ODCHOV KŮZLAT
odchov kůzlat první den po narození, mlezivo, výkrm kůzlat, napájení kůzlat mlékem
ODCHOV KŮZLAT
Odchov kozlíků a koziček je rozhodujícím pro efektivní management chovu. Ztráta kůzlat úhynem představuje v intenzivních chovech jak přímou ztrátu, tak i tzv. potencionální ztrátu. potencionální ztráta je součtem ztrát, které díky úhynu zvíře nemůže dosáhnout (ztráta v podobě potencionální produkce mléka v laktacích, ztráty u koziček v podobě potomstva apod.).
Mlezivo - nepostradatelné pro přežití kůzlat
Cílem každého chovatele je proto věnování maximální péče odchovu kůzlat. Kůzle, stejně jako jehně či tele se rodí na svět bez vybudovaného imunitního systému. Imunitní systém je v prvních několika dnech - několika prvních týdnech zcela závislý na množství přijatých protilátek z mleziva od matky. Jako u telat i jehňat, tak i u kůzlat platí, že dostatečné množství mleziva musí kůzle přijmout do 3 - 5 hodin po porodu s následným sáním či napojením v intervalu 3 - 5 hodin. Kůzle by mělo přijmout za den alespoň 300 ml mleziva.
Během prvních 24 hodin je proto při napájení z láhve (přechází mu oddojení mleziva od kozy) četnost 3 - 5x napájení. Chovatel proto bezprostředně po porodu uskuteční u kozy či kozičky důslednou hygienu mléčné žlázy. Jednou z nejčastějších chyb v době poporodní je kontaminace organismu kůzlete patogeny ze znečištěného vemene. U některých koz může být vlivem nepříznivé anatomické stavby vemene (velké pytlovité vemeno, nedostupné struky) problém s přirozeným sáním mleziva a mléka kůzlaty. Pokud tedy kůzle nemůže sát, pak u něj dochází k dehydrataci a celkové podvýživě. Jedním ze základních znaků chování spokojeně sajícícho kůzlete (stejně tomu tak je i u jehňat a telat) je spokojené mrskání ocáskem (orientační ukazatel). Pro kontrolu příjmu mléka a mleziva je vhodné pravidelné vážení a velmi důležité je evidence porodní hmotnosti kůzlat pro následné hodnocení úrovně a kvality odchovu.
Pokud kůzle saje mléko od kozy bez problémů, pak mu zajistíme možnost příkrmu. Od prvního týdne umožníme kůzleti přístup k čisté, hygienicky nezávadné vodě, jadrnému krmivu, například mačkanému ovsu, lépe však k speciálnímu jadrnému mixu - starteru (starterová výživa pro telata), případně senu.
Pokud dojde k úhynu kozy, pak je nutné klást si tyto otázky:
- došlo k úhynu kozy ihned po porodu nebo v průběhu 24 hodin? - pak je nutné zajistit náhradní zdroj mleziva (kozí, kravské, kolostrální náhražka např. pasta Kolostran apod.), jinak riziko ztráty kůzlete roste, a to v důsledku celkové sepse organismu v průběhu prvních dvou dnů - příčínou je obvykle nedostatečný příjem protilátek z mleziva - označujeme též jako selhání pasivního přenosu imunoglobulinů v angličtině jako FPT. U kůzlat s nedostatečným příjmem protilátek z mleziva může docházet v průběhu odchovu ke zvýšenému výskytu průjmových a respiratorních onemocnění.
- došlo k úhynu kozy v pozdějším věku - pak je nutné zajistit náhradní zdroj mléka kozího, kravského, případně mléčnou krmnou směs, kterou již dnes nabízí řada komerčních výživářských firem (např. Milkovis).
Nutné je ošetřit pupeční provazec kůzlat vhodnou desinfekcí, a to nejlépe jodovou tinkturou - namočení do panáka desinfekce, nejlépe první den 2x v intervalech 6 hod. Při nedesinfikování pupku hrozí riziko následného rozvoje infekce - zánět pupku a infekce se může dostat dále do organismu.
