POROD PRASNIČEK A PRASNIC

Porod je dobou, která ukončuje nitroděložní vývoj plodů a dochází k jejich vypuzení. U prasnic porod nastává po 112 až 116 dnech březosti. Z pohledu faremního managementu a s ohledem na specifika novorozených selat je toto období jak pro prasnici, tak i pro selata velmi kritické. Stejně jako u ostatních druhů hospodářských zvířat - savců, je i porod prasnic členěn na tyto fáze:

• přípravné - vyšší neklid prasnice, nalévání vemínka, začínající kontrakce
• porodní - intenzivní kontrakce břišního lisu a dělohy, vypuzování selat,
• poporodní - začíná vypuzením posledního selete a následuje vypuzení placenty. děloha se následně tzv. "zčišťuje".

 Jak poznat příznaky blížícího se porodu u prasnic:

• prasnice mění chování - změna chování souvisí s přípravou prasnice na porod, ta může využívat různé materiály (nejčastěji slámu) ke stavění hnízda, dále častěji vstává a ulehá, močí a kálí, vrtění ocásku,
• změny na mléčné žláze - mléčná žláza resp. její vemínka (lidově "cecíky" ) mění svůj objem, nalévají se mlékem, které může i odkapávat, prasnička i prasnice často ulehává na bok a chovatel může bezproblému hladit zejména její přední vemínka (fáze akceptace a jeden ze signálů, že prasnice je ochotná nechat sát selata mléko),
• kontrakce břišní - s blížícím se porodem jsou kontrakce břišního lisu a dělohy intenzivnější a při důkladném sledování jsou tyto vidět.. zprvu jsou intervaly mezi nápinkami delší, postupně se zkracují. Po narození prvního selete jsou intervaly mezi dalšími selaty cca 10 až 15 minut u prasniček a 15 až 20 minut u prasnic.
•  výtok hlenu bez krve nebo s krví - je jedním z možných singálů, který se může u prasnic objevit. Z ochodu vytéká tekutina zabarvená krví, která indikuje blíží ce porod (od objevení do začátku porodu obvykle uběhne cca 1,5 hodiny).

Co dále je dobré vědět o porodu prasniček a prasnic:

• klid při prašení - při porodu prasniček i prasnic by chovatel měl pracovat tiše a klidně. Zejména prasničky mohou být díky své nezkušenosti nervózní, proto se doporučuje zvýšený dohled chovatelem při prašení. Kotec pro prašení by měl být dostatečně velký, řádně nastlaný suchou a kvalitní slámou a jeho část by měla být přehražena (možnost úkrytu pro selata). Některé prasničky mohou být vůči selatům nevraživá a v některých případech mohou selata napadat. Takové prasnice z chovu vyřazujeme (pokud není problém jinde - ustájení, výživa, mikroklima apod.),
• asistence chovatele - asistence chovatele nebo ošetřovatele při prašení je v chovu prasat klíčová. Velmi často vlivem prodlužujících se porodů (prodlužování intervalu mezi vypuzovanými selaty je rizikem) se mohou rodit selata málo životaschopná nebo přidušená. Dalším problémem, který zvyšuje ztráty je narození selat, která jsou po vypuzení z dělohy obaleny plodovými obaly a tato se bez okamžité odstranění obalů ošetřovatelem udusí. Intervaly, které se prodlužují je možné konzultovat s veterinářem, který může prasnici pomoci injekcí např. oxytocinu (pomoc je efektivní a vhodná např. pokud je prasnice již vyčerpaná). Riziko udušení je charakteristické zejména pro selata, která se rodí jako poslední.  
• kontrola selat - selata je nutné kontrolovat ... již první sele je možné uchopit, ošetřit jej (zkrácením pupečního provazce na cca 3 cm), pupek ošetřit desinfekčním roztokem (pupek se do roztoku krátce ponoří) a poté se sele přiloží ke struku (sání mléka působí na uvolňování oxytocinu a prasnice spouští mlezivo).