ZOOTECHNIKA

Hezký den,
dostala jsem nabídku koupit si kanadské pastevní prase, a to celou rodinku. Poradíte mi čím krmit a jaké jsou podmínky pro chov tohoto plemene? Děkuji Mirka

Hezký den, Mirko,

určitě žádné plemeno Kanadské pastevní prase neznám, ani jsem je nedohledal. V našich končinách se v poslední době objevují podnikavci, která tato prasat nabízejí (někdy i pastevní strakaté prase aj.). Často jde o křížence různých plemen (plemena uznaná, kříženci např. s divokým prasetem apod.), ale takováto lidová tvořivost - náhodné křížení (prznění) je v rozporu s národní legislativou - Zákonem o šlechtění a plemenitbě.
Pokud neznáme dostatečně daného chovatele, nemáme deklarován jasný původ zvířat, neobdržím doklady o zvířatech, pak je lepší nic od takového člověka nekupoval.
To samé platí po podléhání módním trendům - "prasátko do bytu" apod.
Tedy, má rada jest nekupovat žádná kanadská pseudoprasátka a v tomto případě máte možnost se obrátit na Českou plemenářskou inspekci. Na zvážení je podání podnětu ve věci klamavého jednání či podvodu.
Zdravím Standa

Máme stáj s vazným ustájením dojnic. Do kdy je možné tento způsob ustájení používat?

Hezký den, Milčo,

vazné ustájení není zrušeno resp. zakázáno a datu jeho zákazu nevím. Návrh na úrovni EU zde byl již před lety, ale jeho projednávání bylo odloženo, a to s ohledem na ostatní země, kde je skot ustájen vazně - malochovy v Rakousku, Německu, Francii aj. V podmínkách ČR je tzv. na vazno chováno cca 10 % dojených krav (90 % krav je ustájeno ve volných stájích).
Zdravím Standa

Dobrý den,

chtěl bych poprosit o radu. U jednoho jehněte (kříženec Romanovky a Suffolka) asi týden starého se objevil průjem. Jedná se o jehnici ze dvojčat. Druhé jehně (taky jehnice) prospívá výborně. Matka snad na základě zápachu jehně odmítá a nedává mu pít. Chtěl bych se zeptat, jak mám průjem u takto malého jehněte řešit. Vím, že existují směsi, ale ty se podávají hned po narození a dodací lhůta je 7 dní. Existuje i jiné řešení? Třeba nějaký bylinný odvar. Děkuji za odpověď.

Zdravím, Jirko,

bylinné směsi aj. beru jako podpůrný prostředek skutečné léčby, která by měla být navržena veterinářem. Co se týče průjmu u jehněte, pak nelze ani v náznaku soudit na původce. To může říci jen veterinář na místě (průjem vodnatý, krvavý, silně zapáchající apod.) - odhad - stanovení možné původce (bakteriální infekce). Průjmy se musí řešit ihned s veterinářem - riziko rychlé dehydratace, prudkého průběhu, vyčerpání, úhynu.. případného postižení i ostatních chovaných jehňat.
Co se týče napájení mlékem, pak lze ovci přidržovat při sání. Pokud to nejde, pak přejít alternativně např. na kozí mléko a pak přejít na mléčnou krmnou směs. Důležité je v prevenci průjmů nepodcenit příjem mleziva (ostříhaná vlna kolem vemene, umyté vemeno a potvrzení, že struky ovce jsou průchodné - odstřiky). Také poporodní ošetření - zejména pupku jodovou desinfekcí. Z pohledu ustájení je dobré 2x do roka uskutečnit vyhrnutí podestýlky, desinfekci.. hygienu podestýlky lze zvýšit i přídavkem jemně mletého vápence - posypem podestýlky.
Držím pěsti! Standa

Ještě dotaz, lze krmit mírně plesnivé pečivo například chléb? Nemám na mysli proplesnivělé skrz naskrz, ale jen povrchovou plíseň, kamarádka mi říkala, že to koňům dává tak, že to setře nebo umyje a pak krmí, jaký je na to váš názor? Znova opakuji,že se jedná jen o povrchovou plíseň a ne zcela znehodnocené pečivo. Je to jen informativní dotaz, sám takové pečivo nekrmím, ale likviduji. Díky za reakci

Zdravím, Járo,

ještě jednou. U krmení zvířat platí, že i malé okrsky plísní jsou plísněmi a potravina - krmivo je plísní zasažena podstatně více než vy vidíte a než si jistě myslíte. Takové pečivo bude obshaovat aflatoxiny, ochratoxiny aj., podle druhu plísně.. a jak jsem psal nedávno, tělo má schopnost toxiny kumulovat a část se jich může dostávat do surovin - mléko apod.
Žádné omývání, seškraby, vyřezávání nemá smysl. Taková to krmiva - potraviny patří do koše, na skládku, nebo do hnojiště. Zvířata nesmíme brát jako odpadkový koš!!!.. Určitě by jste si plesnivý rohlík taky nedal.. a to ani po oškrabání plísně :)
Zdravím Standa

Zdravím Stando! Rýsuje se mi možnost přístupu k mlátu, chovám kozy a králíky. Chtěl bych se zeptat zda-li je možnost kozám a králíkům zařadit,samozřejmě postupně, mláto jako doplněk krmné dávky, jestli ano tak kolik procent může mláto tvořit v krmné dávce? Děkuji za reakci

Hezký den, Járo,

mláto je dobrým doplňkovým krmivem jak pro přežvýkavce, tak i pro prasata. O králících informace nemám (mláto se u nás dávalo hlavně praseti). Pokud jej budete zkrmovat, pak je potřeba pamatovat na to, že se zejména v létě rychle kazí (zkrmování čerstvého nejlépe do 36 až 48 hodin). Použil bych ho u laktujících koz a to v dávce cca 0,25 kg/den s tím, že přídavek jadrného krmiva (obilovin - šrotu) je vhodný, protože mláto nemá vysoký obsah energetické složky (vyrovnání poměru bílkoviny : energie). Zdravím Standa

Dobrý den, chtěla bych se zeptat před týdnem jsem si koupila krávu Jersey, která je momentálně 9měsíců po porodu a ještě dojí, zapuštěná není, přivezla jsem si ji se souměrným vemenem, teď po týdnu z jedné půlky dojí hodně a z druhé skoro nic, má nalitou jen jednu polovinu vemene a v té druhé jakoby se tvořilo mnohem méně mléka, dojím dojačkou nasazenou po celou dobu na všech strucích. nevím co dělám špatně.... na zánět to nevypadá vemeno není horké ani zarudlé a ani tuhé...prosím o radu co dělám špatně nebo čím to může být, nerada bych ji nějak zničila...děkuji

Hezký den, Petro,

co se týče nesouměrnosti vemene, pak je potřeba zmínit, že mléčná žláza je rozdělena na levou a pravou polovinu, kdy každá z nich má samostané nervové a krevní zásobení a každá z těchto polovin má i samostatný závěsný aparát. Pokud nepozorujete změny - zánět, otok aj. (záněty - odstřiky do černého hrnku, případně tzv. NK test), pak bych soudil, že kráva se již pomalu tzv. zaprahuje. Množství mléka je závislé nejen na genetice dané plemenice, ale také na výživě, dojení apod.
Co se týče mobilního dojicího zařízení, tak zde je nutné dbát pravidelné údržby, kontroly a seřizování - správné nastavení podtlaku a počtu pulzů (nesprávný podtlak může vést např. v tzv. hyperkeratózu na hrotu struku - bílé kolečko v ústí strukového kanálku - tzv. na hrotu - nebo různě keratinizované útvary v případě permanentního poškozování strukového kanálku).
Také je potřeba se podívat na strukové návlečky, které mají omezenou životnost a je potřeba je kontrolovat - sledování ústí, prasklin na hadičkách apod. U strukových návleček je dobré mít k dispozici šablonu pro stanovení optimálního průměru.
Za nějakou dobu se bude blížit doba zaprahování krávy. To je pak dobré probrat s veterinářem (strategie a případná aplikace přípravků pro zaprahování), pokud tedy nebude kráva vyřazena na což ukazuje fakt, že kráva není dosud zapuštěna.
Zdravím Standa

děkuji moc za rady

Dobrý den chci se zeptat jestli muže vadit trochu plesnivé seno kravám snažíme se to eliminovat ale do balíku nevidíme mužeto moc ovlivnit zdravotní stav.Strašně moc děkuji za odpověd Petr

Zdravím, Petře,

určitě plesnivé seno může mít velký vliv na zdravotní stav krav, ale obecně jakékoliv plísně jsou velmi rizikové. Některé mohou ovlivnňovat zdravotní stav přímo, u některých dochází k jejich kumulaci v organismu, tj. toxiny zde se shromažďují. Pokud jde o jejich účinek, pak podle druhu plísně je zde celá škála - poruchy orgánů (játra, kde se kumulují, ledviny apod.), dále mohou působit na reprodukci krávy (ovce, kozy, prasnice), a to v podobě cyst, nepravidelných říjí, zmetání, předčasných porodů, máloživotaschopných mláďat apod.
Při produkci sena je potřeba dbát pravidel pro sklizeň a skladování sena. Vím, že senoseče, sušení, shrnování a případné balíkování je někdy maratonem pro chovatele, ale snaha o co nejlepší kvalitu musí být (často se bohužel v naší vlasti dá vidět balíkované seno, které nikdo neodveze do skladovacích prostor, nebo pod přístřešek.. seno pak několikrát zmokne a půda pro plesnivění je připravena).
Pokud je seno zaplísněné, pak jej "vyhoďte" (nepoužívejte ani jako podestýlku). V moderní výživě lze ve výživě skotu používat např. do směsných krmných dávek tzv. vyvazovače toxinů.. je to ale otázkou ceny a případného efektu.
Zdravím Standa

mockrát děkuji za iformace

Dobrý den,
potřebovala bych radu ohledně třídenního jehněte. Ovce ho nechtěla krmit, takže mu teď dáváme kravské mlezivo, nejdříve 60 ml každou hodinu, teď intervaly prodlužujeme třeba na dvě hodiny, pořád ale podáváme 60 ml. Chtěla bych se zeptat, zda-li je to dostačující a kdy máme začít jehněti dávat i jiný příkrm než mlezivo. Děkuji za odpověď

Zdravím, Terezo,

s neochotou ovce nechat sát jehně se setkávám často. Pokud je síla chovatele a snaha několik dní ovci přidržovat při sání, pak úspěchy často jsou. U strategie umělého odchovu chválím podávání mleziva. Napájení jim, má ale význam prvních cca 24 hodin, kdy je nutné, aby protilátky z mleziva prošly střevní sliznicí střeva (po narození je střevo všech mláďat přežvýkavců jako cedník s oky, přes které mohou tyto protilátky prostupovat přes stěnu střeva a dostat se tak do krevního oběhu... pokud mládě nedostane žádné protilátky, pak hyne brzy na infekce). Napájení mlezivem další dny lze označit za lokální imunitu - protilátky se ve střevě mohou vázat na patogeny, do krve ale již neprostupují, protože onen cedník s oky již má oka uzavřena.
Napájení jehněte další dny bych zajistil mléčnou krmnou směsí, náhražkou, např. Mikrop Ovis aj. Jde o mléčnou náhražku, která svým složením se nejvíce podobá mléku ovčímu nebo kozímu.
Přechod pozvolný, od týdne, případně 14. dní bych zahájil podávání starteru, případně sena a podávání vody (vodu opět až za 20 minut po napojení mléčným nápojem, ne dříve, aby voda netekla do slezu.. ta musí téci do bachoru, který se musí postupně vyvinout). O napájení jehňat jsem napsal příspěvek na stránkách v sekci věnované chovu ovcí.
Zdavím Standa

Ještě doplnění,

podívejte se na chov ovcí - odchov jehňat - napájení mlékem a mléčnou krmnou směsí. Je tam dole orientační tabulka. Intervaly prodlužujte a objem úměrně zvyšujte.
Ještě k mlezivu, to samo o sobě obsahuje i vyšší množství hořčíku, který má laxativní účinky a u narozených mláďat má za úlohu odstranit zátku střevní tzv. smolku. Proto přejděte plynule na mléčnou krmnou směs pro jehňata. Standa

Dobrý den, mám ovci, které se narodilo jehně, ale brzy po porodu zemřelo. Chtěl jsem se zeptat, jak dlouho je potřeba ovci dojit, nebo jak bych měl postupovat. Děkuji