ZOOTECHNIKA

Hezký den, Marto,

děkuji za vyjádření podpory a poděkování. Věřím, že stránky o přeštíkovi se v brzké době tzv. "rozjedou" a bude na nich mnoho informací o chovu tohoto našeho národního "zlata". Moc zdravím a ještě jednou za vyjádřenou podporu děkuji. Standa

Dobrý den,
četl jsem v jednom příspěvku zde, že byste nedoporučoval sůl do vody na pití, jde mi o ovce, kozy a koně. Proč to není dobré řešení v zimě proti zamrznutí vody na pastvině, a jaké to má následky, podává li se slaná voda? Je lepší nechat zvířata jíst sníh, než podávat slanou vodu, pokud chovatel není sto zajistit stálý přísun čisté vody a zamrzá příliš rychle?
Díky a mějte se fajn.

Hezký den, pane Rákosník,
Váš dotaz bych rozdělil do několika bodů.
a) podávání slané vody, ať již celoročně nebo sezónně (tj. např. v zimních měsících s nízkými teplotami) nepovažuji za dobrou myšlenku. Prvně je potřeba si říci, kolik soli (kuchyňské) musíte dát do vody, aby voda skutečně nezamrzla (množství soli na daný objem .. 1 kávová lžička je cca 8 g soli) a za druhé, jaké jsou požadavky zvířat na příjem soli - tj. prvků chlóru a sodíku (celkový obsah v podávaných krmivech). Tedy.. jak stanovit, že soli není ve vodě mnoho..
b) sůl resp. chlór a sodík jsou pro organismus velmi důležitými prvky, to bez debaty. Vyšší dávky můžou působit projímavě, ovlivňují celkové zažívání, navíc sůl se rychle vstřebává do organismu a její případné vyšší hladina se může projevovat tak, že tělo musí "shánět" v organismu vodu. Tedy voda přechází z tkání do krve, což se ve finále projevuje i zvýšeným močením zvířete. Asi 96 až 99 % soli je vylučováno močí, minimum soli pak výkaly. A zde je onen problém. Následnou reakcí zvířete, které vyloučí vyšší objem vody je žízeň! Pokud bude mít k dispozici opět pouze slanou vodu, pak se onen proces (možného zvýšeného močení) může opakovat (toč kolotoč). Člověk taky nebude rád přijímat tekutiny pouze ve formě i byť jen velmi mírně soleného bujonu.
Sůl se dříve starými hospodáři používala do nápojů v případě nemoci dobytka nebo po telení, bahnění apod. jako součást nápoje pro matku (sůl, otruby, lněné semeno, cukr, případně trocha kvasnic apod.). Do krmné dávky se pak sůl dávala sypká (např. do krouhanek), nebo v podobě lizu - solné homole.
c) ptáte se, jestli je lepší vodu nesolit, nebo nechat zvířata jíst sníh - oba dva argumenty jsou možná mírné extrémy.., chybí střední zlatá cesta.. to jest častější napájení. Stálý přístup není nutný, ale min. 2x až 3x denní napojení je vyhovující, právě proto, že voda rychle zamrzá.
Vše je otázkou přístupu chovatele k věci. V zimovištích lze přístup k vodě zajistit např. pomocí napajedla s topným kabelem apod. Napájení z vodních toků je hygienickým rizikem (kvalita vody, kontaminace vodního toku výkaly zvířat apod.).
Zdravím Standa

Dobrý den,
četl jsem v jednom příspěvku zde, že byste nedoporučoval sůl do vody na pití, jde mi o ovce, kozy a koně. Proč to není dobré řešení v zimě proti zamrznutí vody na pastvině, a jaké to má následky, podává li se slaná voda? Je lepší nechat zvířata jíst sníh, než podávat slanou vodu, pokud chovatel není sto zajistit stálý přísun čisté vody a zamrzá příliš rychle?
Díky a mějte se fajn.

Dobrý den. Poradil by prosím někdo zda je běžné že zdravé stádo s kvalitním beranem má tak vysoké procento úhynu při narození? Plně vyvinutá jehňata bez zbytku blan nevstanou a nehledají mléko, pak uhynou. Někdy se rodí zcela mrtvá. Zhruba 2 až 3 v jednom vrhu. Nezáleží kdy se bahní zda v březnu či jako nyní v lednu. Výživa dostatečná, letní pastva, seno,sůl,trochu jádra - odčerveno. K dnešku 3 vrhy 7 mrtvých - jedno živé :-(

Hezký den, Pavle,

nejsem povoláním veterinář a situace, která nastala ve vašem chovu mne mrzí. Určitě je nutné kontaktovat veterináře, který navštíví váš chov a udělá kontrolu, případně odebere vzorky na laboratorní analýzy. V souvislosti vyšším výskytem potratů nebo mrtvě narozených jehňat mne mimo chyby ve výživě, také napadá např. Chlamydióza. Obecně, bych již při druhém bahnění s mrtvě narozenými jehňaty odeslal uhynulé kusy do státního veterinárního ústavu k pitvě a dalším laboratorním testům. Co nejdříve se spojte s veterinářem! Držím pěsti. Standa

dobry den ctel bych se zeptat mam asi tak 15 kilove selata a nektery pri zradle zvraceji hlen krmim je pecivem srot brambory

Hezký den, Honzo,
pokud selata zvracejí, pak je potřeba je nechat prohlédnout veterinářem. žaludek prasat je podobný tomu lidskému a chorob, které mohou vyvolávat zvracení je mnoho (virové infekce, dietetické chyby, škrkavky aj-). Co nejdříve se obraťte na vašeho veterináře. Zdravím Standa

Dobrý den, chtěl bych se zeptat jestli jde koza dojit jenom jednou za den. Vím , že v praxi se doji dvakrát (ráno a večer).Dále vím, že by se mělo dojit pravidelně , jsou nějake tolerance (+-hodina,dvě)kdyby to pravidelné nebylo, aby koza nedostala zánět.Děkuji

Hezký den, Martine,

jedenkráte denní dojení v praxi není doporučováno, a to právě pro možná negativa, která z tohoto vyplývají - vyšší riziko zánětu mléčné žlázy. Dojení 1x denně lze v krajním případě aplikovat u koz, které mají malou produkci mléka. Pro velmi dobré dojnice je tato metoda více méně nepřípustná. Osobně jsem zastáncem 2x denního dojení, nebo jedenkrát denní dojení s tím, že pod kozou budou kůzlata, která budou od kozy sát.
Intervaly by měly být mezi dojeními opt. 10 až 12 hod.
Mimo vlastní způsob dojení je důležitá také hygiena mléčné žlázy a její důkladná příprava před dojením.
Zdravím Standa

dobrý den,co máme dávat v zimě ovcím?

Hezký den, Lukáši,

protože je ovce přežvýkavcem, pak základem krmné dávky by mělo být seno, a dále mohou být krmeny senáže (travní, jetelotravní), přídavek jadrného krmiva, jako zdroje energie je také na zváženou. Ovce by měly mýt k dispozici vodu a minerální liz. Zdravím Standa

dobry den mam doma cerny prasata mam kance a svinku a momentalne smeje daly k sobe aby se nam povedlo mit maldy ale nevime jak zjistit ze je brezi mohl byste mi poradit jak to zjistim

Zdravím, Lucie,
chybou číslo jedna i pro drobnochov je "vpuštění" kance k prasnici. Lepší cestou je kontrolovat prasnici a její říje (pozná se dle typických příznaků - reflex nehybnosti, někdy i přítulnost k chovateli, vydávání zvuků apod.). Pak má smysl připustit k ní kance. Pokud máte kance u prasničky, pak nevíte, kdy byla zapuštěná a tím pádem nemáte možnost si zkontrolovat, jestli říje se opakuje po 18 až 21 dnech od zapuštění.
Další metodou je pak možnost ultrazvukového vyšetření prasnice - veterinární technik nebo veterinář.
Zdravím Standa

Dobrý den.Zajímalo by mne,zda odstřiky před dojením prováděné na dlažbu v dojírně ,kde lze neustále splachovat mohou něčemu vadit.Ještě bych chtěla vědět ,jak nejlépe připravit krávu aby spustila co nejvíce mléka.Děláme preddiping 4 krav odstřik,utření utěrkou namočenou v dezinfekčním roztoku a nasazení.

Zdravím, Marto,

co se týče přípravy krav před dojením a procedur, pak byl ve VÚŽV vydán metodický list s touto tématikou. Obecně odstřiky - odstříkané mléko (tj. oddojených prvních několik ml mléka , které jsou nejvíce kontaminovány bakteriemi) by mělo směřovat buď do hrnečku s kontrastním černým dnem, který je pomocníkem v identifikaci mastitidy - zánětu mléčné žlázy. Pokud je odstříkávání uskutečněno na zem, pak v případě zánětu je kontaminovaná nejen zem, ale často i paznehty. Zánětlivý mléko je rizikový materiál a tak by na něj mělo být i nahlíženo.
Co se týče přípravy, tak predipping - hygiena mléčné žlázy před dojením je vskutku s klidem samotné přípravy rozhodující pro max. stimul mozku krávy a vyplavení oxytocinu, který působí na spouštění mléka. Stimuly jsou: masáž (tlak na struk a vemeno) a teplo (teplý desinfekční roztok).
Určitě rozhodující je ale vždy klid při dojení. Kráva by měla být pro chovatele "parťákem", takže jak se k ní budete chovat, tolik mléka získáte (samozřejmě množství je ovlivněno genetikou, výživou, chovným prostředím, fází laktace apod.). Jakýkoliv stres, hluk, nepohoda se projevuje v tom, že kráva bude stresována, což se projeví vyplavením adrenalinu. No a jak víme, tak adrenalin zintenzivňuje metabolismus, průtok krve játry je rychlejší.. z toho vyplývá, že oxytocin je rychleji v játrech odbouráván a tím je i doba spouštění mléka kratší.
Snad to v kostce stačilo. PS. množství krmiva v drobnochovech lze stimulovat i jinak. Častou chybou je nedostatečná frekvence napájení krav v případě manuálního napájení. Z krmiv se v drobnochovu uplatní např, krouhaná řepa, polocukrovka, jablka a mrkev, brambory.. ty mají laktogenní púčinek.

Zdravím Standa

Zdravím Stando! Ve vašich starších příspěvcích jsem se dočetl, že prasata potřebují zateplený chlév, protože nemají hustou srst, chtěl jsem se zeptat zda-li by nebyl řešením chov mangalice nebo kříženců s divokým prasetem, kteří hustou srst mají, nevím ovšem jaké mají tyto typy prasat přírustky apod. Jaký je váš názor? Jsem totiž zastáncem nezateplených stájí i koz a tak hledám alternativu i u prasete. Děkuji za reakci! Jinak všem chovatelům i vám Stando ať se daří!

Zdravím Járo,
co se týče chovu prasat, pak střední zlatou cestou by mohlo být přeštické černostrakaté prase, které má vyšší vrstvu podkožního tuku. S Mangalicou jsem na hraně, protože si všímám, že se v současnosti rozjela vlna jejich chovu, prodeje apod. (pro některé podnikavé jedince je to velmi dobrý byznys jak zbohatnou, a to před otázkou vlastního chovu a kvalitního produktu ..). někteří podnikavci prodávají zvířata velmi pochybné kvality, nebo různě podílové křížence (chlupaté to je, ale Mangalica to není ;) Vydělávat na neznalosti a naivitě je v Čr v posledních letech "dobrý" prostředek výdělku.
Co se týče křížení s divokými prasaty, tak zde jen upozorním, že jde o protiprávní jednání. Křížení s divokým prasetem je zákony ČR zakázáno!
Zdravím a přeji Vám vše dobré v novém roce. Standa

Stando děkuji za odpověď, o přeštickém praseti jsem přemýšlel, ovšem po studiu nové příručky "Chov prasat" mi neustále vrtá hlavou plemeno či kříženec, který by měl v zimním období srst s podsadou, aby ztráty tepla jeho těla byly co nejmenší a chovatel (já) nemusel krmit velké množství krmiva navíc zvláště při jeho cenách v poslední době. Je zajímavé, že píšete, že se nesmí křížit domácí prase s divokým, inzerce je toho plná, ohledně mangalice to asi píšete správně, ale dají se koupit už i za rozumnou cenu, našel jsem i druh chlupatého prasete kune-kune. Vše toto píši proto, že v literatuře je uvedeno, že u prasat klasického typu při poklesu teplot poměrně významně stoupá spotřeba krmiva což je právě tím, že nejsou osrstěná a nemá je co izolovat(když pominu typy prasat masné, sádelnaté, kombinované apod). Hledám tedy alternativu a chtěl bych od vás vědět zdali je to rozumné, protože na toto jste mi neodpověděl. Ještě jednou děkuji a přeji mnoho zdaru v novém roce 2013!

Zdravím, Járo,
určitě máte pravdu v tom, že spotřeba krmiva při venkovních chovu prasat bude vyšší, a to právě v důsledku zvýšené potřeby na energii prasete (přeměna na teplo a udržení stálé teploty prostředí organismu). U prasat, pokud jsou chována ve netemperovaných stájích dochází ke změnám v osrstění, což chovatelé prasat i pozorují. Co se týče venkovního odchovu, tak ten již dnes bývá. Co se týče plemen, tak jistě budou pro venkovní odchov vhodnější ta plemena, u kterých je výška podkožního tuku vyšší (tj. např onen přeštík apod.).
V některých chovech jsou kanci chována ve venkovních boxech s výběhem. Důležitá je konstrukce ustájení (zabránění průvanu, kvalitní zpevněná podlaha a také dostatek suché! podestýlky).
Zdravím a přeji Vám také Vše dobré v tomto roce.