Díky za podporu. Už jsem na to ale přišel. Použil jsem mastný krém z obsahem měsíčku lékařského. Strup co měla na struku a bolel jí při dojení změknul a sloupnul se. I ostatní bradavičky po tomto krému změkly a zdá se že se také vyloupnou. Myslel jsem, že mi poradí i někdo ze čtenářů vašich stránek, ale asi ten problém nemají. I přesto jsem napsal svou zkušenost. Ale jsem rád, že jsem je našel a mám možnost se svěřit, nebo se poučit. Díky za to pane Stando.

Děkuji za odpověď,pročetla jsem všechny vaše dotazy,odpovědi a načerpala mnoho zkušeností.Ano tráva byla přerostlá nebylo počasí.Víte ono s těmi veterináři je to špatné.Každý se dnes specializuje na pejsky a najít odborníka je problém.Náš vet.nám na jaře odčervil ovečky injekčně a pak se potvrdila tasemnice u jehničky a on mi jen řekl,no na tasemnici to nebylo.A zase nic.To jsme museli schánět sami.Máme jen 5 oveček a beránka.Máme je rádi a všem vzkazuji,že kdo si pořídí živé sekačky,tak ať počítá s tím,že zvířátkům bude muset přes zimu něco vracet.Kdo nemá lásku ke zvířatům,nechť si raděj zaplatí posečení.Vážim si vaší trpělivosti s pozdravem Miluše

Dobrý den,
mám laický dotaz ohledně krmení selete 35-40kg cukrovou řepou,( zatím spařený šrot, pečivo, brambor) je lépe řepu pouze nastrouhat, nebo je nutné vařit do měkka na rozšťouchání? děkuji za radu

Hezký den, Venune,

co se týče krmení, tak tradiční venkovská míchanice - šlichta jest vařené brambory, šrot, zbytky (nezaplísněné pečivo, mléko, syrovátka, zelenina aj.). případně čerstvé kopřivy (přepařené horkou vodou). Co se týče řepy, tak dávala se doma prasatům řepa syrová, krouhaná, a to buď do vědra před zalitím horkou vodou. Někdo doma ale společně s brambory vařil i řepu. Do šlichty - polévky se dával také přídavek Plastinu, nebo Roboranu. Kozí mléko se dávalo pro zajištění přísunu kvalitní bílkoviny.
Určitě doporučuji krouhat. S cukrovkou bych byl trochu opatrnější (obsah živin) v krmení, a to před polocurkovkou nebo krmnou řepou. Jde o zpestření krmné dávky, nikoliv o hlavní komponenty. Zdravím Standa

Dobrý den ,týden krmim jehničku z dvojčet mlékem od krávy jsrsyky,teď po3 h.,v noci přestávka.Kdy ji můžu nabídnout první šrot s minerály, (nutrimix)zatím již olizuje trošku liz.Dále kdy ji mohu prvně odčervit,jestli je to jako u štěňat po 14 dnech. zatím je stejně životaschopná jako ta druhá.Déle mám prosbu,proč naše zmlsané ovečky nechtěji dlouhé tvrdší seno z našich lučních zahrad pěkně sušené.Otava je měkččí tu smlsnou.Děkuji za odpověď

Hezký den, Miluško,

co se týče "příkrmu", tak bych se přikláněl k jadrnému krmivu, a to opět ke starteru nebo krmné směsi pro jehňata. Pozvolna od cca 14 dní. Co se týče přídavku vitamínů, tak zde bych byl asi opatrný. Pokud budete používat krmnou směs nebo starter pro jehňata, pak je vše již součástí a není potřeba cokoliv přidávat. Samozřejmě je možné jehněti předkládat také od cca 14 dní seno, pokud budete mít odchov extenzivní.
Co se týče odčervení jehňat, pak je to na poradě s vašim veterinářem, protože není kam spěchat a hlavně je potřeba vědět proti čemu je chcete odčervit (cca 6 týden) - měla by jste znát na základě laboratorního vyšetření výkalů, jaké parazity vaše ovce mají. Přípravků, je mnoho a některé působí na tu, jiné na onu skupinu červů. Odčervování na slepo je hloupostí!! a může často jít o vyhozené peníze.
Určitě zde není spojitost s odčervováním psů.Významnější je zajištění injekční aplikace např. preperátu s obsahem selenu a vitamínů, jako prevence svalové dystrofie /do 2. týdne věku/.
Co se týče sena, tak to bych musel vědět, abych mohl říci, proč nechtějí ono delší a tvrdé seno. Ovce sama pozná, které seno je pro ní dobré. Pokud je seno ze zahrady dlouhé a tvrdé, pak je otázkou, kdy jste jej sekala (pokud před květem bylin, ale hlavně před květem - metáním trav, pak by mělo být kvalitní). Pokud ale byly trávy po odkvětu, pak je jeho kvalita výrazně horší a je i hůře stravitelné. Další věcí může být např. jeho zaplísnění apod. To je ale otázka pro zkušeného chovatele nebo veterináře, který může krmiva na místě posoudit. Od stolu se toto nedá.
Určitě vám doporučuji se spojit s veterinářem a probrat plán odčervení, podání selenu a případné vakcinace ovcí.
Zdravím Standa

Dobrý den,
mé koze Zdeně se dnes osypalo vemínko i se struky boláky (puchýřky).co by mohlo být příčinou? Děkuju za odpověď!

Zdravím vás, Bobši,

jak jsem již mnohokrát napsal, nejsem veterinární lékař. Váš dotaz směřujte na veterináře ve vašem okolí, je to ostatně i vaše zákonná chovatelská povinnost. Příčin může být mnoho, od výživy, až po virovou infekci, parazity apod. Netroufám si vůbec odhadovat o co může ve vašem případě jít.
Zdravím a držím pěsti. Standa

Dobrý den pane Stando, chci se vás zeptat kolikátý den čí týden začít přikrmovat tele a čím.
chtěli by jsme užívat mléko od naší kravky, ale býček vše vypije sám. Narodil se 8.11.12 Kravka dá cca 12 l mléka.
Moc děkuji za odpověď s pozdravem Martina

Hezký den, Martino,

váš býček je již 3. týdny starý, proto na "příkrm" je již nejvyšší čas. Určitě chcete získávat mléko pro vlastní potřebu, proto by býček neměl mít možnost od krávy sát. Dojte tedy krávu 2x denně s tím, nejlépe v intervalu 10 až 12 hod. Předpokládám, že býček dosud sál tzv. "ad-libitum" - neomezeně - mnohokrát denně. Vhodné by bylo jeho oddělení od krávy - a jeho řízené napájení, tj. 2 až 3x denně s tím, že dávka by se měla pohybovat mezi cca 5 až 8 kg na den (rozdělení do 2 až 3 dávek).
Jako doplňkové krmivo bych vám doporučil koupit si startérovou výživu (její princip a význam je popsán v sekci chovu skotu - odchov telat). Jedním z mnoha výrobců kvalitního starteru jsou např. Zea Sedmihorky. Podmínkou je pak nabídnout býčkovi i vědro s vodou (vědro se starterem + vědro s vodou). Vodu dávejte nejdříve za půl hodiny po napojení mlékem (mléko, nebo mléčnou krmnou směsí), aby nedocházelo k zatékání vody do slezu, ale do bachoru (20 až 25 min. po napojení mlékem je ještě částečně uzavřen čecobachorový splav, kudy teleti teče mléko do žaludku, ten po ukončení napájení se opět otevírá a tekutiny jdou následně nikoliv do slezu, ale do bachoru, kam spolu s nemléčnými krmivy patří :).
Výrobců starteru na internetu najdete mnoho. Jestli budete či nebudete zkrmovat býčkovi seno je na vašem úsudku, ale dává se až později, někdy v průběhu odchovu, někdy až po odstavu. Tele by ale nemělo přijímat podestýlku (je potřeba si býčka všímat a raději mu nabídnout seno - jesle, závěsné sítě, do kterých se seno dává). Snad vám takto stručná odpověď stačí. Co se týče ještě délky napájení, pak v intenzivních chovech je uskutečňován: a) zkrácený odstav od mléka - v cca 8 týdnech, b) tradiční - v cca 12 týdnech. Důležitý je ale příkrm telete jadrnými krmivy a senem. Tele musí přejít z mláděte závislého na mléčné výživě do fáze závislosti na rostlinných krmivech.
Zdravím Standa

Hezký den Stando
s přítelem jsme dostali roční kozičku a nyní se jí pokoušíme s přítelem rozdojit na mlíčko. Moc se nám ale zatím nedaří a na mléko to moc nevypadá. Chtěla bych se zeptat, jestli se časem podaří nebo ne. Jsme začátečníci a každá rada nám pomůže. Díky

Hezký den, Jiřino,
to co popisujete ve svém článku bych slušně nazval za "čuňárnu" a ukázku hrubé neznalosti chovu koz.
Laktaci resp. produkci mléka má vždy předcházet porod. Což se u vaší kozičky nestalo.
Má rada je tedy, aby jste přestala okamžitě kozičku rozdojovat. Dojením mléčné žlázy, která není připravená na produkci mléka si zaděláváte na problém zvaný mastitida - zánět mléčné žlázy.
Víte jsou dva druhy lidí, kteří mají hospodářská zvířata. První jsou chovatelé, kteří o zvířatech mají znalosti, umí se učit, čtou, jsou ve svazech a spolcích. Druhou kategorií jsou držitelé, ti si koupí zvíře a pak tápou s jejich chovem, dělají černou plemenitbu, nemají zvířata označená apod.
Zdravím a věřím, že tento článek byl jediný "úlet" ve vašem chovu koz.
Standa

Dobrý den,
ať přítel zkusí rozdojit Vás, bude stejně úspěšný a bude Vám to stejně bolestivé jako té kozičce!!! Savci spouští svou produkci mléka po porodu(nebo krátce před). Není porod, není mléko.

Dobrý den, pane Stando, našla jsem vaše stránky a tak se chci zeptat. Včera nám porodila kráva zdravého býčka. Po porodu, když bylo tele schopné stát, jsem ho přistrčila k vemenu a krásně se chytlo, chvilku sálo, asi za necelé dvě hodiny jsem to šla zkusit znovu, ale tele nemělo žádný zájem, i přes veškeré pokusy, potom však samo šlo a přisálo se znovu, ale opět jen tak málo. Ptám se tedy, kolik by mělo tele po porodu vypít 1,2 a 3 den. a zda máme krávu oddojit , či počkat až třetí den, jak jsem se téměř všude dočetla. Kravka má dost nabouchané vemeno a tak mám strach aby nedostala zánět nebo aby tele nemělo malý přísun mleziva.

Hezký den, Martino,

nepíšete vůbec jaké plemeno chováte a to je pro mne jedna z velmi důležitých informací. Budu předpokládat, že jde o dojené plemeno skotu (české strakaté, holštýnské, jersey, kříženky dojených plemen aj.). Zásady napájení telat mlezivem jsem uvedl v jedné z kapitol v sekci chov skotu.
U dojených plemen by měla být po otelení uskutečněna prohlídka vemene, a to včetně odstřiků mleziva (zjistíte průchodnost struků), poté hygiena mléčné žlázy a nakonec oddojení - do 8,5 l (kvalita mleziva, prevence např, poporodní parézy apod.). První den by tele mělo při prvním napojení do 2 až 3 hodin dostat 1,5 až 2 litry mleziva. Pak se tele napájí ještě 2x až 3x. |Celková denní dávka by měla být u velkých plemen nad 4 litry a u malých (jersey) nad 3 litry. Pravidelné a hlavně kontrolované napájení je základem úspěchu. Chovatel by se neměl spoléhat na sání telete od matky, protože může díky mnoha faktorům být příjem mleziva první den velmi malý.
Další dny se telata napájí 2x, lépe 3x denně např. 2x denně 2 až 3 l směsného mleziva, lépe 3x denně 2 litry.
Kráva se dojí 2x denně a interval mezi dojeními by měl být 12 hodin (v horším případě 10 hodin).
Zdravím Standa

Moc děkuji za odpověď. měl jste pravdu, omlouvám se za neúplné info, jedná se o českou strakatou dojného plemene, jsem začátečnice a také si myslím že kontrolované napájení i z mé nezkušenosti je vhodnějším řešením.
Jen jsem si myslela že to bude dobré jak pro tele, tak matku, aby nebyli odloučeni.
Ještě jednou díky s pozdravem Martina

Dobrý den, chystáme se zjara chovat obce valašky a mimo jiné se zajímáme i o to, jak je to s dotacemi na chov ovcí? Jestli záleží na plemenu, počtu ovcí, atd. Budeme začínat asi se 4 ovečkami a postupně bychom chtěli mít chov o cca 10 kusech ovcí ( slyšeli jsme, že je nutné mít cca 1.000m2 na jednu ovci).
Pozemek budeme mít cca 4 km od Doks. Děkuji za Vaši odpověd´. Jan Sadílek,
zatím ještě Plzeň ( tel.:723015792).

Hezký den, pane Sadílek,

omlouvám se, že jsem neodpověděl dříve. S dotační politikou je to všelijaké a určitě nejsem zastáncem, aby chovatel začal chovat zvířata s filosofií, že zbohatne. Bohužel se s tím ale velmi často setkávám.. hodně (dotačních) peněz a výsledky chovu jsou mnohdy katastrofální. Pokud Vás zajímá dotační politika, pak budete muset být zaregistrován jako vlastník zemědělské půdy. Určitě vám doporučit na Krajskou agenturu pro zemědělství a venkov - najdete dle regionu na portali eagri. Dotační politika je v gesci Státního zemědělského a intervenčního fondu (szif.cz).
U dotací na ovce je pak podmínkou chovat min. 2 dobytčí jednotky DJ (platba na pastvu ovcí) , což odpovídá min. 14 ovcím a aby byl nárok na platbu, pak to musí být ovce (i kozy), které jsou starší jednoho roku nebo min. jednou rodily. Více info najdete na szif - platby na základě jednotné žádosti - příručka pro žadatele 2012. Další dotace a příspěvky (KU apod.) se můžete dozvědět např, na Svazu chovatelů ovcí a koz.
Jen je potřeba opět zdůraznit, že prvotním faktem pro chov by měla být zvířata a nikoliv dotace. Ať chceme nebo ne.. dotace tu nebudou věčně a řada z nich může být z roku na rok velmi krácena.. Zdravím Standa

Dobrý den. Rád bych si pořídil tele na výkrm pouze pastvou - bez šrotů. V jakém věku je nejvhodnější porážka? Jaký je váhový nárůst v porovnání se standardním výkrmem? Bude mu stačit pastva na jetelotrávě? Děkuji.

Hezký den Karle,
pořážka je u skotu možná dle vašeho uvážení 150, 200, 300 kg.. je to vždy na rozhodnutí chovatele (někdy bývá nákup zástavu na jaře a na podzim porážka). Přírůstky vám nemohu říci, protože to ani nejde (neznám kvalitu pastevního porostu ani další faktory, které budou ovlivňovat pastevní výkrm). Co se týče výživy, pak zde bych byl s pastvou na jetelotravách hodně opatrný! Zvláště, pokud zde bude velký podíl jetelů vás mohou potkat metabolické problémy - nadmutí, poruchy trávení - průjmy apod. Určitě není od věci, aby tele mělo k dispozici seno, případně slámu. Jadrné krmení se dává jako zdroj energie a dle mého názoru alespoň malý přídavek v krmné dávce není od věci. Dále - napájení a minerální liz.
Bude záležet v jakém věku si tele koupíte, jak bylo krmeno u prodávajícího (vždy musí být pozvolný přechod ve výživě!!!), jakého je plemene apod.
Zdravím Standa