných a které nesají mléko z dudlíků, ale pijí z volné hladiny (pití z vědra , misky), může být problém s tzv. křížovým sáním - momentu, kdy kůzlata vypijí (vyhltají) svou dávku a nemají uspokojen sací reflex (mléko bylo přijato velmi rychle v porovnání se sáním z dudlíku nebo struku) - začnou se sát na hlavě, krku, olizovat apod. Problém může být na světe - tzv. výskyt cucalek.
Pokud to v malochovu jde a není zde zdravotní problém, pak péče matky o kůzle je nenahraditelná. Pokud to nejde z různého důvodu, pak musí nastoupit "lidská máma" a snažit se o co nejkvalitnější odchov kůzlat či jehňat.
Zdravím Standa

Dobrý den chrěla jsem se zeptat naše koza porodila jsme dvě zdravá kůzlátka,ale mám takový problém že pijou pořád jen z jednoho vemínka .Z toho druhého jsem trochu odstříkala aby se koze odlehčilo dělám dobře ?je to porvé co se nám to takto stalo,děkuji za odpověd.

Hezký den, paní Marková,

určitě děláte dobře. Pokud kůzlata jsou tzv. "pod kozou" je potřeba alespoň 1x denně zkontrolovat vemeno kozy (pohled zezadu - souměrnost naplnění nebo vyprázdnění) a kozu oddojovat, zvláště pokud je kůzlaty intenzivněji vysávána jen jedna z poloviny. Doporučuji toto i dále dělat a po odstavu kůzlat pak přejít na ruční dojení - získávání konzumního mléka. Zdravím Standa

Dobrý večer Stando, pořídila jsem si 3 měsíční kozičku a aby jí nebylo smutno, tak jsem si vzala i její sestřičku. Ta má ale u cinkrlátka má bulku. Bývalá majitelk
a tvrdí, že je tuková a nic to není. Vím, že nejste veterinář, ale zajímalo by mě, jestli jste se s tím náhodou nesetkal. Žádný veterinář v okolí kozy nedělá, máme zde pouze doktora, který dělá akutní případy. Kozička je jinak čilá, krásně baští a má se k světu. Předem děkuji za odpověď. Radka

Hezký den, Radko,

s bulkou v okolí cinkrlátek - zvonků jsem se nesetkal a jak předesíláte, pak skutečně nejsem veterinární lékař. Určitě ve vašem okolí nebude jen jediný veterinární lékař, který by se mohl dojet na kozu podívat. Spojitost mezi bulkou - útvarem na spodině dolní čelisti někdy mohou být ve spojitosti s aktinomykózou, ale to by se tam tvořily útvary, které pak praskají a vytéká z nich inf. hnis (tím ale určitě nechci strašit!).
Přidávám odkaz na Komoru veterinárních lékařů, kde dle mapky okresu lze najít veterináře http://www.vetkom.cz/ordinations
ZDravím Standa