Hezký den, Lenko,

nemohu vám říci, který výrobek je lepší a který je horší, protože nemám v rukou žádné srovnávací studie, o které bych mohl svá doporučení opřít. Běžně se používají přípravky na bázi např. jódu s tím, že je dobré se ještě podívat při výběru, jaké obsahují další látky.. myšleno ve vztahu např. k ošetření pokožky struku - např. s obsahem glycerinu, lanolinu aj., které namáhanou pokožku struku ošetří a zvláční (regeneruje). Někdy ale nemusí koza na přípravek reagovat dobře - u jodu mohou být alergické reakce.
Dále se používají přípravky s chlorhexidinem, kyselinou mléčnou apod. Výrobců je na trhu celá řada. Je potřeba přípravky vyzkoušet. Pokud bych vyřkl konkrétní výrobek, mohl bych být napadnut některým z distributorů, že preferuji výrobek někoho jiného a to nechci.
Pro ošetření vemene před dojením preferuji buď řádně vyprané (vyvařené), případně ještě v desinfekci vymáchané froté utěrky, lepší jsou jednorázové utěrky, které se prodávají vlhčené s obsahem aktivních složek - účinné odstranění nečistot (obvykle se prodávají v plastovém vědru).
Desinfekce před dojením není nutná.
Zdraví a šťastnou ruku při výběru přípravku
Standa

Dobrý den prosím o radu rád bych koupil prasničku na chov a odchoval si prasata na zabíjačku.Jedná se o přeštické prase a zajimalo by mě kolik toho blibližně prase sežere do porážkové váhy cca 150kg.Budu krmit bramborama a šrotem.Dost jsem toho na internetu přečetl ale každý udává něco jiného a jsou v tom velké rozdíly.Děkuji Doksanský

Zdravím Pavle,

výživa prasat ve výkrmu
1) suchou krmnou směsí - dají se nakoupit v chovatelských prodejnách, v míchárnách krmiv, nebo v ZZN (zemědělské zásoby a nákup), pak se prasat krmí směsmi. Selata do 30 až 35 kg se krmi směsí A1 (průměrná denní potřeba je pak 1,3 kg/ks/den), poté od 35 do 60 kg se podává krmná směs A2 (průměrná denní spotřeba 1,8 kg) a od 60 kg do porážkové hmotnosti, která bývá někdy kolem 105 až 115 kg pak směsí A3 nebo také směsí s označením CDP - cereální dieta prasat (průměrná denní spotřeba 2,7 až 3 kg).
2) tradiční výkrm v podmínkách malochovu - může být opět prostřednictvím krmných směsí, nebo chovatel používá vlastní šroty (pšenice, ječmen aj.). Zde je pak možné doplnit resp. míchat vlastně vyrobený šrot s tzv. DKS - doplňkovou krmnou směsí, která dodává do směsi zejména bílkoviny.
Základem domácího výkrmu tedy jsou doma vyrobené šroty (obvykle pšenice a ječmen), pařené nebo vařené brambory (při velkém množství krmných brambor lze vytvořit do zásoby bramborovou siláž), v letních měsících kopřivy, v zimních měsících možno podávat sušené kopřivy, velmi kvalitní seno, často se dávalo kozí mléko (zdroj kvalitní bílkoviny), syrovátka, mláto, zeleninové odpady z kuchyně (skrojky zelí, kapusty, okurky aj. - vše čisté a nenahnilé), krouhanou řepu apod.
Základní pravidlo je, že zbytky jídel (zejména tučná a přesolená jídla) by neměly být součástí krmné dávky - prase není odpadkový koš a jeho zažívání je podobné tomu lidskému.
Tedy krmná dávka - na začátku výkrmu (nakoupená selata např. v hmotnosti 20 kg) se dává cca 0,7 kg šrotu, 0,5 až 0,75 kg vařených brambor, teplá voda a vytvoří se polévka (do ní lze přidat mléko, syrovátku) a tuto lze obohatit minerálně-vitamínovým doplňkem (lze zakoupit v drogerii - např. Nutrimix, Plastin, Roboran aj.). V případě podávání kopřiv je nutné pamatovat, že kopřiva je opatřena žahavými trichomy. Žahavosti se pro zbavujeme tak, že kopřivy spaříme horkou vodou (před spařením se kopřivy nasekají na řezačce kopřiv). Po částečném vychladnutí se přidává šrot, brambory, studená voda nebo mléko a polévka se zamíchá - možno rukou, aby chovatel věděl, jaká je teplota polévky. U starších prasat je pak denní dávka šrotu 2,5 až 3 kg a 3 až 4 kg brambor. Krmnou dávku lze obohatit o 1 až 2 litry mléka např. kozího nebo kravského (i odtučněného, syrovátky apod.). Mléko se dává zejména z důvodu doplnění živočišné bílkoviny. Do krmné dávky lze zařadit v případě možnosti i pšeničné otruby, mláto apod.
Prasata jsou dle konečné výkrmové hmotnosti porážena v drobnochovech mezi 6 až 7,5 měsícem věku . Složení krmné dávky ovlivňuje intenzitu průměrných denních přírůstků a tedy i věk, ve kterém prase dosáhne stanovené porážkové hmotnosti. Orientační spotřeba brambor za výkrm se pohybuje v rozmezí 550 až 600 kg, jadrná krmiva - obilné šroty 300 až 350 kg. Pokud jsou ve výkrmu používána i další krmiva je možné dosáhnout úspory.

Zdravím Standa

Dobrý den , prosila bych o radu. Naše rodinka plánuje chov kravky s teletem a čtyř býčků na výkrm. Mohou být spolu ustájeni všichni pod jednou střechou, samozřejmně nějak odděleni, i že na sebe neuvidí? Mám na mysli problém až by kravka měla říji.....bude problém s těmi býčky že ji ucítí? děkuji helenavavrouskova@email.cz

Hezký den, Heleno,

ustájení býčků s krávou, která bude mít tele.. Na vsi byly někdy ustájeny na vazno spolu jak krávy, tak i býčci. Pravdou ale je, že dost sedláků časem raději mělo dva chlévy, zvlášť pro krávy a jalovice a zvlášť pro býky. Společné ustájení může být řadou problémů. Máte pravdu v tom, že největší problém bývá v době říjí, kdy býci začnou intenzivně vnímat pach říjící se krávy a začne se měnit jejich chování, které může vyústit ve snahy utrhnout se z vazného ustájení v případě vazného způsobu ustájení, nebo snahy dostat se z kotce v případě volného způsobu ustájení. Navíc u některých býčků - býků může stoupat agresivita (u býků by měli pracovat vždy muži - pokud je práce kolem nich, tak min. 2 osoby - dozor a jištění se pro případ úrazu či nehody.
Určitě se přikláním k oddělenému způsobu ustájení, nejlépe ve dvou oddělených stájích (oddělení příčkou apod.).
Zdravím Standa

Dobrý den,tak máme opět přírustky.Jedné koze ale nestačí kůzlata vypít všechno mléko.Jsou jim 3 dny,je nějaká metoda dlouhodobější uschování tohoto mléka (mleziva)?
Děkuji Vám a přeji hezký den
Chochelová

ZDravím, Moniko,

uchování mleziva je záslužná věc při odchovu jakýchkoliv mláďat přežvýkavců, zvláště pro případy, kdy matka po porodu má zdravotní problémy a její produkce mleziva je minimální, či dojde např. u krav k poporodní paréze apod. Mlezivo lze uchovávat mražením, a to bez výrazné ztráty nebo znehodnocení zejména imunoglobulinů, po dobu 1 roku (tedy chovatel si může připravit zásoby mleziva pro následující období telení, kocení či bahnění). Aby vše ale mělo smysl, musí být mlezivo uchováno z prvního dojení! Čas hraje totiž v neprospěch chovatele a po porodu s postupem času dochází i ke snižování obsahu imunoglobulinů v mlezivu. V chovu skotu je dobré ještě mít mlezivo zhodnoceno mlezivoměrem, nebo refraktometrem s tím, že vysoce kvalitní mlezivo si chovatel ponechá, méně kvalitní zkrmí mláděti při druhém, třetím krmení.
Pokud by jste chtěla uchovat nyní, tj. 3 den onen produkt, tak nejde o mlezivo, ale o mléko přechodné a nemá to z pohledu imunizace kůzlat velký význam. Od cca 5 dne již lze sekret mléčné žlázy nazývat mlékem v tom pravém slova smyslu. Na druhou stranu, je možné si z pohledu chovatelské strategie (neochota matky nechat sát mládě, problémy s příjmem - nucené napájení přes sondu)udělat zásoby směsného mleziva a mléka - následný přechod na mléčnou krmnou směs.
PS: pokud jedné koze nestačí kůzlata vypít mléko, pak jí podojte.
Snad vám má odpověď takto bude stačit. Chovu koz Zdar!

Dobrý den,pracuji na Bio farmě u ovcí koupili jsme směs starter pro jehňate ČOJ čas v granulatu a část sypkou na mé přaní bohužel ale jehňata nám to nechtějí konzumovat od známého jsem se dozvěděl že to nemá s klasickou ČOJ nic společneho že pro Biofarmy se tam nedavájí komponenty které zchutní směs co je na tom pravdy?Co udělat by ji chutnalo?Děkuji

Hezký den, Jirko,

co se týče směsi pro odchov jehňat, resp. starteru pro jehňata, pak je pravda, že složení krmných směsí pro odchov jehňat v eko a konvenčním zemědělství se může lišit. Jde o to, jaké je konkrétní složení vámi koupené krmné směsi a od jakého věku tuto krmnou směs začínáte zkrmovat. Je potřeba také mít v patrnosti faktory, které mají vliv na spotřebu starteru. Prvně je to množství přijatého mléka, kde je negativní korelace.. tedy čím větší je příjem mléka, tím příjem starteru je zpočátku malý (toto je prokázáno například u telat, kde 4 l mléka denně vedou telata k časnějšímu příjmu starteru a už 60. den taková telat přijímají cca 1,5 kg starteru, a naopak u telat, kterým bylo krmeno mléko v množství odpovídající 15 % živé hmotnosti, byl 60. den příjem starteru 0,5 kg - zde již vidíte první faktor). Druhým významným faktorem je tedy věk jehňat a třetím významným je pak přístup k vodě. Pokud nemají mláďata přístup k vodě, pak příjem krmiv (zejména sterteru) je malý.
Abych ale neodbíhal od tématu, tak je potřeba se podívat na složení oné směsi nebo starteru (bohužel nevím jakou směs a jaké složení ta vaše má).
Co se týče komponent, tak např. melasa je v eko krmivářství povolena /pokud je vyrobena z eko řepy/, ale problémem také je vysoká cena vstupních komponent, ze kterých se ono krmivo vyrábí..
Zdravím Standa

Dobrý den,dík za odpověď už jsem nechal udělat rozbor a zjistil jsem že to neodpovídá hodnotám uváděných na etiketě na pytli.A také jsme zjistili že krmivo je žluklé.

Hezký den, Jirko,

pokud jste obdržel krmivo, které neodpovídá, nebo jeho kvalita je nízká - ve vašem případě bylo krmivo žluklé, pak máte jistě právo na vrácení peněz. Přeji hodně úspěchů v chovu. Zdravím Standa

Mám pěknou čistokrevnou mladou kozičku hnědou s černým má 3 denní 3 nádherná kůzlátka.Mléko zatím má a pijí.Ale ona má tak dvakrát denně ocásek celý slepený od krve.Je to prosím normální jak dlouho se čisí? nemohlo v ní ještě něco zůstat? Lůžko hodně dlouho odcházelo ,snad jí vyšlo celé. Děkuji mnohokrát za odpověď a názor. Zdraví Jiřina s přáním pěkného dne.

Hezký den, Jiřino,

tzv. zčišťování trvá min. týden s tím, že intenzita očistků se mění a je dobré, že sledujete zdravotní stav kozy. Horší by byl případ, kdyby ke zčišťování nedocházelo, to by pak hrozilo riziko rozvoje infekce dělohy, kdy se může krček děložní uzavřít a děloha se pak vyplní hnisem (pokud je krček otevřen, pak vytéká ven).
To váš případ nebude. Určitě je potřeba sledovat jak se věci mají, intenzita výtoku bude v následujících dnech postupně klesat. Pokud by koza změnila své chování, měla zvýšené teploty, případně by z ní vycházel zelený, hnisavý výtok, který může i silně zapáchat, pak je potřeba ihned volat veterináře (rozvoj infekce je rychlý a koza může uhynout). Stejně tak i můžete zavolat veterináře, aby zkontrolovat kozu, pokud nyní tápete a chcete mít jistotu. Zdravím a přeji hodně úspěchů v chovu!
PS. pokud budete mít někdy možnost vyfotit kozu i vaše přírůstky a pošlete je na email, budu velmi rád. Bude čím i případně obohatit tyto stránky. Standa

Dobrý den, včera se nám narodili tři jehňátka. Bohužel dnes začala ovce jedno odmítat. Snažili jsme se ovcí chytit a jehně zkusit přisát. Ale ovce je moc plachá a nedá se. Můžeme jehňatko zkusit vykrmit sami prosi m a co mu máme podávat. Jehňátko se ani samo nepostaví. Máme ho doma v teple. Prosím tedy o radu co s ním. Děkuji moc Rosenbaumová Petra

Hezký den, Petro,
na podobné téma jsem psal článek níže. Pravidlo jedna je, že by ovce měla být umístěna po bahnění do kotce - choulu, kde bude společně s jehňaty a kde máte možnost odmítané jehně přikládat k ovci snadněji. Pokud jehně se ani samo nepostaví, pak je někde chyba - první pomocí je oddojení mléka ovcí a podání přes láhev, případně si sehnat mléko kozí. Nevím jak bylo jehně v prvních 4 až 6 hodinách aktivní a jestli přijalo vůbec mlezivo. Určitě by bylo dobré, aby jej prohlédnul veterinář, změřte mu také tělesnou teplotu, zvláště pokud je málo životaschopné. Jako náhražka - mléčný nápoj lze pak zvolit např. Mikrop Ovis, který je určen pro odchov jehněte. Podívejte se do sekce chovu ovcí a kapitola napájení mléčnou krmnou směsí. Zdravím Standa

Dobrý den.
Máme 5 denní jehně které nechce pít od matky. Ona o jehně zájem má. Mlezivo jsme oddojili a nakrmili jím beránka snad ještě v šestihodinové lhůtě.(Bahnice se bahnila v noci.) Malého máme v teple, protože chlad venku nezvládá a brzy vychladne. Veterinář ho prohlédl, aplikoval mu injekčně selevit, dal nám přípravek na úpravu průjmu - Protexin, který mu každý den podáváme. Přípravek již zabral.Bohužel nám veterinář nebyl schopen jasně říci, kolik a jak často by beránek měl pít. Mléka máme od matky dost. Beránek váží 5kg. Mléko mu dáváme sondičkou do žaludku, protože sám nesaje. Dáváme mu 60ml, každé tři hodiny. Děkuji za odpověď. Lenka

Hezký den, Lenko,

problém s beránkem je tématikou spíše veterinární, než zootechnické, ale i tak napíši své myšlenky. Prvně, krátkodobé umístění v teple je jedním z chovatelských opatření, v případě, že jehně má problémy po porodu s termoregulací (často souvisí s teplotou ve stáji, poporodní péčí, ale také s průběhem porodu, hmotností narozeného jehněte).
Abych to trochu osvětlil, lze se podívat do porodu a odchovu telat. Telata s porodní hmotností např. 29 kg nebo 50 kg mají obecně vyšší pravděpodobnost úhynu, než ono tele s průměrnou hmotností cca 40 kg. Velkou roli zde ale bude hrát průběh porodu a následné projevy životaschopnosti jehněte. Někdy se lze setkat s tzv. asfyxií - vedoucí k poporodní metabolické acidóze u mláďat, kdy jehně má problémy s termoregulací, malou životaschopnost, chybějící sací reflex apod. Toto ale obvykle řeší veterinář, a to např. aplikací infuze, která upraví vnitřní prostředí organismu (bikarbonát sodný, glukóza) a jehně se přesune do prostředí, které se blíží jeho termoneutrální zoně (umístění do příliš teplého prostředí, někdy vedoucí k přehřátí, může způsobit zhoršení stavu).
Co se týče faktu, že je beránek pětidenní, pak bych viděl problém v onom podávání ovčího mléka přes sondu. Nic nemám proti podání mleziva sondou, případně mléka první den, max. dva, ale i zde je potřeba se zamyslet, jestli lze očekávat rozvoj sacího reflexu, pokud je takto krmíte - myšleno ve vztahu k možnému podráždění hlavně jícnu, což ale může vést k prohloubení neochoty sát. Příliš dlouhé období napájení sondou dle mého soudu nemá moc význam, protože je potřeba přejít na napájení přes láhev nebo kojení. Otázkou je, na kolik onen sací reflex je potlačen, nebo zda-li je již zcela vyhaslý. To musí posoudit veterinář.
U některých telat se dá reflex stimulovat prstem (horní patro a drážděním dutiny ústní - ruce opatřené jednorázovými rukavicemi, a to kvůli možnému přenosu infekce). Co se týče dávky, tak u 5 kg bych postupně prodlužoval interval 4 až 5 krmení a dávku zvyšoval, aby se nyní pohybovala cca mezi 600 až 700 ml/den (pravidlem je dávka mléka v objemu min. 10, příp. 15 % z živé hmotnosti jehněte). Průjem u jehněte - je nutriční nebo je to následek např. nedostatečného příjmu protilátek z mleziva a rozvoje infekce?... Navíc u jehněte skoro týden starého a napájeného sondou natéká mléko nejspíše do bachoru a poté dále do ostatních žaludků. Zde je pak riziko, že část mléka zde bude zahnívat (mléko při sání teče čepcobachorovým splavem přímo do slezu, zatímco voda a jadrná krmiva i seno putují do bachoru, který se začíná zvětšovat a postupně zde začíná trávení rostlinné potravy).
Práci před sebou máte nelehkou, ale určitě se zkuste domluvit na dalším postupu s veterinářem, případně zkuste kontaktovat ještě jiného veterináře s prosbou o jeho názor, protože takto se dále určitě nebude moci postupovat. Je otázkou, jestli u beránka není např. něco v nepořádku - anatomická vada apod. a je schopen vůbec přežít. Někdy se to stává, ale čerta na zeď nechci malovat.. jen říkám, že příroda bývá někdy i krutá.
Budu vám držet pěsti, aby vše dopadlo dobře. Zdravím Standa

jinak ještě doplním, že kolegyně Dr. Malá vypracovala metodická list s tématikou eliminace rizik podchlazení jehňat.. doporučuji chovatelům si tuto koupit v našem Výzkumném ústavu živočišné výroby.

http://www.vuzv.cz/index.php?p=vydavatelska_cinnost_kategorie&kateg=3

Prosím o radu krava sa nám zle zasušila už ju mesiac nedojíme mala aj tvrdé veme doktor jej dával injekcie ale stále má mlieko máme ju dojiť?Každú chvílu sa má otelit Ďakujem

Hezký den, Katko,

z vašeho příspěvku vyplývá, že jste krávu zasušila měsíc před otelením, což je hodně pozdě. Dva měsíce stání na sucho má své opodstatnění a toto pravidlo by se mělo dodržovat. Mléčná žláza potřebuje odpočinek. Pokud byla produkce mléka velká, pak jsou zde způsoby, jak krávu zasušit. Je to změna krmné dávky (vyřazení koncetrovaných krmiv a krmiv, které působí příznivě na produkci mléka) a podávání spíše balastních krmiv - seno, sláma apod. Také po posledním dojení se dají aplikovat do struků preparáty na zasušení, ať již na bázi antibiotik nebo přírodních látek. Právě aplikace těchto přípravků do strukových kanálků má za cíl minimalizovat záněty mléčné žlázy a bezproblémové zasušení.
Z mého pohledu bych krávu nyní před otelením nedojil. Měla by jste se držet doporučení vašeho veterináře, který krávu ošetřuje, případně si vyžádat názor dalšího veterináře v okolí.
Zdravím a držím pěsti a přeji jen vše dobré. Standa