Jdi na obsah Jdi na menu
 


KRMENÍ TELAT NETRŽNÍM - ODPADNÍM MLÉKEM

netržní mléko, odpadní mléko, telata, krmení

ÚVOD DO PROBLEMATIKY KRMENÍ TELAT NETRŽNÍM MLÉKEM

 

Tranzitní mléko je získáváno v periodě prvních 2. až 5. dní po otelení krávy (perioda prvních 24. hodin po otelení je periodou produkce mleziva v pravém slova smyslu) a obsahuje určité množství imunoglobulinů, které již nemohou u telat být vstřebány do krevního řečiště, ale mohou se podílet na tzv. lokální/slizniční imunitě. Netržní mléko je získáváno od krav, obvykle od 5. dne laktace do jejího konce a jde o mléko, které nemůže být z různých důvodů zařazeno do dodávek mlékárně (obvykle vysoký obsah somatických buněk apod.). Z ekonomických kalkulací nákladů na výrobu mléka Mikrop Čebín za rok 2018, které bylo uskutečněno na vzorku téměř 60 chovů vyplynulo, že průměrná produkce netržního mléka dosahovala 0,46 kg/krmný den/krávu (tj. Ø 168 kg/krávu/rok).

 

Netržní plnotučné mléko patří mezi potencionálně ekonomicky výhodný zdroj živin pro odchovávaná telata, ale toto může být problematické z pohledu:

 

  1. kvality – netržní mléko má velmi variabilní obsah živin (sušina 9 až 18 %, tuk 3,2 až 5,5 %, bílkovina 3,0 až 8,5 %, apod.), v závislosti na podílu mléka od čerstvě otelených krav a krav v již probíhající laktaci (obsah živin se u netržního mléka mění mezi dojeními),

 

  1. kvantity – v každém chovu se denně mění počet krav, jejichž mléko není zařazováno do dodávek a je určeno k případnému zkrmení telatům (v mnoha chovech je kolísání v denních objemech netržního mléka řešeno tzv. „domícháváním“ mléčnými krmnými směsmi (MKS), což není z pohledu zajištění stabilní živinové báze a fyziologie trávení u telat optimální, zvláště, pokud jsou používány MKS na bázi syrovátek a rostlinných komponent),

 

  1. mikrobiální kontaminace - odvozena od zdravotního stavu podojené krávy, hygieny zařízení a pomůcek, do kterých je mléko nadojeno a následně v nich i uchováno, ale i podmínkách skladování (teplota prostředí, teplota uchovávaného netržního mléka, délce doby uchování) apod.

 

  1. rizika vzniku rezistence k vybraným antimikrobikům (např. penicilin).

 

Na druhou stranu u netržního plnotučného mléka, které je mikrobiologicky a živinově bezproblémové, je nutné zmínit, že toto obsahuje, a to obecně v porovnání s mléčnými krmnými směsmi tzv. extra nutriční faktory, např. imunitní buňky, růstové faktory (IGF-1 aj.), cytokiny, hormony, prolaktin, laktoferin atd., které se mj. podílejí na růstu a zrání střevní sliznice, inhibici růstu mnoha patogenních mikroorganismů ve střevě, stimulují absorpci glukózy apod.

 

Tabulka 1: Doporučení v případě zkrmování netržního mléka různé kvality

krmivo

krmení v nativním stavu

krmení po úpravě

(pasterizace, okyselení)

mlezivo od zdravé krávy

ano

ano

přechodné mléko od zdravé krávy

ano

ano

mléko od zdravých krav před zaprahnutím

ano

ano

mléko od krav s počtem SB* nad 200 000∙ml-1

ne

ano

mléko od krav s mastitidou bez léčby antibiotiky

ne

ne

mléko od krav s mastitidou a krav léčených antibiotiky

ne

ne

*) SB – somatické buňky