Zdravím Stando! Rýsuje se mi možnost přístupu k mlátu, chovám kozy a králíky. Chtěl bych se zeptat zda-li je možnost kozám a králíkům zařadit,samozřejmě postupně, mláto jako doplněk krmné dávky, jestli ano tak kolik procent může mláto tvořit v krmné dávce? Děkuji za reakci

Hezký den, Járo,

mláto je dobrým doplňkovým krmivem jak pro přežvýkavce, tak i pro prasata. O králících informace nemám (mláto se u nás dávalo hlavně praseti). Pokud jej budete zkrmovat, pak je potřeba pamatovat na to, že se zejména v létě rychle kazí (zkrmování čerstvého nejlépe do 36 až 48 hodin). Použil bych ho u laktujících koz a to v dávce cca 0,25 kg/den s tím, že přídavek jadrného krmiva (obilovin - šrotu) je vhodný, protože mláto nemá vysoký obsah energetické složky (vyrovnání poměru bílkoviny : energie). Zdravím Standa

Dobrý den, chtěla bych se zeptat před týdnem jsem si koupila krávu Jersey, která je momentálně 9měsíců po porodu a ještě dojí, zapuštěná není, přivezla jsem si ji se souměrným vemenem, teď po týdnu z jedné půlky dojí hodně a z druhé skoro nic, má nalitou jen jednu polovinu vemene a v té druhé jakoby se tvořilo mnohem méně mléka, dojím dojačkou nasazenou po celou dobu na všech strucích. nevím co dělám špatně.... na zánět to nevypadá vemeno není horké ani zarudlé a ani tuhé...prosím o radu co dělám špatně nebo čím to může být, nerada bych ji nějak zničila...děkuji

Hezký den, Petro,

co se týče nesouměrnosti vemene, pak je potřeba zmínit, že mléčná žláza je rozdělena na levou a pravou polovinu, kdy každá z nich má samostané nervové a krevní zásobení a každá z těchto polovin má i samostatný závěsný aparát. Pokud nepozorujete změny - zánět, otok aj. (záněty - odstřiky do černého hrnku, případně tzv. NK test), pak bych soudil, že kráva se již pomalu tzv. zaprahuje. Množství mléka je závislé nejen na genetice dané plemenice, ale také na výživě, dojení apod.
Co se týče mobilního dojicího zařízení, tak zde je nutné dbát pravidelné údržby, kontroly a seřizování - správné nastavení podtlaku a počtu pulzů (nesprávný podtlak může vést např. v tzv. hyperkeratózu na hrotu struku - bílé kolečko v ústí strukového kanálku - tzv. na hrotu - nebo různě keratinizované útvary v případě permanentního poškozování strukového kanálku).
Také je potřeba se podívat na strukové návlečky, které mají omezenou životnost a je potřeba je kontrolovat - sledování ústí, prasklin na hadičkách apod. U strukových návleček je dobré mít k dispozici šablonu pro stanovení optimálního průměru.
Za nějakou dobu se bude blížit doba zaprahování krávy. To je pak dobré probrat s veterinářem (strategie a případná aplikace přípravků pro zaprahování), pokud tedy nebude kráva vyřazena na což ukazuje fakt, že kráva není dosud zapuštěna.
Zdravím Standa

děkuji moc za rady

Dobrý den,
potřebovala bych radu ohledně třídenního jehněte. Ovce ho nechtěla krmit, takže mu teď dáváme kravské mlezivo, nejdříve 60 ml každou hodinu, teď intervaly prodlužujeme třeba na dvě hodiny, pořád ale podáváme 60 ml. Chtěla bych se zeptat, zda-li je to dostačující a kdy máme začít jehněti dávat i jiný příkrm než mlezivo. Děkuji za odpověď

Zdravím, Terezo,

s neochotou ovce nechat sát jehně se setkávám často. Pokud je síla chovatele a snaha několik dní ovci přidržovat při sání, pak úspěchy často jsou. U strategie umělého odchovu chválím podávání mleziva. Napájení jim, má ale význam prvních cca 24 hodin, kdy je nutné, aby protilátky z mleziva prošly střevní sliznicí střeva (po narození je střevo všech mláďat přežvýkavců jako cedník s oky, přes které mohou tyto protilátky prostupovat přes stěnu střeva a dostat se tak do krevního oběhu... pokud mládě nedostane žádné protilátky, pak hyne brzy na infekce). Napájení mlezivem další dny lze označit za lokální imunitu - protilátky se ve střevě mohou vázat na patogeny, do krve ale již neprostupují, protože onen cedník s oky již má oka uzavřena.
Napájení jehněte další dny bych zajistil mléčnou krmnou směsí, náhražkou, např. Mikrop Ovis aj. Jde o mléčnou náhražku, která svým složením se nejvíce podobá mléku ovčímu nebo kozímu.
Přechod pozvolný, od týdne, případně 14. dní bych zahájil podávání starteru, případně sena a podávání vody (vodu opět až za 20 minut po napojení mléčným nápojem, ne dříve, aby voda netekla do slezu.. ta musí téci do bachoru, který se musí postupně vyvinout). O napájení jehňat jsem napsal příspěvek na stránkách v sekci věnované chovu ovcí.
Zdavím Standa

Ještě doplnění,

podívejte se na chov ovcí - odchov jehňat - napájení mlékem a mléčnou krmnou směsí. Je tam dole orientační tabulka. Intervaly prodlužujte a objem úměrně zvyšujte.
Ještě k mlezivu, to samo o sobě obsahuje i vyšší množství hořčíku, který má laxativní účinky a u narozených mláďat má za úlohu odstranit zátku střevní tzv. smolku. Proto přejděte plynule na mléčnou krmnou směs pro jehňata. Standa

Dobrý den, mám ovci, které se narodilo jehně, ale brzy po porodu zemřelo. Chtěl jsem se zeptat, jak dlouho je potřeba ovci dojit, nebo jak bych měl postupovat. Děkuji

Hezký den, Beňo,
pokud ovci po narození uhynou jehňata a nejde o plemeno, které chováte za účelem získávání ovčího mléka (dojené plemeno), pak je potřeba chovatelskými kroky přivést ovci do stádia zaprahnutí, tedy do stádia, kdy ovce přestane produkovat mléko. Běžně se to dělá tak, že se ovce krmí pouze senem a vyloučí se, případně se omezí krmiva, která podporují laktaci, tj. okopaniny (mrkev, jablka, řepa aj.) a také jadrná krmiva. Určitě základem je také pravidelná kontrola vemene, které by nemělo být příliš tuhé, na pohmat horké, měnící barvu (do fialova, černa) a bolestivé na pohmat. Jde o prevenci případného zánětu vemene, který se může velmi rychle rozvíjet, a který může ohrozit celkový zdravotní stav ovce - celková sepse (tzv. otrava krve) a úhyn ovce. V případě jakéhokoliv podezření na zhoršující se zdravotní stav (malátnost, nežravost aj.), nebo při podezření na zánět vemene je potřeba urychleně kontaktovat veterináře, který se postará o léčbu (antibiotická léčba zánětu).
Držím pěsti. Standa

Dobrý den,

zkrmuji skotu balíky senáže a nerozbaluji je hned najednou aby nezoxidovali. Mám ale dojem, že občas mohou krávy i se senáží sežrat sít z balíku. Dokáží vlákna ze sítě projít trávicím traktem bez způsobení problémů.Děkuji za radu

Hezký den, Jirko,
určitě síť z balíkované senáže může být velkým problémem pro trávicí trakt skotu. Síť na rozdíl od hřebíku či jiného ostrého předmětu nemusí sliznici předžaludku poškozovat, to však ale nic nemění na faktu, že se může kus sítě stát shlukem (na srolovanou síťku se přichytí částice krmiva a problém je na světě), který bude bránit posunu potravy dál (osa bachor - střevo). Riziko ucpání např. čepco-knihového otvoru zde je, případně může dojít k částečnému zneprůchodnění zažívacího traktu. Prevence je základem úspěchu, proto je potřeba sítě při rozbalování balíků posbírat (to samé platí i pro provazy na balících apod.).
Zdravím Standa

Děkuji

Dobrý den zeptám se máme 4 býčky a 1 jalovici galloway
na jalovici jsme našli ve větší míře parazity v kožichu(i s larvami) převážně na hlavě(hnědý s nožkama) krávu to svědí místama má už začíná mít vylisaná místa
čím a jak so toho zbavit ? děkujiMonika

Hezký den, Moniko,
pokud má jalovička v srsti nějaké "berberky", pak je vhodné se obrátit na Vašeho veterináře. Určitě můžete udělat to, že si vezmete zkumavku nebo jinou nádobku a pokusíte se "breberky" do ní lapit (někdy stačí i vzorek na průsvitné izolepě). Veterinář/ka by se na tyto měla podívat pod lupou či mikroskopem a rozhodnout o co jde (stejně jako navrhnout léčbu a preventivní opatření).
Dle mého soudu a s ohledem na roční období bych to odhadoval na všenky nebo vši. Všenky jsou parazité, kteří se v kůži pohybují velmi rychle. Vši jsou větší než všenky a pohybují se pomaleji. Odstranění vší a všenek u skotu se pak děje podle toho, kdo je původcem (všenky jsou závislé na kožních derivátech, vši sají krev a tedy se dají i likvidovat případnou aplikací některých inj. přípravků). Obecně se ale používají i postřiky na tělo zvířete, případně aplikace tekutých přípravků, tzv. pour on (např. Butox aj.).
Závěrem tedy, obraťte se na veterináře, který zjistí kdo je původce a navrhne vám léčbu.
Zdravím Standa

Děkuji)))

Dobrý den,nevite v kolika stupních vymrznou na pastvině kokcidie.Popřípadě jak jí co nejjednodušeji zlikvidovat?
Mám jí prokázanou zatím u jedné kozy,ale pochopitelně chci zabránit dalšímu nakažení.
Moc děkuji a přeji hezký den
Monika

Zdravím, Moniko,

kokcidie je řekl bych častým parazitem v chovu koz. Zkoušel jsem hledat informace o případném působení nízkých teplot na vývojová stádia tohoto parazita, ale jaksi bez žádného úspěchu (obecně se tvrdí, že zárodky parazitů odolávají teplotám do cca - 20 °C) . Ve vztahu k asanaci je dobré uskutečnit pravidelnou asanaci ustájení (alespoň na jaře a na podzim - vyhánění z ustájení - mechanická důkladná očista - odvoz hnoje - desinfekce ustajovacích prostor - na kokcidie platí voda s desinfekčním prostředkem o teplotě 70 až 75 °C). U pastvin bude důležitý jejich management přepásání a její rozdělení na části, které se postupně přepásají a také ale ošetřují (posekání nedopasků, případné smykování, vláčení, přihnojení, vysušení apod.).
Zdravím a přeji vše dobré. Standa

Dobrý večer,moc Vám děkuji za radu.Teorie je vždycky strašně fajn,ale ta praktická část...
Mám pastvu v dost nerovném terénu,a zajímalo by mě,jak by se to tu mělo nějak upravovat.No ale snad se stane nějaký zázrak.Řeším možné možnosti přímo s veterinářkou (máme bezvadný vztah).
Chlívy radši ani nemluvit... Vše jsem "podědila" a teď se z toho nějak vysekat.Jó kdyby měl člověk peníze,pak jde všechno.
Přeji Vám hezký večer a ještě jednou moc děkuji.Monika

Dobrý večer
Zdělila jsem statek a začla jsem s chovem nutrií...zatím jen pro vlastní potřebu.Chtěla jsem se zeptat zda se dá s nutriemi začít podnikat, jestli se to v dnešní době oplatí a pokud ano...co pro to musím udělat?
Předem děkuji za odpověď.