Současná plemena hospodářských zvířat byla více či méně ovlivněna soustavnou činností - šlechtitelskou prací člověka. Některá plemena byla člověkem více selektována, byla u nich řízená reprodukce, u některých plemen tyto aktivity nebyly tak inzenzivní.

plemena hospodářských zvířat dělíme dle stupně prošlechtění na:

a) PRIMITIVNÍ

• plemeno bylo formováno zejména podmínkami prostředí, ve kterých žilo (klimatické podmínky, úživnost krajiny, ve které zvíře bylo chováno aj.),
• vliv člověka a jeho působení na plemeno prostřednictvím plemenářské práce a šlechtění nebyl tak silný, jako v následujících stupních,
• plemena takto chovaná jsou v mnoha znacích více či méně podobná divokým předkům,
• k základních charakteristikám a k výrazným kladům těchto plemen patří zejména: odolnost, dobrá plodnost, adaptabilita, tvrdá konstituce,
• v porovnání s intenzivně chovanými plemeny hospodářských zvířat, která jsou zdrojem základních potravin, jsou tato plemena méně výkonná - je u nich dosahováno nižší užitkovosti, zvířata jsou pozdnější, tedy dospívání a zařazování do plemenitby je v pozdějším věku,

• k zástupcům patří - uherský skot, kadeřavé prase - mangalica, divocí koně mongolští a čínští, kur bankovský ve svém původním biotopu aj.

   

  

  Kůň Převalského

b) PŘECHODNÁ

• jak již název napovídá, přechodná plemena, někdy označovaná za plemena zušlechtěná jsou přechodným stupněm mezi primitivními a ušlechtilými plemeny,
• zvířata mohou mít při srovnání s výše uvednou třídou primitivních plemen některé společné znaky,
• vliv člověka a jeho působení na plemeno bylo vyšší, člověk se snažil zajistit zvířatům lepší výživu, ošetřování a u těchto plemen řídil také jejich plemenitbu,
• přechodná plemena vznikla na základě cíleného výběru zvířat primitivních plemen, kdy část zvířat byla vybrána podle určitých kritérií a byla dále mezi sebou pářena, nebo plemeno bylo kříženo s jinými plemeny,
• přechodná plemena vznikala zejména v 18. a 19. století, kdy docházelo k zintenzivňování plemenářské práce, kontroly užitkovosti, a kdy do naší země byla importována řada zahraničních plemen, která se podílela na vzniku místních plemen (velmi intenzivní byl například dovoz skotu, prasat a ovcí Schwarzenbergy z Rakouska, Německa a Švýcarska do Jihočeského kraje a odtud na celé území dnešní ČR,
•  na přechodná plemena působily také konkrétní podmínky prostředí, ve kterých byla chovány (podhorské oblasti, nížiny apod.) - nadmořská výška, mikroklima, výživa a možnosti krmivové základny, plemenitba apod.
• zvířata ač byla člověkem chována byla odolná, nenáročná na výživu a ošetřování, přizpůsobivá aj.
• v porovnání s následující třídou - plemeny kulturními, dosahovala a dosahují tato plemena nižší užitkovosti,
• mezi přechodná plemena patřil například kravařský, hřbínecký ráz krav, opočenské mourky apod. , v současné době sem můžeme zařadit některé genetické reservy plemen druhů chovaných v ČR - česká červinka, přeštické prase, valašská ovce apod.

Přeštické černostrakaté

c) UŠLECHTILÁ

• ušlechtilá plemena jsou v současnosti nejvíce chovanou skupinou hospodářských zvířat, jde o faremně chovaná plemena,
• ušlechtilá plemena vznikla velmi intenzivní a systematickou plemenářskou práci - cílený výběr určitých zvířat s předem danými užitkovými vlasnostmi, které chovatel mezi sebou záměrně pářil a dal tak v mnoha případech vzniknout novému plemeni ,
• příkladem vzniku velmi velkého počtu plemen v historii na daném území je např. chov ovcí v  Anglii,
• velmi časté bylo využití zahraničních plemen, jejich použití mělo za cíl zlepšit vybrané užitkové parametry (vyšší nádoj, vyšší bosah složek mléka, vyšší plodnost apod.),
• vysoká užitkovost zvířat je však na druhou stranu kompenzována vyšší vnnímavostí k negativně působícím faktorům (infekce, nevhodná výživa, nevhodné chovné prostředí, mikroklima apod.),
• zvířata dosahují velmi vysoké užitkovosti (mléčná produkce, produkce vlny, produkce masa, vajec apod.) 
• mezi ušlechtilá plemena patří dnes většina chovaných plemen HZ  - holštýnský skot, landrasa, leghornka bílá apod.

Holštýn, česká straka