DĚKUJI ZA INFORMACI VYSVĚTLÍM KOUPILY JSME KANADSKÉ PASTEVECKÉ PRASE V DOBRÉ VIŘE ŽE TO EXISTUJE NAKONEC NAS VŠICHNI PŘESVĚDČILZ ŽE JE TO VIETNAMEC KŘÍŽEN S DIVOČÁKEM MÁME PÁREK. TAK ŘEŠÍM NAŠE VLASTNÍ MLADÉ. DĚKUJI YA INFORMACI MZSLEL JSEM KASTROVAT TŘEBA KASTRAČNÍMI KUMIČKAMI A NA ŘEZÁKY NĚKDE PRODÁVALI JAKÉSI KLEŠTĚ. DAN

Hezký den,

podle Vašeho příspěvku jste se stal obětí podvodu a musím konstatovat, že nejste bohužel první. Někteří podnikavci v oblasti chovu nenáročných a "pastevních" prasat jsou v poslední době velmi akční. V tom případě by má míra trpělivosti byla blízká nule a rozmýšlel bych se nad trestním oznámením (uvedení v omyl, podvod) a nebo zlehka dal podnět na Plemenářskou inspekci, která by si v tomto případě věděla rady s černou plemenitbou.
Co se týče kastrace, tak nejrozšířenější je chirirgucká kastrace veterinárním lékařem. Gumičky se používají u kozlů a beranů, kde varlata jsou uložena v šourku (jiné anatomické uložení varlat je ale u kanců - zde se gumičky nedají aplikovat). U zubů je potřeba mít zkušenosti a taktéž by toto měl dělat veterinární technik nebo spíše lékař (lze udělat zákrok při uspání kance při současné kastraci).
Pokud máte zájem o chov prasat, pak by nemuselo být špatnou volbou právě přeštické prase.
Zdravím Standa

Dobrý den Stando proč zrovna přeštické prase? Děkuji moc za odpověď pána co nám prodal ,,Kanadský páreček,, nechám. Uvidíme jak se povedou mladý. vzhledem k tomu, že jsou neprodejné tak uvidíme v 6-7měsích jakou budou mít váhu a jak bude chutnat maso. Do minulého týdne byly na volno s ovcema. Krmení hlavně na seně, občas nějaké zbytky a dvakrát v týdnu po 20ti rohlíkách. Takže celkem levné krmení. Jsou jim 3měsíce a váži nějmenší 18Kg a největší 26kg.

Dobrý den,
chtěla bych se zeptat ohledně připouštění vepřového. Máme kance, který nechce připouštět, dá se říct, že se svinky bojí. Má váhu 170kg a stáří je 10 měsíců. Nevíme,jestli ubrat krmení, nebo co s ním máme dělat.

Přečdem děkuji za odpověď.

Hezký den, Mirko,

o vašem kanci píšete velmi málo informací. Používání kance v přirozené plemenitbě by mělo předcházet také jeho navykání na "skok". Tj. u mladých kanečků, kteří byli uznání do plemenitby se začíná prasničkami, protože poměr mezi kanečkem a prasnicí bývá někdy problémem pro uskutečnění jeho "skoku" (kaneček není schopen naskočit na prasnici, velké zatížení zadních končetin aj.).
Z mé praxe v porodně prasat a jalovárně se mladým kancům pomáhalo při jejich skoku a případně se pomáhalo se zavedením pyje do pochvy u prasniček (silné gumové rukavice). Výživa samozřejmě dělá velké divy, zvláště je problém u překrmených kanců, u kanců, kteří nemají dobré zadní končetiny. Z chovu se i vyřazují kanci, kteří mají nízké libido.
Zdravím Standa

Dobrý večer,
právě že jsme k němu dali malou sviňku kolem 150 kg, ale on nemá zájem. Ona se mu nabízí, ale on ji kouše a má z ní strach. Dostává vše potřebné, vitamíny atd. Tak nevíme, kde je chyba. Děkuji za odpověď

Zdravím, Mirko,

no problém může být, že kanec bude překrmený.. hmotnost 170 kg na 10 měsíčního kance.. tato hmotnost je obvyklá u kanců ve 12 měsících. Překrmování má vliv na libido kance a je otázkou, jak jsou na tom zadní končetiny (jestli jsou končetiny zdravé, není zde např. hniloba patek apod.), které jsou při skoku kance vysoce zatížené.
Když se kanec vybírá do chovu, tak jedním z kritérií je i jeho chování, temperament a libido. Nevím, jestli máte v chovu i staršího - zkušenějšího kance. Dala by se pak dělat stimulace přes zábrany, kdy kanci jsou v kontaktu - ale přes zábrany.
Dobré je dát do připouštěcího kotce kance cca 10 minut před tím, než je k němu dána prasnička. Co se týče prasničky, tak optimální hmotnost při zapouštění je cca 120 - 130 kg (150 kg prasnička již mohla být zapuštěná dříve). Mladší kance je dobré nechat skákat na prasnice po prvním vrhu, které mají silnější reflex nehybnosti.
Jinak z chovů se vyřazuje cca 10 až 20 % kanců, a to právě kvůli nedostatečnému libidu a neochotě skákat. U mladých kanců se obvykle při návyku asistuje (zvláště se pomáhá u nezkušených kanců se zasunutím pyje do pochvy). U kanců, které jsem u jalových prasnic používal se jejich libido dalo dobře posoudit (mlaskání, pouštění pěny, která obsahuje atraktanty pro prasnici v říji a stimuluje prasnici k reflexu nehybnosti, přibližovací reflex aj.).
Zdravím Standa

Dobrý večer,
moc Vám děkuji za informace a radu.

Dotaz žádný nemám ( už jste mi před časem stavebně radil..), jenom poděkování za odkaz a propagaci přeštického černostarakatého. Měla jsem v poslední době dost špatný pocit, že se na něho zapomnělo dostával prostor dovoz " různého kadeřavého, pastevního a vůbec úžasného čehosi"
(reklamně krásně zbarvené) na úkor skutečné kvality , kterou máme doma... Těší mě, že skupina vzdělaných z VÚŽV se odhodlala ke kroku tak říkajíc od země pomoci znovu obnovit nebo alespoň zvýšit počty přeštičáků v naší zemi. Děkuji předem, za Vaše znalosti, které předáváte nám obyčejným chovatelů a farmářům. Těším se na informace z chovů a přeji Vám hodně štěstí a výdrž (Marta)

Hezký den, Marto,

děkuji za vyjádření podpory a poděkování. Věřím, že stránky o přeštíkovi se v brzké době tzv. "rozjedou" a bude na nich mnoho informací o chovu tohoto našeho národního "zlata". Moc zdravím a ještě jednou za vyjádřenou podporu děkuji. Standa

Dobrý den,
četl jsem v jednom příspěvku zde, že byste nedoporučoval sůl do vody na pití, jde mi o ovce, kozy a koně. Proč to není dobré řešení v zimě proti zamrznutí vody na pastvině, a jaké to má následky, podává li se slaná voda? Je lepší nechat zvířata jíst sníh, než podávat slanou vodu, pokud chovatel není sto zajistit stálý přísun čisté vody a zamrzá příliš rychle?
Díky a mějte se fajn.

Hezký den, pane Rákosník,
Váš dotaz bych rozdělil do několika bodů.
a) podávání slané vody, ať již celoročně nebo sezónně (tj. např. v zimních měsících s nízkými teplotami) nepovažuji za dobrou myšlenku. Prvně je potřeba si říci, kolik soli (kuchyňské) musíte dát do vody, aby voda skutečně nezamrzla (množství soli na daný objem .. 1 kávová lžička je cca 8 g soli) a za druhé, jaké jsou požadavky zvířat na příjem soli - tj. prvků chlóru a sodíku (celkový obsah v podávaných krmivech). Tedy.. jak stanovit, že soli není ve vodě mnoho..
b) sůl resp. chlór a sodík jsou pro organismus velmi důležitými prvky, to bez debaty. Vyšší dávky můžou působit projímavě, ovlivňují celkové zažívání, navíc sůl se rychle vstřebává do organismu a její případné vyšší hladina se může projevovat tak, že tělo musí "shánět" v organismu vodu. Tedy voda přechází z tkání do krve, což se ve finále projevuje i zvýšeným močením zvířete. Asi 96 až 99 % soli je vylučováno močí, minimum soli pak výkaly. A zde je onen problém. Následnou reakcí zvířete, které vyloučí vyšší objem vody je žízeň! Pokud bude mít k dispozici opět pouze slanou vodu, pak se onen proces (možného zvýšeného močení) může opakovat (toč kolotoč). Člověk taky nebude rád přijímat tekutiny pouze ve formě i byť jen velmi mírně soleného bujonu.
Sůl se dříve starými hospodáři používala do nápojů v případě nemoci dobytka nebo po telení, bahnění apod. jako součást nápoje pro matku (sůl, otruby, lněné semeno, cukr, případně trocha kvasnic apod.). Do krmné dávky se pak sůl dávala sypká (např. do krouhanek), nebo v podobě lizu - solné homole.
c) ptáte se, jestli je lepší vodu nesolit, nebo nechat zvířata jíst sníh - oba dva argumenty jsou možná mírné extrémy.., chybí střední zlatá cesta.. to jest častější napájení. Stálý přístup není nutný, ale min. 2x až 3x denní napojení je vyhovující, právě proto, že voda rychle zamrzá.
Vše je otázkou přístupu chovatele k věci. V zimovištích lze přístup k vodě zajistit např. pomocí napajedla s topným kabelem apod. Napájení z vodních toků je hygienickým rizikem (kvalita vody, kontaminace vodního toku výkaly zvířat apod.).
Zdravím Standa

Dobrý den,
četl jsem v jednom příspěvku zde, že byste nedoporučoval sůl do vody na pití, jde mi o ovce, kozy a koně. Proč to není dobré řešení v zimě proti zamrznutí vody na pastvině, a jaké to má následky, podává li se slaná voda? Je lepší nechat zvířata jíst sníh, než podávat slanou vodu, pokud chovatel není sto zajistit stálý přísun čisté vody a zamrzá příliš rychle?
Díky a mějte se fajn.

Dobrý den. Poradil by prosím někdo zda je běžné že zdravé stádo s kvalitním beranem má tak vysoké procento úhynu při narození? Plně vyvinutá jehňata bez zbytku blan nevstanou a nehledají mléko, pak uhynou. Někdy se rodí zcela mrtvá. Zhruba 2 až 3 v jednom vrhu. Nezáleží kdy se bahní zda v březnu či jako nyní v lednu. Výživa dostatečná, letní pastva, seno,sůl,trochu jádra - odčerveno. K dnešku 3 vrhy 7 mrtvých - jedno živé :-(

Hezký den, Pavle,

nejsem povoláním veterinář a situace, která nastala ve vašem chovu mne mrzí. Určitě je nutné kontaktovat veterináře, který navštíví váš chov a udělá kontrolu, případně odebere vzorky na laboratorní analýzy. V souvislosti vyšším výskytem potratů nebo mrtvě narozených jehňat mne mimo chyby ve výživě, také napadá např. Chlamydióza. Obecně, bych již při druhém bahnění s mrtvě narozenými jehňaty odeslal uhynulé kusy do státního veterinárního ústavu k pitvě a dalším laboratorním testům. Co nejdříve se spojte s veterinářem! Držím pěsti. Standa

dobry den ctel bych se zeptat mam asi tak 15 kilove selata a nektery pri zradle zvraceji hlen krmim je pecivem srot brambory

Hezký den, Honzo,
pokud selata zvracejí, pak je potřeba je nechat prohlédnout veterinářem. žaludek prasat je podobný tomu lidskému a chorob, které mohou vyvolávat zvracení je mnoho (virové infekce, dietetické chyby, škrkavky aj-). Co nejdříve se obraťte na vašeho veterináře. Zdravím Standa

Dobrý den, chtěl bych se zeptat jestli jde koza dojit jenom jednou za den. Vím , že v praxi se doji dvakrát (ráno a večer).Dále vím, že by se mělo dojit pravidelně , jsou nějake tolerance (+-hodina,dvě)kdyby to pravidelné nebylo, aby koza nedostala zánět.Děkuji

Hezký den, Martine,

jedenkráte denní dojení v praxi není doporučováno, a to právě pro možná negativa, která z tohoto vyplývají - vyšší riziko zánětu mléčné žlázy. Dojení 1x denně lze v krajním případě aplikovat u koz, které mají malou produkci mléka. Pro velmi dobré dojnice je tato metoda více méně nepřípustná. Osobně jsem zastáncem 2x denního dojení, nebo jedenkrát denní dojení s tím, že pod kozou budou kůzlata, která budou od kozy sát.
Intervaly by měly být mezi dojeními opt. 10 až 12 hod.
Mimo vlastní způsob dojení je důležitá také hygiena mléčné žlázy a její důkladná příprava před dojením.
Zdravím Standa

dobrý den,co máme dávat v zimě ovcím?